romantická projížďka důlní mašinkou
Vracíme se na Hřebečsko! Tentokrát máme v plánu projet se Mladějovskou průmyslovou dráhou. Na Hřebečsku jsme už potřetí a troufáme si stále víc, ovšem jen v rámci místních stezek a vybraných lokalit kde nenacházíme varovné cedule: Vstup zakázán, poddolováno. Tentokrát jsme tady s naší milou Emmou a jak jsem již řekla, chceme se svézt malým vláčkem a prožít si den v bývalém prostoru “šamotky”.
Od roku 1669 patřily pozemky v tomto kraji Lichtensteinům, kteří zde v roce 1862 zahájili těžbu nepříliš kvalitního uhlí a později i lupku – jílu vhodného k výrobě žáruvzdorných materiálů.
S rozvojem těžby kvalitního černého uhlí na Ostravsku upadal význam nekvalitního uhlí hřebečského a do popředí se dostala především těžba keramických jílů. O rozvoj těžby se zasadil především ratibořický důlní ředitel Gerhard Mauve. Ten si pronajal a později odkoupil doly v mladějovské, novoveské i hřebečské oblasti a v roce 1904 rozvinul těžbu jílů na dole Václav – Theodor na Hřebči. Severní hřebečský důl byl nazván jeho jménem – Gerhard. V roce 1912 se Mauveho podnik spojil s doly knížete Lichtensteina a vznikla firma s názvem Knížecí Lichtensteinské uhelné a hlinné závody. Jejich ředitelem se stal syn Gerharda Mauveho – Eberhard. Nastal prudký rozvoj dobývání a v roce 1945 již bylo na Hřebči v provozu 104 pecí na vypalování šamotu.
Šamotka přežila jednu změnu režimu, ale po sametovce byla v souvislosti s odbytovými problémy šamotu v roce 1991 ukončena těžba a ke dni 31.12.1991 byl provoz Mladějov uzavřen.
Nápad spojit doly na Hřebči a doly nad Mladějovem úzkorozchodnou dráhou vznikl během 1. světové války. Její projekt byl schválen Moravským místodržitelstvím v Brně dne 2.5.1918 a krátce poté ji začali stavět váleční zajatci. Stavba započala směrem od Hřebče a provoz na části trati byl zahájen již v roce 1919. První vlaky s uhlím a lupkem dorazily do Mladějova v roce 1920.
Dráha mladějovské železnice začíná v areálu bývalého závodu v Mladějově a po tříkilometrovém stoupání do nynější stanice Veksl pokračuje podél zrušených lupkových dolů v lesnatém úbočí Hřebečského hřbetu. Na šestém kilometru trať prochází výhybnou u bývalého dolu Hugo Karel a pokračuje až do důlního areálu Hřebeč k ústí štoly Jihlavská. Celá trať měří 10,5 km.
Jenže… zbývá zprovoznit ještě poslední úsek cesty z Nové Vsi u Kunčiny do Hřebče… podaří se sehnat potřebné finance?? Z včerejší zprávy na portálu Mladějovské železnice již víme, že ANO!! Máme radost. Ale větší mají určitě nadšenci, kteří mladějovskou dráhu provozují. V areálu je vidět, že nejsou příliš bohatí, a vše je tak nějak víceméně amatérské. Ale díkybohu že ještě tací lidé v dnešní době, kdy se vše poměřuje penězi a tržním hospodářstvím, existují. Je tu milo a příjemně.
Odkaz na portál Mladějovského průmyslového muzea a Mladějovské průmyslové železnice. Najdete tam vše co vás zajímá, ale není nad to do Mladějova vyrazit! Svačinu balit nemusíte, v areálu je malý bufet U tří borovic. Ale žádný luxus nečekejte. Párek v rohlíku a kafe tu však mají. Nám se tu líbí právě pro tu nestrojenou atmosféru. Kouzlo nedokonalosti.
Emmička je hezká!
A mašinka taky, mašinky, to je moje.
Děkuju, Emmička je potěšení, a jízda vláčkem bonus! haha.