Led 232019
 

2. den / 26. 4. 2018

konieczna beskidek

Na mapě vidíme dva dnešní hřbitovy – na svahu Konieczna Beskidek 46 a pod ním u dřevěného lemkovského kostela Konieczna 47  (klikněte a mapu oživíte)

Vyrážíme a měníme místo přechodu česko-polské hranice. Míříme z Chmeľové do Becherova a odtud je to už jen kousek na hraniční přechod v sedle Dujawa. Celkem pět šest kilometrů.

IMG_4730_panorama

Hraniční přechod v sedle Dujawa

IMG_4729

Za dob tábora míru to zde jen kvetlo, o čemž svědčí nejen osamělý smutný obchůdek před hranicemi na slovenské straně a dva stánky přímo u parkoviště na hranicích. Také obrovská moderní budova celní správy postavená na polské straně na počátku 90. let vypovídá o tomtéž. Vypadá to, že jí nikdo nikdy nevyužil. Dnes je zde pusto, prázdno a opuštěno. Nikde nikdo, nic se zde neděje.

IMG_4735

Původní sloupek s terčíkem v sedle Dujawa

IMG_4733

IMG_4734

Zastavujeme mezi dvěma stánky a chystáme se na náš dnešní první Jurkovičův hřbitov Konieczna Beskidek 46. Těšíme se. Patří k velkým a výstavným hřbitovům. Leží na hřebeni západně od sedla Dujawa a podle turistického rozcestníku máme cíl vzdálen 1 km. Nevím, v čem byla chyba, ale funěli jsme do kopce ¾ hodiny.

Set263from__DSC4143_panorama
Set013from__DSC4068

Jdeme lesem a drobně prší. Hraniční kameny se střídají pravidelně na slovenské a polské straně. Tak za ¾ hodiny jsme na hřebeni a před námi se objevují mezi stromy první známky hřbitova. 

Set283from__DSC4149

Jsme na místě

Set023from__DSC4071_panorama

Hřbitov leží na hřebeni Karpat cca 1 km západně pod vrcholem kopce Beskidek. Po hřebeni prochází slovensko-polská hranice, která, pokud by probíhala přímo, by hřbitov v jeho horní části protínala. Z tohoto důvodu byla hranice upravena tak, že hřbitov z jeho jižní strany (od Slovenska) obchází a hraniční kameny jsou umístěny přímo u hřbitovní zdi. Hřbitov je v současné době ve velmi uspokojivém stavu, prošel několika rekonstrukcemi.

 Na hřbitově je na ploše 2.047 m2 umístěno 6 společných a 48 individuálních hrobů, ve kterých je pochováno 167 rakousko-uherských a 135 ruských vojáků padlých v lednu a únoru 1915 v bojích o karpatský pohraniční hřeben (podle jiných zdrojů 164 či 168 rakousko-uherských a 148 ruských vojáků.

Set013from_IMG_4742

Krásný hřbitov – v čele s kamenným monumentem připomínajícím vesnickou kapličku se šindelovou střechou a vysokou štíhlou kamennou věží, evokující zvonici.

Set033from_IMG_4751

Na každé ze čtyř stran jsou trojice křížů a na jejím vrcholku je nasazen „klobouk“ s šindelovou krempou. Korunován je kovanou růžicí s osmiramenným sluncem. Mirosław Łopata na svém webu uvádí, že tato „Gloria“ je podobná betlémským hvězdám na protestanských kostelech v Maďarsku (Jurkovič byl protestant).

Set113from__DSC4098_panorama

V kapličce je šachta a po skobovém žebříku se dá údajně vylézt až k horním vyhlídkovým otvorům. To potvrdit nemůžeme, nedostali jsme se dovnitř.

IMG_4745

Na všech čtyřech stranách kapličky jsou umístěny v dřevěném srubovém orámování tabulky z nerezové oceli s textem

Čelní tabule:        Zde, uprostřed temných lesů, vonících bylin, hor zářících v dáli se stateční vojáci porazivši nepřítele uložili k odpočinku.

Tabule vpravo:    Na počest zde pochovaných 167 hrdinských synů vybudovala vděčná vlast tento hřbitov.

Tabule vlevo:       V této půdě, o kterou bojovali, nalezlo hrob 135 ruských vojáků

Tabule vzadu:      Postaveno v roce 1916

img081 (2)

Půdorys hřbitova převzat z knihy Matúše Dully

Set083from__DSC4089_panorama

Hřbitov obepíná dřevěný laťkový plot s výraznými kamennými sloupky krytými šindelovou stříškou a zakončené křížem.  (Matúš Dulla uvádí, že větší množství kamenných sloupků v dřevěném plotě s výraznými stříškami připomínalo v původně volné krajině skupinu osamělých postav). 

Vchod na hřbitov byl umístěn „dole“, naproti kapličce. Nepoužívá se, ale je obnoven. Překvapivým prvkem je dřevěná vzdušná oblouková pergola nad vrátky.

Set063from_IMG_4760

Set173from__DSC4116

Poblíž plotu jsou umístěny individuální hroby s jednoduchými dřevěnými kříži, uvnitř na masových hrobech jsou kříže vyšší a zdobnější

Set073from__DSC4086

Patriarchální kříže

IMG_4746

Tradiční kříž 

IMG_4747

Na hřbitově jsou i dvě kamenné lavičky (víte kde jsme se už s nimi setkali?), na půdorysu jsem je označila červeně.

Set293from__DSC4152_panorama

Cestou zpět jsme vyfotili pohled z Beskidku do údolí, do vísky Konieczna, kde je u lemkovského kostela Basila Velikého (rusky Vasila) naše další zastávka a další Jurkovičův hřbitov. (kliknete-li, fotku tuto i ostatní zvětšíte)

A co se stalo dál? V sedle Dujawa jsem zjistila, že jsem na hřbitově zapomněla batoh s foťákem, peněženkou, doklady a naší biblí… Tak jsem se sebrala a šla znovu nahoru a zpět. A to si pište, že jsem i díky dešti byla splavená úplně všude a srdce mi bouchalo jak o závod. A navíc jsme měli tichou domácnost.

Fotky na rajčeti:     https://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Jurkovicovy_vojenske_hrbitovy_-_Konieczna_Beskidek_46./

a nezkomprimované fotky si můžete vychutnat zde:

https://www.zonerama.com/521125003/137642

Prameny:   Matúš Dulla:  Vojenské cintoríny v západnej Haliči: Dušan Jurkovič 1916/1917 (ISBN 80-88675-80-4)

http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/

https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/7495-konieczna/

 

  11 Responses to “Konieczna Beskidek [46.] – Jurkovičovy hřbitovy v západní Haliči”

  1. Pod prvním křížem na třetí fotce odspodu spočívá Karel Svačina z Vizovic,nar.1887
    http://vuapraha.cz/sites/default/files/kartoteka_padlych_v_1_sv_valce/S/Sv/ipage00028.htm

    • Saule,moc díky za detektivní práci, u Konieczne 47 jsem si uvědomila, že jsem málo fotila detaily medailonků, chtěla jsem rozluštit medailonek u kříže vlevo, ale nemám detail, patriarchální jde po zvětšení přečíst… tak jsem zalitovala, ale pozdě….

    • To se takhle dá najít člověk, aha!

      Hrozný, tyhle zabitý mladý lidi 🙁

  2. Tak to nebyla žádná práce, jen pár minut hledání v práci 🙂
    Práci jste si dali vy,takže diky vracím.

  3. Ale to hledání a dohledávání bývá někdy hodně zajímavé a dobrodružné.
    Vzpomínám si, jak nějaký detektorář našel ešus z 2.WW s podpisem a pustil se do hledání majitele.
    Ten už sice nežil ,ale nakonec ho předal jeho široké rodině a bylo to pro všechny hodně dojemné.
    A hlavně přínosné pro to propojení minulosti s přítomností.

    • Tak to je hezký příběh s dobrým koncem. Já jinak tyhle lovce nemám moc ráda, i když chápu, že je to pro ně adrenalin. Ale kolik toho najdou a nechají prozkoumat archeologům? Jsem vždycky ráda, když se objeví poklad a poctivý nálezce nespekuluje nad tím, jak by nález co nejlépe a nejvíc zpeněžil…

      • Já vím,to je docela problém.
        Ale oni to už i mezi sebou řeší a stanovili si tu spolupráci s archeology jako svoji “stavovskou čest”.
        Ne všichni ji ctí, samozřejmě.
        A nedůvěra archeologů k nim se dá taky pochopit,protože těch vykradených lokalit a možná mnoha tun v soukromých sbírkách zmizelých bronzových a železných artefaktů už detektorářům nikdo neodpáře.
        Ale prý ta spolupráce teď probíhá nadějně a k oboustranné spokojenosti.

  4. Tedy jít pak zase nahoru a v mokru… ta první cesta se dá pojmout jako projev úcty vůči padlým, ale ta druhá za zapomenutými věcmi, to nevím, jak bych pojala, abych si připadala dobře.

    • Podruhé to byl čistý stres a vrcholný sportovní výkon, srdce mně bušilo jak zvon… zmáčená a zároveň zpocená. Nejhorší ale byla ta tichá domácnost!

Leave a Reply to Saul Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient