míruV květnové návštěvě Vídně jsem shlédla na výstavě v Albertině mimo jiných Picassových kousků také originál holubice míru. Všichni ji znáte, jen jste možná na ni zapomněli… kresbu jsem zkopírovala z webu komsomol.cz.
A já jsem včera dostala, jak jsem se už zmínila, holubic mnohem víc, spolu s darem písně o mně a pro mě, tak se na ně podívejte, dnes jsem je vyfotila a přidala tam písmeno Z, které jsem měla hodit do černé díry v knihovně, kde se shromažďují písmena od všech těch, kteří se sem chtějí vracet… ale já to z. ušetřila.
A ještě jsem dostala kytku”
Byly to takévé malé Vánoce v létě, a to čítám ještě nějaké překvapení někdo pro mne chystá. Bohužel jsem ještě nedostala fotografii mého dvojčete docentky Věry Přísné… možná je to ale tak lepší, hmm.
Ježyš – web komsomol…Bál bych se tam podívat.
Sejra a to si říkáš chlap (řečnická otázka)??? Pro mne je to normální underground 🙂
Underground je to designově, co se obsahu týče, jde z toho skoro strach.
A teď trochu o holubicích – mě osobně je celkem blízká jiná , i když většinu lidí asi moc nebere.
Tak zkusím si vložit odkaz ještě jednou a lépe: holubice
Mám také ráda jednoduché kresby, ty co lehce vystihnou pár čarami vše. Když jsem hledala tuhle legendární, dala jsem do vyhledávače holubice míru Picasso, tahle tam vylezla také, neznala jsem je, jen tu jednu, tu “naši” revoluční 🙂
Já mám, bůh ví proč, z ptáků fobii, i když těm Hitchcockovým jsem naopak fandila. Ale na kresby a paprové výtvory se to zatím nevztahuje, a ty darovené se sakra počítají. 🙂
Jasně, to se počítá, to se zatraceně počítá :).
Ha. tak další bloger, kterého jsem si našel z kdysi bloguje.cz. Budu si muset vytvořit pořádně dlouhý seznam, a to třeba i s komsomolci. 🙂