Co jsme my, budete i vy

Kde jsem byla, Příroda kousek za městem, Židovské hřbitovy Add comments

Kvě 192015

aneb Židovský hřbitov v Luži

V nedávném textu jsme zavítali do nedaleké Luže a udělali si malý výlet. Nyní se k němu vracím a představím jednotlivé lokality.

Židovský hřbitov v Luži

Nedaleko od křesťanského hřbitova, ale na málo dostupném a skrytém místě v lese, leží starý židovský hřbitov. Stejně jako mnoho jiných židovských hřbitovů a památek na židovské osídlení obecně, i tento hřbitov byl od 40. let minulého století opuštěn a chátral. Případně rozkradeny nebo zničeny stély. Nebylo Židů, kteří by se o něj starali a nebylo ani koho pochovávat. Po “sametovce” se situace změnila a díky financování z vnějších zdrojů se jejich úpadek zastavil. Kamenné ploty jsou opravovány a zasazeny brány se zámkem. Plevelná zeleň vymýcena a mnohé náhrobky zrestaurovány.

Cestou k židovskému hřbitovu

Hřbitov v Luži byl založen ve značně členitém terénu zřejmě již v první polovině 17. Století. Přesná datace není známa, nicméně podle pramenů, které datují stavbu staré synagogy v Luži do roku 1612lze stáří hřbitova stanovit do doby založení zdejší židovské obce před tímto datem. Stejně jako řada dalších, je i tento židovský hřbitov situován do odlehlého, nehostinného místa daleko od obce.

Důvodem bývala snaha vrchnosti vytěsnit tato pietní místa co možná nejdál od obce. Mohlo ale jít i o důvody zcela praktické: jednou z prvních povinností nově vzniklé, málo početné a tedy ne příliš bohaté židovské obce bylo najít a koupit místo k věčnému uložení svých souvěrců. A místa nevhodná k zemědělskému využití na nepřístupných místech se nabízela jako vhodná varianta. Podle historických pramenů bývalo na místě zdejšího židovského hřbitova popraviště.

Celkový pohled na hřbitov od brány

Celkem se na ploše hřbitova o velikosti 3442 m2 nachází kolem 600 náhrobků.

Nalezneme zde velké množství stél s bohatou a umně provedenou symbolikou regionální kamenické dílny Salomona Grotteho, zastoupenou výhradně na židovských hřbitovech východních Čech.

Na stélách (macevách)se setkáme se třemi jazykovými variantami. Hebrejské, hebrejsko-německé a hebrejsko-české texty. Oproti německé a české části textu, který bývá poměrně stručný, nalezneme v hebrejské části obsáhlejší a poetičtější pojednání o životě a skutcích zemřelého někdy doplněné souvisejícími náboženskými texty.

Maceva obsahuje i jméno a rodovou příslušnost, která byla – až do povinného zavedení příjmení pro židy Josefem II. v roce 1787 – důležitým nejen poznávacím znakem. Jmenovaný se tedy v německé a české části tituluje např. Adolf Goldstein, ale v hebrejské části se dozvíme, že jde např. o Ahrona ben Davida (Árona syna Davidova). Příslušnost a vazba na otce je pochopitelná i z důvodu dědičnosti a pokračování rodové linie po otci.

Podobně je tomu i u ženských náhrobků, kdy se opět v hebrejské části uvádí např. Rachel bat Jehuda (Ráchel dcera Jehudy) nebo vazba na manžela.

Ano, lužský židovský hřbitov byl používán do začátku 40. let dvacátého století…

Rozdílný je oproti občanskému kalendáři i ten hebrejský a s ním spojená data na macevách. Např. rok 2012 je v hebrejském kalendáři rokem 5722 a částečně 5773. Jelikož židovský „nový rok“ připadá na srpen až říjen. Jde o kalendář lunárno-solární. V hebrejském textu se tedy dovíme z data např. toto: „zemřel dvacátéhočtvrtého dne měsíce tišri 7578 podle malého počtu“ což je 7. října 1996.

Před druhou světovou válkou žilo na dnešním území ČR více než 118 tisíc Židů; 26 tisícům se podařilo do roku 1941 – kdy bylo protektorátními úřady vystěhování zakázáno a současně začaly transporty – emigrovat. Přes 80 tisíc osob bylo během holokaustu za druhé světové války vyvražděno. (zdroj Wikipedie)

Vycházíme, chvíli pokračujeme cestou podél kamenné zdi a následně zahýbáme doleva. Zpočátku lesem a za malým lesním rybníčkem vstupujeme na prosluněnou stráň, kde nás vedou mezi starými jabloněmi vyjetá kola povozu až k samotě pod Voleticemi – U liščí farmy.

Galerii fotek z okolí Luže, s větším rozlišením, si můžete prohlédnout na našem zonerama, určitě stojí za klik 🙂