Kvě 032020
2020 – duben – vracím se zpět a těším se jak si počtu v deníčku.
- duben – Sedím doma, vycházím jen do drogérie, miláček má požadavek na 2 litry technického lihu.
- duben – Nestačím vařit, miláček cvičí jak umanutej, jí jak mlejn.
- duben – Objevila jsem scuk.cz, hlásím se do Luže, objednávám velkou bedýnku zeleniny.
- duben – Jdu ven a sama, miláček ještě hojí puchýře. 5 hodin samoty v přírodě. Jdu do Janoviček.
- duben – Odpočívám… chvíli klid, prosím nerušit…
- duben – Miláček mi sdělil, že už nemusím škudlit. Rozradostnilo mě to, objednávám na scuk.cz maso!
- duben – Konečně výjezd! Opouštíme zdi domova a jedeme skoupit Lidl v Hlinsku. Budím pozornost nákupem na 14 dní. Doma vyložíme a odjezd do Horního Bradla, 4 hodinová procházka s hlavním cílem okouknout aueršperskou hájovnu, sálá slunce ale fouká studený vítr..
- duben – Je mi divně. Slabá horečka, únava, a chytly mě nepříjemně záda. To není korona, ale včerejší ofouknutí. Jsem z formy a právě vymýšlím metodu samoléčby…
- duben – něco se stalo… po 2 měsících absence objevuji ve schránce slevové letáky – občanskou předzvěst lepších časů! A teď co udělá krizový štáb?! Uvolní mantinely??
- duben – Dnes ti to mimořádně sluší, Červená Karkulko! Safra! To zahřeje!
- duben – Od včerejška v eufórii, Saša mě ostříhala a nabarvila mi hlavu, jako bonus stvořila růžové melíry. Většinu času trávím v koupelně u zrcadla a navzdory samotce v koronáči jsem LIDI šťastná!
- duben – Miláček out, sedíme na zadku doma. (já dobrý, záda jsem rozhýbala pomocí masáže hadí mastí a následným spaním s líným polštářem pod bedry). Nečekala bych, že mne tak nadchne současný balet v ČT!!
- duben – Miláček vstal ve 12.30 a vyšlehal mne. Je tedy velikonoční pondělí. Dopoledne mi zpříjemnil legendární Zemanův film Vynález zkázy v TV, miluju ho, a pak ..náhoda! skvělý francouzský dokument Země.. jojo TV… odříkaného chleba největší krajíc..
- duben – Blbá nálada doma, m. se nedaří a já jsem z toho všeho domácího vězení a každodenního vaření utahaná. Padla na mě nějaká chandra, či co..
- duben – dtto a ještě hůř, boha jeho…
- duben – Odcházím do přírody a je to dobrý nápad včetně volby terénu. Sluneční lázně v povodí Krounky z Kutřína do Předhradí. Svatá trojice Samota, Slunce, Příroda – to jsem potřebovala!
- duben – Zase provařenej den, ale… prej jsem od posledně zhubla,… téda, nevěřím vlastním uším..
- duben – Pecka! M. mi sděluje, že prej jsem ztloustla a vymazal mi flešku.. ach jo, nic neříkat, scvaknout paty, potlačit slzy a jít dál…
- duben – Neděle a sólokrátký okruh Malhoštěm. Pavoučí muž bude šplhat. Se stromu visí dlouhej špagát.
- duben – Konečně.. první zásek… společná práce na zahradě láme ledy, teď už to pofrčí, bariéra padá..
- duben – Katastrofa! Něco se posralo v koupelně, voda valí kdovíjak dlouho do fasády směrem k nefunkčnímu muzeu, my nevíme nic. Ve čtvrtek bude akce, aktivuje se Milan a Martin. Večer jsem pomalu upekla hovězí z scuku.cz na zelenině. Mana nebeská! Můj recept! A složili jsme darovaný kompostér na druhý pokus. M. ho složil opačně, musel ho překlopit.
- duben – Čekání na Milánka.. žijeme s prasklou rourou a vodu otvíráme jen jednou za den.
- duben – Už týden bez auta, autobusem proto jedu do Luže pro zeleninu a po silnici šlapu domů a fotím kytky. 2 podivíni z Luže a setkání s Janičkou a Jaroušky v lese.
- duben – Svátek Jirky na smutce bez fanfár a 3x volá Honza z K.
- duben – Větrný a zamračený den. Celé odpoledne nám zabrala pěší túra do TESCA. Zpět neseme snad 20 kg ovoce a zeleniny, pak domácí galeje.. já zase vyvařuju, m. majzlíkem demoluje koupelnu a provizorně látá otravnou díru v trubce. Též čistí baterie, odrezuje trubky, cídí záchodový systém. Ach jo.. Den mi nostalgicky zkrášlil ruský film Balada o vojákovi na čt2. Viděla jsem ho poprvé.
- duben – Jsem jaksi otrávená a neplním si povinnosti. Nepřesazuju kytky a nepleju zahradu. Navečer jsem vyvřela a zase máme ultratichou domácnost. Nějak už to flákám… zapomínám si doma roušku a musím se vracet od branky. Ale dokud tady budu, roušku nosit budu, dokaď to nezruší… Nejsem v tom sama, ale ještě mě z toho nejebe jako Nele, která si ji s hysterickým úsměvem strká mezi nohy.. škoda, očekávala jsem pandán, nějakého chlapa dole s respirátorem, ale NIC. Jen profláklej a nudnej nudnej Háma se chtěl zviditelnit s papouškem..
- duben – Už zase funguju… celej den jsem pilná a přesazuju pokojovky. Jednotím prskavce a aloe, vytěžila jsem litr gelu.
- duben – Den, kdy nám Milánek spravil trubky. ** Skončilo období vody v kýblech a kastrolech. Teď ještě aby to brzy vyschlo a mohly se trubky zadělat.
- duben – Akce kompostér též dokončena. Monstrum stojí na svém místě a doufám že už si vrní a kompostuje.
- duben – Čarodějnice a provádím rituální výkrop baráčku a zahrádky octovou vodou. Prý to zabírá na blbý sousedy…! …. HOWG!
Napsala jsem sem komentář, ale někam se ztratil, nevadí, píšu znovu.
Zuzi, jsi velmi akční na nouzový stav 🙂
Mě pomalé dny vyhovují. Dny se mi smrskly na chození do práce, po práci se chvíli vzpamatovávám. Těším se na klid a ticho. Nakupovat chodím hodně málo, jen když musím, nakupování mě neláká. Občas se u mě staví moje kamarádka z práce na kafe, která si chvíli potřebuje odpočinout od vaření, uklízení, učení dětí a nervozního manžela.
Hodně vyšívám ve volném čase, nepotřebuju k tomu ani hudbu, ani televizi, nejraději mám ticho. Ani nemám potřebu číst knihy, sledovat televizi, ani číst zprávy a zpravodajství – balzám klid a ticho. ticho v myšlenkách. Venku jsem v poslední době málo, mám z práce docela dost, ale jak to všechno krásně kvete tak cestou z práce domů jezdím jinou cestou (na kole) a tak si to užívám i ten vońavý vzduch bez roušky – krása po směně.
Roušky už nenávidím – máme v práci po celou dobu směny respirátor, odřený uši, vyschlá pusa a nos.
Takže roušku na ven mám volnější, slabou jen tak pro formu. Když přijede Saul jedeme na kola, to je fajn, i když minule nám počasí moc nepřálo, tak nám výlet snad vyjde líp tento víkend.
Roušky už flákám, nějak mi otrnulo, ne že bych je nenosila, ale nepřepírám, jen měním ty papírové filtry… a štve mě, že si nemohu namalovat rty a překáží mi náušky, tak je nenosím… ach jo. Ale začala jsem si malovat jemně rty i pod roušku, jsem blázen…
Barčo, já si myslím, že jednáš intuitivně a dobře, že se do ničeho nenutíš a tak nějak po tvrdé práci relaxuješ jak cítíš. Četla jsem v komentu Lišce, že vyšívání máš na 10 let. Je to úžasné, co jsi objevila, a čím dál budeš dokonalejší v tom co děláš. Tak ať tě to baví a fakt jedeš dál plnou parou vpřed. Držím palce!
Já jsem dnes v chaosu, musím si zajít pro zákusek, dát si kávu a pak jít na zahradu plet, už mám dnes všeho kolem dost…
Jsem ted taková chandra od unora mě zlobí žaludek a zhoršuje se mi to. Myslela jsem si, že jako každým rokem v tom předjaří mě potrápí chvíli zhojený žaludeční vřed a bude to dobrý, ale ne . Kdysi jsem měla Helicobactera – léčí se to tři týdny antibiotikama,ale mám pocit, že se mi vrátil. V pondělí 25.5. mám gastroskopii tak budu vědět víc.
Minulý víkend jsme byli se Saulem na kolách, krásný výlet – z Hk do Jaroměře a odtud vesničkama do Nového Města nad Metují a do Náchoda a zpátky vlakem domů. Na tom výletě jsem se nějak dorazila, ale ten výlet stál za to. Jsem asi nějaká oslabená nebo co…
Barčo, možná jsi už přetažená a potřebuješ dovolenou, aby ses zharmonizovala… ten výlet ti závidím… paráda! Tam se chystáme za Jurkovičovými realizacemi, ale kdoví jak to bude.. chodím teď sama, jako dnes. Zopákla jsem si výlet z Kutřína domů a v jednu chvíli mi ten chlap scházel… vyštěkával mě černej velkej hafan na volno, naštěstí jen vyštěkával, nevím co bych zmohla se slzákem, jestli by ho to ještě nena.ralo:))..
Zuzi, vyšívání je u mě staronová záležitost. Když jsem byla vdaná a bydlela ve starém domečku ve Smiřicích, neměli moc peněz, stále něco opravovali na domku – tak mými koníčky byla zahrada a vyšívání. (levné) navyšívala jsem se spoustu obrázků s takovými těmi klasickými naivními motivy čtvero ročních období, – kytičky, košíčky, modrobílé vyšívání, lidové motivy, dečky, prostírání a taky dětské vyšívání jako jsou obrázky pro miminka, medvídky…. spoustu jsem toho rozdala našim společným známým. Jednak pro jejich děti a pak známým, kteří zdědili krásnou chaloupku v Loktuši u Kozákova po prarodičích – tak tam ty lidové obrázky a modrobílé vyšívání. Tam se to vyloženě hodilo, vyjímalo.Teď už vyšívám jen co mě se líbí, takže obrázky z obrazů.
Tak takhle to je, Barčo, máš na čem stavět, divila jsem se, jak ti to jde, tohle mě nenapadlo, tenhle koníček zabere hodně času a každej dnes někam spěchá, těším se že možná jednou …. někdy …budeš mít výstavu i s panem Křenem. Jako pan Brázda s maminkou…
Tak ti nevím, Zuzi…
Už nějakou dobu, když se k tobě hlásím z práce, mi to rudě vyhlašuje zákaz s oznámením, že „Adult material“.
Což by mělo odpovídat hlášení přístupu na nějaké erotické stránky.
Tedy předpokládám, protože tam já se samozřejmě nikdy připojit nezkusil:-)
Každopádně je to záhada.
Ze soukromého připojení na tvém blogu po nějakých porno- prasečinkách pečlivě pátrám, ale zatím nic.
Ještě je tedy jedno vysvětlení.
Že náš firemní filtr vyhodnotil tvůj blog za natolik plný hodnotných a životně vyzrálých postřehů, že mne radši pustí na seznamové novinky, než k tobě 🙂
Každopádně zůstávám tvým věrným čtenářem, i když jen ze soukromého připojení a v práci už se kochat nemohu:-)
Ahoj Saule, to jsi mě překvapil.. občas mi ujede nějaké emotivně vypjaté slůvko, ale snad jsem nepoužila nic necudného, nejsem si vědoma.. možná že v tom má „roušku“ Nela Boudová, pokud to zařízení prohlíží i fotky… jinak nevím že bych přitvrdila :)), každopádně to budu monitorovat a děkuji za upozornění. A děkuji za pravidelné návštěvy, to mě teší!
Nela v tom nebude.
Její koronavirový model spodního prádla jsem v práci na dostupných stránkách podrobně a dlouho zkoumal a žádný problém v tom nebyl.
Prostě tu musíš mít dobře ukryté nějaké “ hard core“ :-))
Tak jo, já už budu slušná, Saule :))…
A ještě posílám něco jen tak k zamyšlení…
https://tribun.red/2020/05/04/podepisuji/comment-page-1/#comment-157695
Přijde mi to po těch všech internetových blábolech zamindrákovaných a nenávistných lidí jako docela rozumná, i když asi marná, politická a hlavně občanská proklamace.
Díky, mrknu na to, až zítra vstanu a budu zase v kondici, dnes už jsem intelektuálně vyčarpená.. celé odpoledně jsem řečnila…
Tak Saule, tohle nedávám, je to na mě nějak moc intelektuální… a já k těmhle „peticím“ nijak netíhnu. Chce to akci, mám dojem, že už to nepůsobí. Ale nemyslím něco jako milion chvilek, spíš povstání…