Kvě 122019
 

i stalo se…

Pro odlehčení vkládám mezi hřbitovy dva výlety. Moje první dva zkušební po podzimních, zimních a jarních trablech s nohama. Táhlo se to už od léta, to jsem si začala s ostruhou na levé noze a myslela jsem že to rozchodím. Na podzim jsem v noci tloukla nohou o pelest, páč mne chytila křeč a něco jsem si způsobila pod pravým kolenem. Dílo bylo dokonáno o pár dní později v Praze v metru, když jsem prudce vstala a cuklo to. Druhý den jsem vyfasovala berle a doufala, že čas vše vyléčí. Čas mi ale nakloněn nebyl. V dubnu jsem drcla pravou nohou o odkapávač na boty a ráno jsem byla nemožná. To jsem opravdu nečekala, protože vzápětí po úraze jsem si bez problémů stoupla na špičku nohy. Zkrátím to … zánět spojený s nataženou achillovkou, ostruha a natažená šlacha pod kolenem se nějakým zázrakem během dubna zahojily (o metodách léčby napíšu po dokončení vojenských hřbitovů) a já byla připravena otestovat nohy na větším výletu. A poprvé jsem od doby nateklé achillovky obula místo pantoflí uzavřené boty.

Koncem dubna se ohlásil bratr Karel a jeho žena a že zítra přijdou na návštěvu. Nachystala jsem bohaté občerstvení, ale Karel nečekaně návštěvu odpískal. Napadlo nás jediné. Sednout si na kanape, dát nohy na podnožku, pustit si dva filmy za sebou (Tina a Vore a Nevinní se špinavýma rukama) a zbaštit co jsem připravila. Byl to nečekaný dar a my ho přijali. Zažili jsme zase po čase ten krásný pocit sounáležitosti a radosti být spolu. Ne jen malou chvíli mezi prací nebo při jídle. Tohle bylo něco docela jiného. A rozhodli jsme se, že si čas pro sebe uděláme častěji.

A na dva májové svátky jsme si naplánovali dva malé výlety spojené s návštěvou Portmonea, kde je velmi zajímavá výstava, s kterou souvisí naše jisté plány. Výlety jsme uskutečnili, ale výstava nás ještě čeká. Po procházce už se nám na ni ani v jednom termínu jít nechtělo. Ale ona ještě nekončí.

Po oba májové svátky byla předpověď počasí obdobná. Dopoledne slunce, odpoledne se to otočí. A předpověď vyšla nachlup. Na ty naše krátké trasy (cca osmikilometrové) nám to dopoledne stačilo bohatě. A ještě jsme si mohli přispat.

Litomyšl známe dobře, ale přírodu v jejím bezprostředním okolí ještě prozkoumanou nemáme. Je to jednoduché, jsou tu totiž jen dvě lokality, které přicházejí pro mne v úvahu na výlet. Obě mají status naučných stezek a procházejí lesem. Nebo alespoň zčásti. Černá hora a Nedošínský háj s nedalekým rybníkem Velký Košíř.

lit 1

1. května svítilo slunce, teplota přiměřená, bezvětří. Vymotali jsme se z města a podél hřbitova, zahrádkářské kolonie, sportovních zařízení a autokempu, jsme se dostali k úzkému pásu příměstského rekreačního lesa, který mířil na Černou horu. Byl to velmi příjemný a naučný výlet po rovince a užívali jsme si samoty v přírodě. Jak je to možné, že jsme skoro nikoho nepotkali? A co je to ta Černá hora? A ten výhled označený na mapě hvězdičkou byl vskutku nečekaný!

IMG_20190501_105040

Jdeme kolem hřbitova a já tu nejsem poprvé, už se vyznám…

_DSC6429_30_31 (2)

Kde je hrobka Magdaleny Dobromily Rettigové vím. Bože to je let… zemřela v roce 1845. 

IMG_20190501_105516

A zde leží buditel a spisovatel Alois Vojtěch Šmilovský, její vrstevník.

IMG_20190501_105411

Haškův kamarád Zdeněk Matěj Kuděj v Litomyšli dožil svůj život

_DSC6468_69_70

Krásný zrestaurovaný náhrobek u hřbitovního kostela představuje místní piaristický kostel Nalezení svatého Kříže stojící proti zámku. V letech 2011-2015 prošla stavba kompletní rekonstrukcí. Kostel byl doslova navrácen do života. V chrámu vznikla nová expozice Andělé na návrší a krásná vyhlídka na město. Dnes je chrám nejenom duchovním místem rozjímání, ale i expozicí církevního umění a kulturní síní zároveň.

_DSC6471_2_3

Překvapení… i když … se sochami Olbrama Zoubka se setkáváme hojně nejen v Litomyšli, ale vlastně skoro všude, kde se ocitnu. Je přezoubkováno.

IMG_20190501_111237

Na místní autokemp, do kterého nahlížím přes plot a moc se mi líbí, už navazuje les s naučnou stezkou a spoustou naučných tabulí. Též hafo ptačích jásavých hlasů, lesních květin a když si v klidu sedneš na lavičku a zamedituješ, možná uvidíš i myšku nebo nějakou jinou podobnou lesní havěť. 

IMG_20190501_112533

 Golfové hřiště, ale místo hole a golfového míčku se používá noha a kopačák. 

_DSC6465_6_7

Hluchavka žlutá noboli pitulník všude kam se podíváš, ale my jdeme dnes po kopřivách. Když najdem, bude kopřivový špenát a vývarem si budu hnojit vlasy.

IMG_20190501_120143

Miluji chatičky a boudičky s rodokmenem…

IMG_20190501_120657

Ale tahle tedy je!

IMG_20190501_130545

Pápá, chaloupko na stráni s výhledem

IMG_20190501_125848

Přístřešek u vyhlídky, zde se budeme kochat výhledem do kraje. Místa je tu pro celou rodinu, ale dnes patří jen nám!

IMG_20190501_121145

Pohled do dáli skrývá vegetace, ale u vyhlídkové boudičky je vymýceno

IMG_20190501_120938

Velké širé rodné lány, silnice z Litomyšle na Vysoké Mýto, podél ní průmyslové haly. Až k nám doléhá silniční ruch, ale je zde stejně krásně…

_DSC6444_5_6

Tato cesta končí podle mapy na střelnici, ale musíme trochu hledat

_DSC6447_8_9_panorama - kopie

Broková střelnice

_DSC6456_7_8_panorama - kopie

Broková střelnice s výhledem do kraje. Tady je radost střílet!

IMG_20190501_123446 - kopie

Zázemí pro střelce 

IMG_20190501_123836

Náboje patří do ohniště, tak to má být

IMG_20190501_120242 - kopie

 Zpátky ze střelnice jdeme stejnou cestou, protože bychom přišli o ten kouzelný výhled do kraje

lit 2

8. květen – Den vítězství a náš druhý květnový sváteční výlet – Nedošínský háj s nedalekým rybníkem Velký Košíř 

_DSC6474_5_6

Cestička kolem Velkého Košíře

_DSC6477_8_9p

Rybník Velký Košíř je jedním z nejstarších rybníků ve východních Čechách. Jeho stáří však není jedinou zajímavostí. Pobřežní zónu Velkého Košíře si oblíbili hlavně ptáci, a proto se stal významnou ornitologickou lokalitou.

IMG_20190508_131103

Zemědělský podnik u Nedošínského háje působí sympaticky

IMG_20190508_130649

Živý plot skrývá zemědělský podnik bezprostředně u Nedošínského háje

IMG_20190508_113050

Nedošínský háj je přírodní památka vzdálená asi 4 km severozápadně od centra Litomyšle. Tvoří ji lužní les s převládajícími duby starými 300 a více let, habry, olšemi a jasany o ploše cca 30,7 ha. Územím vede naučná stezka pojednávající o přírodním bohatství tohoto místa. K zásadní proměně háje došlo na počátku 19. století, kdy jej nechal hrabě Jiří Josef Valdštejn-Vartemberk upravit do podoby parku, který zaplnil drobnými romantickými stavbami, pavilony a chrámky. Nedošínský háj se tak stal vyhledávaným výletním místem s restaurací a tanečním sálem. Konaly se zde studentské majálesy – ve Filozofské historii jej popisuje Alois Jirásek. Také zde byla zelinářská zahrada se skleníkem, kde se pěstovaly fíky, chmelnice a ovocný sad. Většina staveb byla však již v druhé polovině 19. století zbořena. Do současnosti se v úplnosti dochovala jen kaplička svatého Antonína Paduánského a je funkční i řada cest, které kdysi procházely celým hájem.

IMG_20190508_120505

Opuštěná lavička … jsme po celou dobu vycházky opět sami, jen nějaký šílený cyklista krouží hájem kolem dokola, míjí nás snad popáté, než konečně definitivně zmizí

IMG_20190508_122747

Kaplička svatého Antonína Paduánského z roku 1809, zpoza jejíchž základů vyvěrá pramen (s mimořádnou vydatností 7,33 l/sec). Další pramen se nachází nedaleko (350 metrů na východ) ve sklepení – pozůstatku lázní postavených v roce 1823.  Ten ale neuvidíte, protože se mi fotka nepovedla. 

IMG_20190508_122925

Pohled do nitra kapličky, pramen vyvěrá kdesi pod ní

IMG_20190508_122944

Je zde i poselství, určitě si ho sami vyluštíte, když si obrázek zvětšíte. A o to to bude pro vás cennější, než když to dostanete ode mne naservírované černé na bílém jako na stříbrném talíři..

IMG_20190508_124848

Opět krásný den a nejlepší je strávit ho s miláčkem v lese

_DSC6507_8_9p

Obcházíme velký Kosíř z druhé strany a míříme k Vertexu. kde parkujeme

_DSC6519_20_21p

Jsme u bývalého Vertexu (průmyslové tkaniny) a dál půjdeme úzkou stezkou podél jeho plotu. Z druhé strany tušíme rybník. Cesta kolem Košíře je neschůdná, pobřežní křoviny a mokřady jsou rájem chráněného ptactva. 

Za celý dnešní den jsme viděli tak kolem patnácti naučných tabulí se stromy, keři, zvířaty a ptáky. Už se mi to plete, ještě mám v hlavě tabule z naučné stezky Černá hora, tam to bylo podobné. Ale všechny je mám vyfocené, jen tak, kdyby něco…

IMG_20190508_133533

Za plotem Vertexu jsou včelíny. Dnes je móda chovat se ekologicky. Jsou nové, snad to nadšení přetrvá i do dalších let…

IMG_20190508_133936

Vymazlené veřejné parkoviště u Vertexu, inu není divu, jsme v Litomyšli, kde nic není náhoda a nad veřejným prostorem se přemýšlí.

IMG_20190508_134140

Fotím ještě jednou a štve mě, že některá auta na to kašlou, že mají stát čumákem do uličky a zadkem 

ke stromečkům

IMG_20190508_142548

A už sedíme v zahrádce kavárny na náměstí a vychutnáváme si kapučíno s dortíkem


IMG_20190508_142614

Máme ušlechtilý výhled na Galerii Miroslava Kubíka (č.p. 71), kde probíhá výstava Michala Škody: Tam někde daleko něčeho úplně.  

Na fasádě se nalézá i figurální výzdoba Olbrama Zoubka a  DNA vodopád Jiřího Davida.  Po Červeném srdci nad Pražským hradem a Trnové koruně nad Rudolfinem v pořadí třetí neonová plastika Jiřího Davida. Vychází z DNA spirály, která  je nositelkou genetické paměti a dispozic. Stejně tak je možno vnímat i umění.  

IMG_20190508_144827

Kulturní nabídka Litomyšle na sloupu před Billou, dnes zavřenou. Kontrast jemného duchovna a dravého živočišna. Chvíli jsem si myslela, že se jedná o nový projekt Patricka Karpentského, který odešel z projektu Lake Malawi, ale je to někdo úplně jiný

 

IMG_20190508_150155

Není od věci posadit se chvíli na lavičku do parčíku a jen tak se dívat na tu městskou zeleň

IMG_20190508_150209

A také na 25 metrů vysoký sloup nazvaný Trikolora od Václava Ciglera a Michala Motyčky vztyčený na autobusovém nádraží u Billy na počest 100 let republiky.  Dílo za stovky tisíc korun zaplatili ze dvou třetin sponzoři. 

Ta tyč je až nechutně drahá… z.

 

 

  5 Responses to “Dva svátky, dvě Litomyšle a za co může Karel”

  1. Krásné fotky.
    Je to k zbláznění, jak je ta naše země krásná. Všude je krásná. Krásná a šťavnatá.
    V zimě jsem si zlomil kotník. A splnil se mi tak letitý sen zimního spánku medvědů: tvrdnul jsem doma, dokud neslezl sníh, pak jsem teprve vylezl z nory (ale pořád to trochu bolí). Chodím stále o holi a lidi se kvůli tomu ke mně chovají líp.

    • Díky. Tak tak, je tu krásně, a na jaře obzvlášť. Stačí zajít pár kroků za město. I zdánlivě obyčejný kousek krajiny potěší. A obzvlášť když jsem jako vy trávila několik měsíců zalezlá doma a došlo i na ty berle… přišla jsem si na maloměstě jako atrakce. – – Na každýho jednou dojde, ale ještě jsem ten návrat zvládla!!! Tak hodně síly i k tomu vašemu návratu.

  2. Ahoj Zuzi,
    doporučuji k výletu i okolí Svitav.
    Od Rosničky po modré k Památníku včelích matek a tak různě tam po lese.
    Jen jsem to tak proletěl minulý týden na kole, ale líbilo se mi tam.

    A těším se na Portmoneum.

  3. […] Nahlédněte. V odkazu najdete stejnou trasu podrobněji a skoukněte i jmenovaný přístřešek. To zde nenajdete.. zde se soustředím na psa a […]

Leave a Reply to Saul Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient