řízek a salát
Co tomu říkáte? Řízek 3D a bramborový salát podle dědy Josefa Holuba.
V sobotu byly krůtí řízky a vlašský salát podle dědy. Vytáhla jsem z mrazáku zatavené vykostěné krůtí maso a nakrájela si na řízečky. Byl to kumšt se v tom mase orientovat, ale malé divoké řízečky byly nakonec lepší než velké spisovné placky. Jeden se mi nepovedl, byl tam zářez, ale kreativně mě napadlo si s ním pohrát a osmažit ho do podoby 3D a propekl se mi docela hezky. Jen to tak nedrží a pro potřeby focení bylo nutné útvar podepřít.
Řízečky se povedly, tak k nim udělám bramborový salát, jsem si řekla. Jenže ten klasický už jsem dělala stokrát.. co zkusit něco podobného, ale jiného? Povedlo se. Ten vlašský salát podle dědy jsem našla na jůtubku a vyzkoušela jsem ho poprvé loni na vánoce. Ještě že ten děda měl pod videem rozpočet. To nešlo vydržet koukat jak osm minut krájí a krájí a něco si u toho breptá. Okoukla jsem tu jeho inovaci krájení a pak se mrkla na konec jak to dopadlo a stačilo. Nevím jestli si něco nenamlouvám, ale ten dědův salát je prostě jiný. Lépe vypadá a chuť má skvělou. Necháte se inspirovat dědou jako já? A ty řízečky nemusíte mít 3D jako já, to byla jen taková znouzectnost a zkouška :).
Vlašský salát | podle dědy
1kg brambory oloupané vařené
200g salám nebo šunka
200g mrkev a celer
180g okurky sterilované
150g majonéza
200g hořčice
20g citronová šťáva
10g cukr
15g hrášek sterilovaný
30g volčestr, sůl
Lák z okurek, krájet na proužky
No moment, vy už nejste průkopníci zdravé výživy a půstů?
Tak to gratuluji 😀
Ano, nelze žít asketicky a bez radosti z jídla. Teď u nás letí ovary a včera Miloš škvařil hovězí lůj. To byl experiment, bože, bože. Škvarky z hovězího loje. Ale prej je to zdravý..
A jaký to je? Nedám si…
Je to prostě řízeček ale legrační. Dá to práci ten prostorový útvar pořádně prosmažit. Ale stojí to jen když to podržíš, jinak to co stojí klesne 🙂
Hm, ztopořený řízek… Nevím, jestli bych na něj měl chuť, připadal bych si jako kanibal.
Well well, díky Welký Rowdy za ten příspěvek. Vzhledem ke své vrozené cudnosti jsem se neodhodlala nazvat řízek pravým jménem a čekala jsem kdo ten nápad ocení. Tys ten řízek sice neocenil, ale vyslovil na co jsem myslela. Víš, mně se jedl docela dobře, ale jinak než jindy…tak nějak “dvojsmyslně”… haha
Šnicl je šnicl.
Dám si ho vždy rád.
S tou podmínkou, že už osobně žádné zvíře nezabiji.
Ukázkový příklad pokrytectví
Bez kterého zde bohužel, nebo bez škodolibé radosti našeho stvořitele, nejde žít.
Souhlas. Řízek je výborný vynález, i ten sýrový. – Máme nový vynález. Škvařili jsme hovězí lůj. Na sádlo a škvarky. Je to levný a byla to neobvyklá výzva. Dnes jsme na něm dělali v troubě hranolky. To je prostě pohádka. Nevymysleli jsme si to. V počátcích Mekáče na něm hranolky smažili, pak přešli na olej.
A s tím pokrytectvím … utkvělo mi v hlavě, že v nějaké staré knize, jednoho z prvních cestopisů ze Lhasy to tak také bylo. Zvířata buddhisté nezabíjeli, ale měli tam na to řezníky a že mnichům maso chutná bylo zřejmé z hromad kostí.
Koukala jsem jako PUK, vymysleli kdesi klasický chlebíček na řízku. To už je na mě moc dobrot najednou. Zvlášť jo, ale na jedný hromadě je zhýralost. Že už jako nevíš coby…