kaleidoskop české vesnice
Po půlhodinové frontě aut na místní kominukaci, která byla línější naž ve francouzském Lyonu cestou z dovolené, konečně vjíždíme do objektu a na jednom z několika parkovišť zakotvíme. Podle instrukce pořadatele.
Poblíž našeho města se nachází vesnice Rosice, kde už mnoho let každou sobotu dopoledne vypukne velký mumraj. V objektu staré zrušené cihelny vybudovali místní nadšenci prostor, kde můžete shlédnout neuvěřitelné věci a nakoupit to, o čem jste netušili, že vůbec potřebujete. A také zaparkovat. Platíte až při odjezdu pouze směšnou částku za to všechno nadělení. Měla jsem se dost napozoru a od stánku s ne zrovna levnou italskou (?) krásou mě musel Miloš po mé prosbě odtáhnout drsně jinam, ale jinak to bylo v cajku. Převládaly totiž jarní produkty – káčata, slepice, kuřata, ovocné a okrasné stromy a keře, skalničky a hlavně obrovské množství sazenic zeleniny, bylinek a květin, a nakoupit něco živého nepřipadalo dnes vůbec v úvahu, protože jsme se hlavně chystali do Pardubic vybírat zodpovědně matraci do naší budoucí dvoupostele (safra, nelze použít slovo manželská:) a pak ještě tak různě, co se naskytne, s návratem plánovaným k večeru. Ale abych to nezamluvila… nejen „italské“ oděvy, ale i modely asijské provenience tu bylo možno zakoupit za skvělou cenu, kutilské potřeby všeho druhu a jak jsem řekla nechyběl zde ani další nečekaný sortiment a kdo byl otevřen nákupům a měl nafouknutou peněženku, ten odcházel uspokojen. Můžete zde strávit v pohodě celé dopoledne, protože tu nechybí ani občerstvení všeho druhu. Nejen česká hospoda, langoše, klobásky a pivo, ale také asijské speciality připravované na místě.
My jsme moc nenakupovali, jen z nostalgie španělský česnek a pytlík semen petržele, ale o to víc nás nadchla zdejší atmosféra a nadšení organizátorů. Jejich entuziasmus bylo možno pozorovat všude a setkávali jsme se s ním i osobně. Byla jsem zase po čase zcela uspokojena po společenské stránce. V tom vesnickém supermarketu to žilo a živelná a autentická atmosféra zcela předčila náhradní mediální svět celebrit a nechutných politiků, kterými jsme denodenně krmeni z „centra“. Ne krmeni, ale který je do nás ládován ze všech stran, abychom nezlobili.
Já vím, já vím… 🙂
Něco na mazlení…
Beze slov
Rádi bychom fotili více sociálních témat, ale mohli bychom dostat přes hubu. Někteří prodejci však vycházejí vstříc a sami vkráčí do záběru za účelem reklamního zviditelnění svého stánku. S radostí tak činíme. Příkladem budiž pán s kšiltovkou dole.
Ukázka prodeje s odborným výkladem
Sekce bylinek
Květiny… těch je zde plno. Různobarevná paleta jejich barev trh oživuje a prozáří a dělá ho pěkným na pohled.
Ale to není všechno. Daleko větší překvapení a nebojím se říci šok nám nachystala obyčejná budova skrývající původně vypalovací pec na cihly. Zde je v takřka původním interiéru nově instalovaná, 2x ročně obměňovaná, výstava umění lidových tvůrců a nahoře v patře se nachází něco naprosto zásadního, co změní váš žebříček hodnot. Muzeum vesnice vytvořené rosickými amatéry. Jsme tu téměř sami a tak si to malebné seskupení exponátů vychutnáváme a nevycházíme z úžasu. Zážitek z této velkolepé instalace předčil naše očekávání a bude v nás ještě dlouho odeznívat. Proto jí budeme věnovat samostatný text s mnoha dokumentárními fotografiemi.
Vstali
Až na to že Rosice jsou městem a tím, že se nezobrazují obrázky, netuším zda to má být satyra. Každopádně jsem nic takového naštěstí neregistroval 🙂
Dík za koment. Rosice u Chrasti jsou obcí, podívala jsem se na jejich stránky, takže město nejsou :). Ty nezobrazující se fotky mě také rozčilují, nevím proč tomu tak je, ale nemám sílu se k tomu vracet zpět a napravovat to… posílám alespoň odkaz na rajče, kde je fotek z trhu mnohem více než v tomto textu. http://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Rosice_trhy_130427,_Muzeum_vesnice/