Led 022019
 

Oblast, vznik a Dušan Jurkovič

 

Než se dostanu k vyprávění o našem výletu za Jurkovičovými hřbitovy, k našim zážitkům a našim dojmům, začnu několika fakty.

Architekta Dušana Jurkoviče zná skoro každý, i když o tom možná neví. Ale Pustevny a jejich Libušín a Maměnku jste viděli, ne? Alespoň na fotce. A připojím i odkaz na Lázně Luhačovice (a také zde) a novou rozhlednu v Rožnově pod Radhoštěm vybudovanou podle Jurkovičových plánů (jinde než měla stát, ale to nevadí, hlavně že stojí!). A co křížová cesta na Hostýně a Jurkovičova vila v Brně? Tam všude jsme byli, ale o jeho vrcholném dílu – vojenských hřbitovech v západní Haliči – jsme dlouho nevěděli. Ale loni v květnu jsme to napravili. Navštívili jsme je všechny, je jich 32 včetně  hromadných hrobů.

První informaci o našem počinu jsme zveřejnili spolu s několika fotografickými ukázkami zde.

Nyní nastal čas navštívit Jurkovičovy hřbitovy jeden po druhém a podělit se s vámi o vše, co jsme na této šestidenní cestě (vlastně čtyřdenní, dva dny jsme jeli na místo a zpět) shlédli a zažili. Jsem z toho vážně rozechvělá a mám trému, zda se mi podaří zprostředkovat naše dojmy a dny, které mi dnes přijdou jako ze sna. Každá minuta byla využita do dna a přece jsme nemuseli jít po stopě jako honící psi, ačkoli jsme měli na 32 hřbitovů pouze 4 dny. A neměli jsme před sebou žádnou jistotu, že všechno půjde hladce.

První den patřil cestě do obce Chmeľová (necelých 400 obyvatel), kde jsme měli na obecním úřadě díky laskavosti starosty Jána Železného sjednaný nocleh. Skromný, ale nic nám nechybělo. Naproti malý krámek a oknem jsme měli možnost pozorovat, co se zde děje a také jsme několikrát hovořili se starostou. Pár dní, ale stačilo na nasátí příjemné atmosféry této malé úhledné vesnice.

Odtud jsme každý den podnikali výjezdy do Polska, za hřbitovy, střídavě dvěma hraničními přechody podle podrobného plánu na každý den, který jsme si doma pečlivě připravili a do navigace vložili souřadnice včetně lokací parkovišť. Byla v tom jistota, ale někdy to nefungovalo. Neocenitelnou pomůckou se nám stal průvodce Matúše Dully, zmiňovaný v úvodním textu.

Hřbitovy v západní Haliči a Jurkovičova účast na jejich vzniku

Po vypuknutí první světové války byl Jurkovič příslušníkem vojenského velitelství v Krakově, které mělo na starosti výstavbu a péči o hřbitovy vojáků padlých v bojích v Haliči.

Halič je málo známý kraj mezi řekami Horní Vislou a Prutem, jehož západní část od hranic s Ukrajinou dnes patří Polsku, východní část patří Ukrajině s centrem ve Lvově.

Před první světovou válkou celá oblast Haliče patřila Rakousku, ale po vypuknutí války ji již v roce 1914 téměř celou okupovalo Rusko. V následujícím roce ji velkou protiofenzívou rakouská a německá vojska dobyla zpět, ale při bojích padlo celkem přesně evidovaných 60 829 vojáků. Po skončení bojů se v oblasti začaly budovat vojenské hřbitovy a památníky, část hřbitovů vznikla na místě hromadných hrobů, ale většina padlých, celkem 42 749 osob, byla exhumována a pohřbena na nových hřbitovech. Na nich jsou uloženy ostatky příslušníků všech tří armád, rakouské, německé i ruské (Poláci jako obyvatelé země, která byla v minulosti dělena mezi sousední státy, byli příslušníky všech tří armád). Každý ze hřbitovů má své pořadové číslo a pečlivě vedenou evidenci. Celá oblast bojů byla rozdělena do deseti okresů a vzniklo 365 nových vojenských hřbitovů.

Dušan Jurkovič byl v letech 1916–18 pověřen péčí o 10. okres, který zabíral kraj od města Gorlice přes Jaslo k Dukle, kde probíhaly boje v letech 1914–15. Je to oblast s členitým terénem, která byla po bojích zdecimovaná a téměř vylidněná. Tuto zapadlou oblast si ale vybral víceméně sám, protože o ni nebyl prakticky zájem.

Všech 32 Jurkovičových hřbitovů  (28 hřbitovů a 4 hromadné hroby) leží v pohraničním pásmu Polska, na území polských Nízkých Beskyd a mnohdy není snadné k nim najít cestu; někdy je cesta značena speciální značkou, ale zase…nelze se na ni všude spoléhat. V téhle oblasti prostě není v ničem stoprocentní jistota. Dvanáct hřbitovů se nachází na osamělých místech; na zalesněných svazích hor, v místech prameniště, stejný počet tvoří samostatnou součást vesnických hřbitovů a ostatní leží poblíž cest.

Jurkovič se inspiroval rytmem a duchem krajiny toho určitého místa, jeho architekturou (dřevěné kostely aj..) a pracoval zejména s kamenem a dřevem. Stylově vycházel z lidových staveb a svých zkušeností, též ze stavby křížové cesty na Hostýně. Jurkovič zde vytvořil vrcholné umělecké dílo, které je cenné z hlediska své různorodosti a současně i ucelenosti. Je obdivuhodné, jak se v krátkém časovém období, v období časové tísně, kdy nebyl čas čekat na inspiraci, dokázal soustředit, dostat se do jakéhosi ajfru a v souladu se svými uměleckými schopnostmi a inspirací místním prostředím stvořil soubor vojenských hřbitovů, který nemá obdoby. Je naprosto unikátní, krásný a zasloužil by si zachovat na „věčné časy“.

Po válce se západní Halič stala součástí Polska, které se války samo neúčastnilo a kraj válečných střetů byl velmi vylidněný. Proto se o vojenské hřbitovy téměř nepečovalo a řada z nich téměř zanikla. Dílo zkázy bylo dokonáno po druhé světové válce, kdy byla v akci Wisla vysídlena zdejší především ukrajinská menšina (Lemkové) do nově zabraných polských území po Němcích na západě země a do přímořských oblastí v Pobaltí.

Vesnice byly pleněny a likvidovány nejen polskou a Rudou armádou, které vesnice srovnávaly se zemí aby se její původní obyvatelé neměli kam vracet, ale i skupinkami banderovců.

Stav hřbitovů v současnosti

Ve své knize, Vojenské cintoríny v západnej Haliči: Dušan Jurkovič 1916/1917 (ISBN 80-88675-80-4) uvádí autor Matúš Dulla, že do polovice 90. let byla většina Jurkovičových hřbitovů v dezolátním stavu.

Od té doby se situace v několika etapách (rok 1995 – 80. výročí bitvy pod Gorlicemi, konec 90. let a rok 2018 – 100. výročí Velké války) změnila k lepšímu a  s jejich nynějším stavem vás budu postupně seznamovat.

Pro zpestření mapka naši cesty na Slovensko a několik fotek známých (Kraľovany vrch Šíp, Spišský hrad) i neznámých ale malebných míst

Pozn. klikem na mapu si ji zobrazíte podrobně na mapy.cz, týká se obou map

cesta

IMG_4411
IMG_4393
IMG_4350
IMG_4418

A něco velmi cenného – Jurkovičovy hřbitovy v západní Haliči, námi vytvořená mapa (jedno umístění je chybné – místo vojenského je označen blízký hřbitov „civilní“, opravím později)

Jurkovičovy hřbitovy

a nakonec malá ochutnávka z 1. dne – detail typického Jurkovičova kříže – [ 7.] Desznica 

Set283from_IMG_4651

 Použité zdroje:

Matúš Dulla:  Vojenské cintoríny v západnej Haliči: Dušan Jurkovič 1916/1917 (ISBN 80-88675-80-4)

https://www.treking.cz/blog/ukrajina-historie7.htm

http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/architekt-dusan-samo-jurkovic-2-cast/

https://cestovani.idnes.cz/hrbitov-dusan-jurkovic-nizke-beskydy-polsko-f3x-/kolem-sveta.aspx?c=A171027_163845_kolem-sveta_hig

 

 

 

  18 Responses to “Jurkovičovy vojenské hřbitovy v západní Haliči – úvod”

  1. Hurá hřbitovy! 🙂 těším se.
    Páni, vy jste akční, podle toho popisu a mapy a míst a příprav bych to tipovala nejměně na 14 dní a vy jste takoví rychlíci. Obdivuju!

  2. Snad tvoje očekávání nezklamu a povede se mi zprostředkovat tu krásu. Nechci dávat jen fotky, i přidat informace. Chtěla bych to zvládnout v jednom tahu, No, abych jen neslibovala, ale také makala :).Zakousnout se a nepustit .)

  3. Jako všechno v jednom článku?
    Já se právě zamýšlel,kolik jich bude.
    Ale proč ne,už se těším.

    • nene, jeden den jeden celkový textík a pak každý hřbitov jeden článek, dnes 1. den celkově a p¨pak k 1. dni 8 textů, 8, hřbitovů atd… myslím, že bych měla každý den dát jeden text… nejhorší je vyselektovat fotky, je mi líto každé, vložíme je každý den i na rajče a na zonerama (větší rozlišení), do textu je všechny nelze dát…

  4. 2. Zuzi, na nějaké “moje zklamání” se uplně vykašli, to vůbec není podstatné, nic takového se neděje, naopak vůbec nedýchám 🙂 – piš, piš, piš jak to cítíš ze zážitků, ze vzpomínek, z fotek co v tobě vyvolávají, piš cokoliv co Ty pokládáš za důležité z odborných informací a hlavně si to znovu v sobě užij a prožij.
    Piš za sebe a pro sebe.

    Pro mě už jen to, že jste se vydali na takovou výpravu sami, je úžasný. Vším. at už nápad samotný, plánování, realizace a společně se tomu všemu pověnovali, opravdu smekám. Dvě zapálený duše, úžasným způsobem!

    • Děkuju Barčo, začnu nějak a potom se rozjedu… :), je začátel roku, tak jsem plná odhodlání! Bylo to fakt moc fajn, a nevadilo že ta výprava byla zahuštěná, nijak jsem to ani nepociťovala.

  5. a chválím číslování komentářů. 🙂 paráda.

  6. 4. bude to krásný zimní čtení, jako v knížce, těším se moc. Vůbec nezáleží na tom, jak dlouho budou jednotlivé díly od tebe vycházet. 🙂 a sama mám máslo na hlavě, mám taky rest z lonska, – psát o své dovolené, začnu s tím příští týden, snad. 🙂 chce na to klid a čas a zakousnout se do toho.

    • jojo, také začni, je lehké s blogem lajdat. Člověk si na to zvykne a pak je těžké se znovu vracet, alespoň pro mne, zakousneme se!! Do toho!! Hurá””

      • ano s blogem lajdačím. 🙁 Skončí rozjezdový 1. týden nového roku a začnu. Musím, chci 🙂

  7. Hurá!
    Ten kříž je krásnej.

    Na hoře Šíp jsem byla! To je na kraji Velký Fatry (bydleli jsme u ochranářů kousek odtud, od Kraľovan, na kraji Malý Fatry).

    Nechápu, jak jste toho tolik stihli!!

  8. Já taky na něm byla, Liško, ale byl to takový jeden velký trapas, nikdy na tu siluetu Šípu nezapomenu… Bylo mě takových 16 let a já byla taková husička, že mi je dodnes z toho stydno…

  9. Dobrý den,
    zaujal mě váš seriál o Jurkovičových vojenských hřbitovech v Haliči. Jsme spolek Signum belli 1914 (https://signumbelli1914.cz) a věnujeme se osudům českých vojáků v první světové válce a také právě hřbitovům z této doby. Naše expedice na různá bojiště a místa s tím spojená jsou popsány na blogu http://bojiste.blogspot.com/ (naše poslední cesta vedla právě do této oblasti) a nedávno jsme si vymysleli, že bychom zkusili o Jurkovičových hřbitovech natočit krátký dokument (na konci příspěvku na blogu je odkaz i na trailer, ve kterém myslím poznáte zčásti i své vlastní zážitky z návštěvy oblasti).

    Vidím, že jste zde shromáždila spoustu údajů ke hřbitovům, a hlavně vidím, že máte k tématu velký vztah. Napadlo mě proto, zda bychom se nemohli domluvit na nějaké spolupráci? Snažil jsem se na vašem blogu najít kontakt na vás, ale nedaří se mi to, tak píšu takto do komentáře a doufám, že si to přečtete… Prosím, pokud by to bylo možné, kontaktujte nás na mail signumbelli1914@gmail.com.

    S pozdravem
    Radim Kapavík

    • Děkuji za váš zájem, ráda s vámi budu spolupracovat na daném tématu. Pošlu vám na váš email kontakt na sebe. Zdraví zuzi

Leave a Reply to Zuzi Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient