Hejkal, zen a „brutal“= to je jeden den v chrudimské nemocnici

nečekaný dar

V pondělí ráno jsem vstoupila do nemocnice v Chrudimi a z příjmu a čekárny gynekologie jsem byla sestřičkou odvedena o patro výš. V oddělení gynekologie jsem si odložila a čekala na svoji operaci – kyretáž. Když přišel čas, spolkla jsem pilulku a všechno jsem zaspala. Probrala jsem se a bylo mně fajn. Nic mě nebolelo a byla jsem příjemně malátná připravena na dlouhý odpočinek, který mě čekal. Na „dvoulůžáku“ jsem zůstala sama a užívala jsem si neobvyklého klidu a míru. Nic mě netrápilo, nad ničím jsem nepřemýšlela, jen jsem tak polehávala a spočívala. A pozorovala z okna oblohu. V obědu jsem dostala polévku v hrnku a housku. K večeři chleba a tvarohovou pomazánku. Kdy se mi to stane, abych byla obsloužena a nemusela vařit :). Ani nepamatuju. Spala jsem po dlouhé době bezstarostně jak mimino a probudila se kolem šesté hodiny ráno zcela odpočatá. Na duchu i na těle. Ten pocit štěstí z pouhé přítomnosti, z pouhého bytí v daném okamžiku mě zaskočil. Cítila jsem se skvěle. Osprchovala jsem se, posnídala chleba s paštikou a dostala mimo čaje i kávu. Po vizitě se se mnou přišel rozloučit pan doktor. Přinesl mi papíry pro obvoďáka a mojí gynekoložku a sdělil mi že na 90 % je to OK. Výsledky přijdou za 14 dní, kdy se mám zde objevit na kontrolu.

Děkuji za neobyčejný zážitek z pobytu v chrudimské nemocnici. Děkuji hodným sestřičkám a sympatickému panu doktorovi. Děkuji za ticho, klid a krásný výhled z okna. zuzi

A ještě jedno překvapení! Před východem z areálu se nachází ukázka klasické brutalistní architektury – myslím, že je to větrák. Nádhera!

Brutalismus: Architektonický styl, jehož název vychází z francouzského ‚beton brut‘, výrazu pro surový pohledový beton, zažíval vlnu největší popularity v letech 1954–1970. Vyšel z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera.
Zdroj