Kvě 122020
 

Zámeček Bohuslava Reynka a dům Joži Úprky s Jurkovičovou stopou

Politici si podle Douglase Murrayho myslí, že epochy tvoří rozhodnutí v politice, ale není tomu tak. Tvoří je to, co po sobě zanecháme a jak se staráme o to, co nám zanechali předkové.

https://rozvedena.blokuje.cz/do-sveta-bohuslava-reynka

No, páni!, zámeček se zahradou Bohuslava Reynka, grafika a básníka mně z nejmilejších, v Petrkově, poblíž Havlíčkova Brodu, je na prodej a spolu s ním i 92 198 m² pozemků obsahující i lesy, polnosti a dva rybníky. Cenu jsem někde četla i když je na optání.. (26. milionů..??)

Pohled na zahradu a starý altán, níže už fotky z inzerátu..
Tyto schody a okno znám ze starých fotek s Bohuslavem Reynkem
… stejně jako i tato kamna a níže i grafický lis
Také dveře a okna jsou zřejmě autentická, zrestaurovaná…
Luxus o kterém Bohuslav Reynek neměl představu…
Nemohu se zbavit dojmu, že tato rekonstrukce “zámečku”, zahrnující zejména zařízení interiéru, se vykonala pro potřeby prodeje… trčí z toho velká novota.

Dívala jsem se na fotky z inzerátu a jsem udivena?kde je atmosféra ze starých fotek (nebo) já vidím něco úplně jiného, nevratného, a s Bohuslavem Reynkem neslučitelného… když jsem tam zavítali kdysi my, uvnitř jsme nebyli, netroufala jsem si poprosit, ale venku to bylo jako za jeho časů…

… Teď jsem zachytila na čt24 skvělou zprávu, že se “zámeček” bude snažit koupit ministerstvo kultury…

Přitom jsem si připomněla ještě dům a ateliér Joži Úprky v Hroznové Lhotě, kam jsem se chtěla už kdysi podívat.

Joža Úprka se narodil v Kněždubě roku 1861 a svým dílem se stal nejznámějším a nejvýznamnějším malířem Slovácka. Úprka původně koupil malý domek v Hroznové Lhotě (hned vedle své rodné vsi) jako ateliér. Ten byl pak přestavěn na vilu podle návrhu arch. Dušana Jurkoviče. Scházeli se tu zajímaví lidé, zejména z uměleckých kruhů. Na jaře roku 1902 navštívil Hroznovou Lhotu slavný francouzský sochař August Rodin. Mistr Joža Úprka zemřel v r. 1940 v Hroznové Lhotě. Pohřben je na “Slováckém Slavíně” v rodném Kněždubě. V roce 2004 byl zrekonstruován rodný dům Joži Úprky v Kněždubě a bylo zde nově otevřeno Muzeum bratří Úprků (bratr František řečený Franta – sochař).

Vila v Hroznové Lhotě (čp 223) chátrá spolu s přilehlým ateliérem, zahrada zarůstá a vše stárne stejně jako donedávna zámeček v Petrkově. Mám ráda domy a vily, které přirozeně schází věkem stejně jako jejich slavní nebo i anonymní majitelé, ale nechci, aby se ty stavby s geniem loci vytratily zcela ze světa… Petrkov je na hraně… nevím co ještě zůstalo ze starého původního interiéru a ani nevím jak to je s vilou Joži Úprky ( Uprky)??…

Historická fotografie a níže současnost
Bývalou vilu podle soukromých informací obývá vnuk malíře a dostat se za branku do rozsáhlé zarostlé zahrady až k domu a ateliéru je nemožné. Neuvěřitelný osud vily, kterou obýval jeden z našich nejbohatších umělců té doby ( za jeho obraz se dal za první republiky získat dům… Ostatně za peníze z obrazu Jízda králů (1897) si Úprka koupil zámek s parkem a oranžerií v Klobušicích u Ilavy na Slovensku. Tam 15 let žil (1922-37), stále však vyjížděl na Moravu.
Grafický list Františka Pavlici z Hroznové Lhoty

Zdroj: 

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/joza-uprka-malir-folklor-moravske-slovacko.A200111_526012_brno-zpravy_krut

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jo%C5%BEa_Uprka

http://www.slovackodnes.cz/?topic=zajima-vas-joza-uprka-a-jeho-krasne-obrazy-tady-jsou-podrobnosti-o-jeho-velkolepe-vystave-v-praze-mozna-na-ni-prijde-v-tomto-tydnu-i-herec-josef-abraham

http://web.jozauprka.cz/

https://m.veseli-nad-moravou.cz/lipova-alej-hroznova-lhota/g-54495/prehravac=1#vfoto

https://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Bohuslav_Reynek_Galerie_ART_Chrudim%2C_17._9._2011/Fotografie “zámečku” z 2014

https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/foto-objevte-kouzlo-statku-bohuslava-reynka-v-petrkove/r~06426f36c3dc11e3ad22002590604f2e/

  20 Responses to “Dva domy dvou malířů čekají na svou záchranu”

  1. No vidíš Petrkov, tam bych se taky někdy ráda podívala. Vloni jsem četla knížku od Lucie Tučkové Suzanne Renaud. Moc se mi ta knížka líbila a máš pravdu vnitřek zámečku má uplně jinou cizí atmosféru, než co jsem četla v knížce a uplně jinou atmosféru než jsou Reynkovy obrázky.

    A Joža Úprku jsem vůbec neznala, tak jsem si tu pročetla všechny uvedené odkazy a díky.
    Jízda králů je krásný obraz.

    • Tak vidíš, co nejsem v knihovně, tak ani nevím že Tučková o SR napsala… jsem zvědavá jak to dopadne a co si počnou s tím nóbl bejvákem, co je tam vytvořený. Já se té vnučce nedivím, že to prodává, chce žít jinak a přijde mi, že je na to sama a nemá na to koule a odvahu vzít věci do ruky, spíš tak nějak cítím, že ji už dědictví po dědečkovi už schramstli galeristé, dokud žili bratři, bylo všechno jako za starých časů, ale jejich smrtí byla vnučka postavena před velmi těžký úkol… co s tím polorozpadlým domem a zarostlou zahradou a dalšími pozemky… ještě že to zůstalo vcelku, u nás je na prodej už velmi dlouho prvorepubliková vila po malíři Gustavu Poršovi, zachovalá, jak byla tak to zůstalo… nikdo jí nechce a tak potomek prodal alespoň půlku zahrady na rodinný domek někomu, koho to prvního napadlo…

    • Úprka je fenomén, ale tím že je zaměřen na Slovácko, tak to pro mě není tak atraktivní, ale ten dům, to bych chtěla prozkoumat, kam to všechno přišlo….

  2. Knížku Suzanne Renaud mám v plánu si ji přečíst ještě jednou a pomalu, nejlépe na sychravý podzim a víc si ji vychutnat. 🙂

    • Asi to není veselé čtení, viď… musela to být statečná žena, četla jsem o jejím osudu v knížkách a Reynkovi

      • Ta knížka je moc hezky udělaná. Osobní dopisy, fotografie, Reynkovy obrázky, básně Suzanne, její osobní pocity, rodina, přátelé, děti, domov jak žili, knížka jde do hloubky….krásná i smutná, barevná pocitově.Vše v kontextu té doby co všechno si oba prožili v dobách dobrých, kdy oba ještě mohli cestovat do Francie a pak i v těch dobách zlých….

      • Ano, byla statečná. Hodně toho v životě přestála – měla Víru, všechno to co jak prožívala a jak žila a věřila v Boha – vše je to velmi pěkně popsáno v té knížce. Já jsem tu knížku zhltla za týden, při tom tam byly pasáže, které jsem si chtěla vypsat – šli na dřen, do nitra. Půjčím si jí znovu. Podzim a Advent je na to ideální čas.

        • Barčo, je to těžko představitelné, co musela zažívat a jak těžké bylo rozhodnout se co a jak a pak už na svůj osud pro klid nežehrat, skutečná víra dokáže zázraky…

        • Barčo, že bych si ji také přečetla? Už moc nečtu… mám ještě v dole v šuplíku asi 10 nových knížek, co jsem si koupila a nestihla přečíst, přesto občas nějakou zakoupím a uskladním. Zhltla jsem akorát Pelána, Samotáře. Ten se také vyjadřuje k zámečku v Petrkově, jezdil tam za oběma bratry, kteří nechávali dům tak jak byl… četla jsem kdysi jeho Kdo chodí tmami, rozhovory s nimi jako pamětníky na rodiče… Pelán by ten dům prý nechtěl ani zadarmo a nedovede si představit, že by se tam vybudovalo Reynkova galerie či muzeum… je to rozporné …

  3. V tomhle novém interiéru by se Suzanne líbílo. 🙂 Připadala by si jako doma ve Francii.

    Zuzi, málo co doporučuju ke čtení, sama málo čtu a takřka vůbec nemám žádný přehled o knížkách. Ale věřím, že by se ti ta knížka líbila. Nejenže je tam zmapovaný téměř celý život SR od dětství, ale její pocity a pak manželství s BR a hlavně vlastně díky SR vznikly obrázky a ta neopakovatelná atmosféra grafik BR.
    V podstatě v těch grafikách jej její duch. Aspon pro mě.

    • OK, Barčo, už jsi mě nahlodala, přečtu si ji. A taky Utajený les! Objednám příští týden v knihovně, tenhle jsem sama doma a je mi líto trávit čas čtením…budu na venku! Jako už včera a dnes. Po oba dny jsem vyrazila do terénu velmi brzy po ráno a hle! má to své neskutečné kouzlo. Probouzí se den. Tak to budu praktikovat, alespoň tenhle týden…

      • Fajn, dej pak vědět jak se ti to líbilo.

        Ano, brzo ráno jezdím na kole do práce těsně po páté. Ptáci řvou, čistý vonavý vzduch, klid, ticho. Potkávám kočky, bažanty, kačeny, zajíce a jednou srnku a dívali jsme se na sebe, nelekla se a neutekla, jen pomaličku poodešla ke křoví a nedalo mi to a trošku jsem popojela dál na kole a ohlédla se za ní a ona se na mě taky ještě zadívala. hezký to bylo. takhle po ránu v tichu i malinko tajemný. 🙂

    • Jo!! A s tím postřehem, že jí by se to líbilo, jsi trefila hřebík na hlavičku, říká se to tak, ne, někdy už ta přísloví pletu… máš bod!!

  4. Zde autor u těch kamen.
    https://www.ceneo.pl/30475928

    Škoda, že právě nemám zbytečných těch pár milionů.
    Dokonce si troufám tvrdit, že se svoji “pořádkumírumiluvností” a pár kočkama bych to tam brzy uvedl do původního stavu:-)

  5. Jo, kamna, ano! Saule, tak to jsi mě rozesmál, a to je div, protože jsem nějaká lítostivá dneska, tak dík!!

  6. Už jsem doma… Barčo, hezky jsi to vylíčila… dnes jsem ráno také vyrazila, ale 3x jsem se po cestě krajinou zakecala, tak se to dost protáhlo a teď doháním zahradu… To co mi líčíš se srnkou jsem shodou okolností zažila loni na dovolené v Maštalích, a poprvé v životě! Koukali jsme na sebe a říkala jsem si že se asi střetly nějaké siločáry nebo co, pak jsem pomalu popošla a ona tam pořád koukala… bylo to velmi zvláštní, takový dar… chodím do přírody tolik let a ještě nikdy se mi to nestalo… tak máme stejný zážitek… jdu to rychle dodělat, sázím rajčata a už se stmívá a možná i sprchne…??

  7. Reynka nenáviděli komunisti a proto o něm zarytě mlčeli a tlačili ho do národní neexistence.
    Jožku Úprku zase nemají rádi Češi, co se bojí moravské emancipace, a tak ho stále zatlačují do národní neexistence a snaží se o něm vší silou mlčet.
    Tož tak.

    • Na výstavě Reynka jsem byla poprvé až 2007 v Chrudimi https://rozvedena.blokuje.cz/620986-vystava-v-chrudimi-php, i přesto že žil tak chudě, skromně a stranou zájmu dokázal zázraky, byl soustředěný.. dnes doba spěje úplně jinam, pochybuji že by něco takového vzniklo, obyčejné věci na jednom místě.. Úprku tak tvrdě nevnímám, že by byl zatlačován do pozadí, jen je asi spoustě lidí co nemají slovácké povědomí fuk, sice ho dejme tomu obdivují, ale tím že maloval jen folklór a nikoli obecně třena krajinu, tak má své místo na Moravě. Každý umělec je chvíli na výsluní, pak zmizí a zase se objeví… jako Kamil Lhoták třeba. Dlouho nic a teď je ho všude plno, plným právem..

    • Ano, volám hurá! Díky Saule za dobrou zprávu; po delší době mě něco potěšilo, jinak samý děs a běs… tu i onde.

Leave a Reply to barča Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient