dnešní návštěva a černobílá Řeka
Dnes jsem zaspala. Nikam jsem extra nespěchala, a tak jsem asi po probuzení se ještě rozkošnicky povalovala v posteli a stalo se, že jsem znovu neplánovaně usnula. Probudila jsem se kolem půl deváté a jen tak stihla ranní hygienu a přehodit se z pyžama do domácího. Ještě jsem se upravila do společenské podoby a šla vyhodit před vrata sběrnou popelku na plast , zalezu domů a zvonek. Říkám si pošta, ale byl to kamarád z Krouny. Studovali jsme spolu na kožárně v Gottwaldově a pak nějaký ten rok pracovali v modelárně v Botaně. byli a jsme stále dobří kamarádi, ale stýkáme se jen sporadicky. Každej má už to svoje, ale víme o sobě.
Udělal mi svou nečekanou návštěvou opravdu radost a svým vyprávěním o svém také nelehkém životě mě povzbudil a vyvedl z těch mých současných splínů. Neříkám že natrvalo, ale dnes mi to udělalo sakra dobře. Udělali jsme si zelený čaj s příchutí bergamotu (vyrábí to teď doma můj m.) a posnídali. Jirka se tedy tu snídani přinesl s sebou. Nějakou zdravou bagetu a taveňák. No, řekla jsem si, ten má teda chutě, taveňák jsem nejedla od revoluce, snad… Cca po dvou hodinách povídání odešel, mezitím se i pozdravil s m. v pyžamu, který také vstal a já se sebrala, zašla si pro parte a pak autobusem odjela do CR. Jen tak si koupit kokos v akci. A změnit lokalitu na chvíli…
A teď tu sedím a píšu o tom setkání a zaboha nemohu najít fotku z modelárny, kterou jsem měla na lednici. Je fuč, ale protože vím kde Jirku hledat (fotí ve Vraclavi máničky kromě jiných uměleckých aktivit), našla jsem ho a červeně zakroužkovala.
A tématicky navazuji… v poště mě čekal mejl s čb fotkami z letošního rybníku Řeka od Lubora (sám si to vyvolává a fotí nějakou flexaretou tuším). Řeka je jeho odedávna jeho moc oblíbené místo. Má stále retro patinu (ta Řeka) a jeho fotky (z nedávna!!) jsou prostě skvělé. Ani jeden o mém blogu neví, je to tajemství, takže ty fotky jsou bez jejich dovolení, ale myslím, že by jim to vůbec nevadilo, tak se mrkněte se mnou:
