2020 – červen – a je po ptákách!
1. červen – sama v Litomyšli na koncertě Jiřího Smrže. V kostele na Toulovcově náměstí se necítím osamělá, neboť jsem obležena osamělými muži, a shledávám, že JS podporuje křesťanská komunita. Příjemné zázemí v penzionu Paseka.
2. červen – jedu autobusem nadvakrát domů a jak jsem nabita energií makám na zahradě do noci.
3.a 4. červen – dtto, sázím brambory, vysévám mrkev, petržel, zarážím kolíky atp..
5. červen, pátek – jedu sama do Hranic, za oknem vlaku vidím uprostřed náspu malou nebojácnou srnku
6. červen, sobota – víkend s miláčkem je dar. Přestože tak nějak furt leje, so ne byla slunečná. Zámek Milotice nás nadchnul, spíme v Bzenci, také dobrá lokalita pro zvědavce..
7. červen, neděle – Střílky, klid, pohoda. Barokní hřbitov, zámek s jogíny, divoká naučná stezka Příroda a okolí Střílek, bonus první letošní houba – růžovka!
8. červen – pondělní blázinec, co se mohlo posrat se posralo, lidé jsou nepříjemní a tím víc vyniká sobota a neděle prožitá v jakési bezbřehé nirváně.
9. červen – na houbách, máme plné koše ale kopřiv na špenát, jinak jen 3 kováři, navečer nás vytočil šíleně parkující soused, voláme měšťáky. Soused dostal pokutu a my lekci a varování. Bolí mě ze souseda idiota a měšťáků tak akorát hlava, uspokojení žádné…
10. červen – večer jsem se trochu zklidnila vizí, že zítra jdem zase courat lesem a sbírat houby a kopřivy.
11. červen – probuzení s neurčitou nadějí, hned toho využívám a jdu na zahradu brouzdat mokrou trávou. Hmmm, vydržím u toho??
12. červen – je to dobrý začátek dne bosá do trávy a plet záhony.
13. červen – jsem fascinována svým novým ranním rituálem. Prodlužuji dobu bosých nohou na zahradě na 3 hodiny.
14. červen – Hejdánek a Kohák, mí oblíbenci, v TV, náladu zkazil hňup od vedle. Špatní holubi se vrací – Vítek a Luscoňová zase paří. Rádio řve a oni o půlnoci hlasitě seznamují okolí se svým plánem žít nonstop. To mám radost ☹
15. a 16. červen, po a út – denní standard: chodím bosa, sbírám slimáky, pleju záhony, usínám sama
17. červen, středa – Svitavy, jedu naproti miláčkovi, jede domů.
18. červen – zase dva, to jsem ráda! Teda až na to vaření, zase vývary ☹
19. červen – celej den prší, sedíme doma.
20. červen, sobota – ranní šichta se sudy na vodu (furt leje) a po obědě film Splašený vlak, šlo to, ale western je western…
21. červen, neděle – depresivní den, počasí naprd a vše doladil odpolední film Maják a dva večerní na dvojce – americký western z roku 1954 Vera Cruz a jízdu do tmy završil Až na krev (Probudí se chamtivost a poteče krev…)
22. a 23. a 24. červen – Prší, sbírám slimáky a mám svátek; zůstal neoslaven.
25. červen – Houbaři jsou sdílní, ale tenhle si se mnou povídat nechtěl! Močály, komáři a klíšťata, zabloudili jsme a hledali auto, strašný houbaření, takhle tedy ne.
26. červen – mobil zvoní v šest ráno a varování. Je to špatný a mám pocit, že je to už definitivně v prdeli.
27. červen – výlet ve 2 do Litomyšle na historickou procházku a malá túra na Černou horu zůstala nedokončena pro strašný dusno. Další klíšťata nalezena, ale jsou to pořád ta stará z 25. z Borové. Jsem poďobaná víc a víc. Nemám proboha blechu?
28. červen – tenhle den se mi ztratil, vypařil, nebo co.
29. červen – Odjíždíme do Hranic. Mám zde napsané i noční Globus, ale nevím proč
30. červen – narozky a osamělé toulání se po Hranicích a Teplicích nad Bečvou.
1. červenec – Jsem slavnostně naladěna a v tom příšerným vedru dělám túru z Hranic do Lipníka přes Teplice. Miluju to tady a na tu lesní túru si oblékám džínové kraťasy a lehkou růžovou vlající halenku. Jsem šťastná, že jsem zase zde!!
2. červenec – dopolední návrat domů s několika zastávkami po cestě
3. červenec – chlebíčky, chlebíčky vyrábím pro kolegy z práce
4. červenec – zase chlebíčky,pro kamaráda Michala co má narozky, hezké odpoledne a podvečer ve společnosti jeho sousedů, z nich 6-7 osob znakovalo, nová zkušenost…
5. červenec – není větší potěšení pro cigoše, než zaměstnat slaboduchého bělocha a koukat jak maká, nejlíp s pivem v ruce a rozeřvaným autorádiem, aby o tom věděla celá ulice, jakej je ten cigoš borec! Není to poprvé co se s tímto jevem setkávám. Šla jsem jen napomenout tu osobu co v neděli po poledni vohulila na plný koule autorádio, a naskytl se mi obrázek šťastného cikána s pívem, pozorujícího obdařený zadek slaboduché čtyřicítky, kterou si najmul na vyčištění svého vozu. Vyprovokoval mne k 2x debile.
6. červenec – asi pojedu do Brna, už jsem tam dlouho nebyla, a v sobotu do lovecké chaty Hubert v Hranicích.
7. červenec – smrt v ulici a dopoledne v kanclu.
Panoptikum fotek
