jakou svět nevidělTedy můj svět… mám 14 dní zaslouženého volna a přece jsem v neustálém napětí. Poprvé hlídám zcela sama čerstvě čtyřletou Emmu, co mi ji s těžkým srdcem dcera svěřila. A Emma poprvé bez mamky na tak dlouho.
Nevycházím z překvapení. Hlídala jsem ji vlastně tak napolo sama už loni, ale u nich doma a s účastí Zorky, tehdy momentálně pracující matky a docela jsme si rozumněly. Byla hodná, vstřícná a přece ne jako ovce. Dalo se s ní jednat tak nějak jako s dospělým. Na férovku a domluvit se. Letos mi přišla daleko rozjívenější, rozmarnější a velmi nerozumná – dcera tu s námi totiž předchozí týden pobývala, a až od nedělního odpoledne jsme samy.
Odloučení a rozloučení bylo velmi snadné, až nečekaně. Emma je v pohodě a jakoby je zase stejná jako loni, jen o něco rozumnější, i ve své hravosti a samozřejmě i jisté touze po sebeprosazení. Ale mám to s ní nějak zatraceně lehké a je nám spolu zase dobře. Neustále mne něčím překvapuje a udivuje. Nejvíce však tím, jak se s ní dá dobře domluvit a dokonce sama dává návrhy co a jak. Jen jíst jí netěší, a tak jsem se rozhodla, že se už s ničím vařit nebudu. Oběd si budeme kupovat do ešusu a jedna porce nám bude stačit. A bude rázem více času na program, na zážitky.
Dnes jsme vyrazily na výstavu panenek, medvídků, a jiných hraček do Chrasti, ale pondělí nám plán zhatilo. Takže jsme důkladně prozkoumaly pouze zámeckou zahradu v Chrasti a ještě se sem opětovně vrátíme napravit co jsem spackala. Ta moje dovolená tedy vážně moc dobrodružná a sexy není, ale má také něco do sebe. Je to dovolená s čistou a důvěřivou duší, která mě zajímá, já zajímám jí a máme se rádi. Teda to tak vnímám. Jsme schopni se vzájemně domluvit a respektovat. A jakého je “partner” věku a pohlaví vlastně v tomhle případě nehraje podstatnou roli. Snad to dotáhneme v tom duchu až do konce, ale plány budu muset změnit – poopravit.
Stačí jen velmi střídmé zážitky z hlediska všeobecného obrazu představy dovolené. Stačí pohybovat se v blízkém okruhu a hlavně mít svůj klid a žádný velký voči. ZOO vynecháme a na chatu se přesunovat příští týden nebudeme, jen někdy dojíždět. I za těch pár dní tuším, že méně je více. Důležitější je vztah, zázemí a jistota než atraktivní kulisy a neustálé změny. Jsem z toho zkrátka docela vedle, jak nám to klape. To domácí hospodaření. Ale zůstávám přesto na zemi a jsem připravena i na horší časy. Vím, že ani velká rozjívenost tomu pokladu není cizí. Zatím však dřímá.
