poznat a přijmout
Slíbili jsme si už několikrát: TO společně oslavíme, ale až se to hodí; až bude na to čas. Ale nikdy na to nedošlo. Proto! – Slavit se musí zkrátka hned! Na nic jsme nečekali a vyrazili k polední jen tak nablind do terénu oslavit vítěze voleb. Jak jsme si předem naplánovali.. když to vyjde… a vyšlo to.
Nic extra jsem nevymýšlela. Jen krátkou procházku slatiňanským zámeckým parkem, kolem zahrádkářské kolonie a Švýcárny ke Kočičímu hrádku, lesem k půvabné výletní restauraci Monaco (rakvička se šlehačkou a káva), zpět po silnici k autu a hned vedle další zastávka na česnečku a nějakou dobrotu, snad pohár. Prostě takhle a důraz jsem kladla na návštěvu nejméně 2 restaurací :
Otipli jsme předem jídelák v restauraci U zámku, vedle parkoviště, nahlásili se, že přijdeme později a šli na trasu. Pohoda, počasí velmi přijatelné, terén schůdný. A už jsme u Monaca (bod číslo 4), na mapy.cz to mají blbě Monako a stalo se, co jsme nečekali a ani s ničím podobným nepočítali. Jsou zde netradiční vepřové hody!!! HURÁ, to je superbonus a velký dar! Jsme nadšeni, že je to takové zemanovsky stylové a vcházíme dovnitř. A navíc… můj nejoblíbenější stůl kulaťák je volný. To nám to vše hraje do not!! Přijímáme radostně tento dar a velmi si libujeme. Dáváme ovar s hořčicí a vejmrdou, zákusky s kávou a domů si odnášíme tláču s domácím chlebem. Druhá restaurace už dnes nebyla…
Farní kostel sv. Martina ve Slatiňanech
Nově opravená kaplička v zámeckém parku
Přístaviště u zámeckého rybníčku
Přístaviště 2
Miláček vtipně podotýká … máš hezký kozy… ještě pod dojmem volebního vystoupení ruských exhibicionistek
Kočičí hrádek, bod číslo 3
Meníčko! Bylo z čeho vybírat!
Ovar s hořčicí a vejmrdou. Ovšem vejmrda byl jen nastrouhaný křen. No nic, ale zní to hezky..
Druhý chod – lívance se skořicí, borůvkovou polevou a šlehačkou a borůvkový koláč s posejpkou
Veselá dvojka Tomáš a Lukáš… budeme sem chodit častěji. Každý měsíc se tu něco děje… zvěřinové hody, meníčko pro zamilované atd…
Před Monacem… k autu docházíme až za tmy a celou cestu zpět si povídáme a libujeme, jak to všechno do sebe zapadlo.. Ti filutové Tomáš a Lukáš to tušili dopředu… zabíjačka – ta zřejmá zemanovská symbolika – to není jen tak! To se nedá naplánovat ze dne na den… a tady to běží už od pátku… 
Ten krásný den s ovarem, tlačenkou a borůvkovými lívanci byl pro nás darem seslaným shůry. Poznali jsme to včas, a tak jsme ten dar přijali a den jsme si velmi užili ve společné vzájemnosti a lásce. Vzpomínali jsme v té souvislosti na novoroční mši na Baldě, kde jsme se o tomto principu vlastně poprvé dověděli. Jak prosté a přece tak vznešené. Nikdy jsme na ty věty nezapomněli…
