
3. den / 27. 4. 2018
První dva hřbitovy před námi. Na mapce jsou označeny čísly 13. a 22. Třináctka [ 44.] Długie, dvaadvacítka [ 53.] Czarne. – mapa na rozkliknutí
Hranici překračujeme v Polianskem sedle, pokračujeme do Wyszowatky a zde odbočujeme západně do jednoho z karpatských údolí. Beztak špatná silnice se mění na nezpevněnou, prašnou (pardon, včera pršelo takže dnes neprašnou) cestu, která spolu s vzdáleností od vesnice snižuje i svou kvalitu.
Zopakujeme si naše dnešní cíle na první trase – 13 a 22.
Cestou z Wyszowatky – ještě stále jedeme!
Stop. Miláček vyráží na průzkum a po poradě se rozhodujeme zaparkovat a pokračovat po svých. Lemkovský kříž na fotce je jeden z několika osamělých pravoslavných křížů v krajině, která kdysi kypěla životem. .. Pravda, tenhle zrovna na pravoslavný nevypadá?!
Místo startu na mapě a níže ve skutečnosti. Číslem 2 jsou označeny dveře v krajině vedoucí odnikud nikam. Číslo 3 je Jurkovičův hřbitov a až dojdeme do cíle, přejdeme řeku a změníme směr cesty. – mapa na rozkliknutí
Na rozcestí zůstalo jen auto. My pokračujeme dál pěšky a těšíme se na nové zážitky.
Domnívám se, že zde také stál původně pravoslavný kříž, dnes v tristním stavu. Obrázek ve výklenku doplněn zřejmě v nynějších letech.
Další z křížů vroubících cestu
Cestou míjíme nezvyklý projekt “dveří, které nikam nevedou”. Symbolická omluva , odpustek či připomenutí událostí odsunu Lemků. Funkční dveře stojí uprostřed lemkovské vesnice, na místě bývalého stavení č. p. 12 (omlouvám se, fotka dveří je z bývalé obce Czarne)
Po otevření, na druhé straně, nalezneš informace o bývalé vesnici, zde Długie. Jak jsem již několikrát psala, v akci Wisla (1947) došlo k vysídlení obyvatel této oblasti – Lemků a v tomto a přilehlých údolích i dokonalému rozbagrování všech stop po jejich osídlení. Zbylo pár křížů, nemnoho přeživších ovocných stromů, obrysů políček ve stráních a pozůstatky brodů na vodních tocích.
Brod na potoce
Jsme na místě – Jurkovičův hřbitov Długie [44.] stojí na mírně stoupajícím terénu vpravo u cesty a svým umístěním a typem krajiny nám připomíná Banicu 62. V čase svého vzniku zde ovšem stála lemkovská vesnice. Těžko si to představuji.
Půdorys ve tvaru obdélníku se skosenou vstupní linií (rozměr 286 m²), dřevěné prvky již zdolal zub času.
Zadní stěna v jejímž středu stával dominantní dřevěný kříž (Matúš Dulla v roce 2000 ještě stihl zdokumentovat) a pár omšelých dřevěných křížů…
Deštěm a povětřím zdecimovaný hřbitůvek
Pozůstatky ústředního kříže leží na zemi kdesi vzadu za hřbitovem.
Půdorys hřbitova převzat z knihy Matúše Dully, níže původní nákres z krakowského archivu.
Neexistuje historická fotografie tohoto hřbitova, ale zřejmě byl postaven ve zjednodušené variantě, viz nákres níže. Byly tedy vynechány i dvě jednoduché niky na pamětní tabule v obou zadních rozích.
Na hřbitově leží 244 vojáků, padlých od ledna do dubna roku 1915, v 5 hromadných a 8 individuálních hrobech.
37 vojáků rakousko-uherských zejména z 27 a 97 pěšího pluku a 208 vojáků ruských. 21 vojáků bylo identifikováno jménem a příjmením, včetně 5 Rusů.
Hřbitov Długie [44.] byl v roce 1998 zrekonstruován, jak dokumentuje tento snímek. V roce 2018, po 20 letech, ho nalézáme v poločase rozpadu – viz naše fotky výše. Z porovnání vyplývá, že tyto dřevěné stavby podléhají vlivem povětrnosti rychlé zkáze. (foto http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=20&ido=9 )
Během renovace roku 1998 byl původní rozměr hřbitova zmenšen o 3/4 ( 22,50 x 14,80 m) bez toho, aby byly ostatky vojáků exhumovány a přeneseny do nově vymezeného prostoru. Proto leží z 245 vojáků 141 mimo hranice hřbitova (tento údaj čerpám z http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/, … je zde o jednoho vojáka navýšen počet mrtvých).
V době, kdy jsme zde byli, jsme ještě nic z toho netušili, ale bylo nám podezřelé, že jsme mimo plochu hřbitova nacházeli jakési původní stopy po již zmizelých stavebních prvcích. Byli jsme poněkud v rozpacích.
Nyní už víme, že i když rekonstrukce z roku 1998 vypadala z pohledu laika zdařile, Mirosław Łopata – web http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/ ji považuje za nejhorší z rekonstrukcí vojenských hřbitovů v gorlické oblasti. Nejen pro drastické zmenšení plochy hřbitova bez jakékoli piety; také náhrobní kříže jsou rozmístěny zcela náhodně a chybí tabulky se jmény mrtvých. také hřbitovní prvky (plot, brána atp.) absolutně nesouhlasí s původním vzhledem – podle odkazů literatury uvedené blíže na webu Mirosława Łopataty http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/
Stopy po původních sloupcích? křížích??..
Celkový pohled na hřbitov – pohled směrem k cestě po níž jsme přišli
Jdeme dál a po cca 300 metrech se nalézáme v prozatímním cíli této cesty – u pozůstatků původního lemkovského hřbitova patřícího k již neexistující vsi Długie. Opodál teče řeka Wisłoka. Tu přejdeme nebo přebrodíme a čeká nás cesta na hřbitov Czarne 53.
Detail pravoslavného náhrobního kříže
Jsme doma a po roce se vracím k této úžasné cestě. Porovnávám údaje, procházím polské weby a na webu http://www.sekowa.info/ nacházím takřka neuvěřitelnou zprávu!!!
V září loňského roku 2018 se započala rekonstrukce tohoto Jurkovičova hřbitova od úplného začátku. Ne tak divoce jako v roce 1998 – nejdříve se zpracovaly plány a za 3 měsíce intenzivní práce bylo v listopadu 2018 hotovo.
Nový vzhled hřbitova se stal zcela mimořádnou vizitkou gminy Secowa, pod kterou Długie administrativně spadá. Kéž by toto štěstí měly i ostatní hřbitovy – Radocyna a Czarne (které nás dnes ještě čekají).
Citace z webu www.sekowa.info, více fotografií si můžete vychutnat v obrazové galerii:
http://www.sekowa.info/index.php?go=gallery2&id1=9&name_gall=cmentarznr44
Fotky na rajčeti: https://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Dlugie_44._-_Jurkovicovy_hrbitovy_v_zapadni_Halici
a nezkomprimované fotky si můžete vychutnat zde: https://www.zonerama.com/521125003/Album/5203862
Prameny:
Matúš Dulla: Vojenské cintoríny v západnej Haliči: Dušan Jurkovič 1916/1917 (ISBN 80-88675-80-4)
http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/
http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=20&ido=9
https://pl.wikipedia.org/wiki/Cmentarz_wojenny_nr_44_%E2%80%93_D%C5%82ugie
Pro dnešek a následující dny je to vše. Další díl putování bude publikován z technických a jiných důvodů až v pondělí večer.
Děkuji za pochopení. vaše zuzi
Jé, takže ho rekonstruovali do původní velikosti?
Ta zmínka o tom, že opravili hřbitov a mírnyx týrnyx si ho zmenšili a nechali pohřbené mimo hřbitov, mi přiapdá děsná! Takovou práci to dalo, vybudovat tam ty hřbitovy právě proto, aby padlí byli důstojně na místě k tomu označeném; a oni je některé vyšoupli za hranici, to je pekelný!!
Ano, je to smutný, je to tak, ale zrovna tenhle hřbitov se dožil znovuzrození, a to je úžasné!!!!!! Všem hluboké díky!!! Ale je to práce která nikdy neskončí.