Všechno kvete a nemusím chodit daleko. Stačí cesta z Luže domů po silnici.
Moc se nepředřeme, ale na zahradě makáme furt. A doma také, protože máme díru ve vodovodní trubce a situace komplikuje fakt, že máme tuze železitou vodu se všemi důsledky a také, že instalatér se na nás vykašlal a přijde až v úterý. Miláček dneska celý den ladí koupelnu, abychom nebyli tou dírou přes víkend limitováni a mohli myslet na něco jiného, než hlídat zda to nevalí z díry na podlahu a přikládat hadry. No a také se umýt a třeba i vyprat… tak dnes vegetíme doma a věnujeme se domácnosti. Venku je zima a vlezlý vítr, ale i když se mraky honí a je dost zamračeno, nezaprší a nezaprší. Vrátím se ale ke čtvrtku, kdy jsem musela odjet autobusem (máme ho zadarmo!) do nedaleké Luže pro objednané farmářské produkty a zpět jsem mašírovala už pěšky a po silnici. Chtěla jsem lesem, ale trochu sem se bála, a tak jsem trasu přehodnotila. Šla jsem prakticky stejnou cestou jako onehdá z Janoviček, a tak jsem měla příležitost zkontrolovat co kolem cesty roste a kvete, a co už odkvétá. A také jsem si stejně jako minule natrhala pořádný trs plané pažitky na pomazánku z lněného semínka s tvarohem. Tu milujem!
Nejdřív zahrada:
Příběh pokračuje… podařilo se mi načapat u jablka kosáka. Baští a den ode dne z jablka ubývá.Po snídani..Dužiny už moc nezbývá…Hnůj je zaryt, ale ještě předtím jsme přesadili všechny pažitky, zapomenuté cibule z loňska a trs libečku.Je to tady! Pažitka, cibule…a libeček. Dali jsme si s ním práci a na novém stanovišti se vzchopil, musíme ho ale zatím pilně zalévat, po noci stojí, ve dne ještě stonky kloní…Náš nový kompostér jsme dostali od Města z nějaké dotace. Ještě je prázdný, čeká až mu uděláme místo u plotu a pak ho přesuneme a budeme jaksepatří plnit. Je to pro nás novinka. Musíme nastudovat jak se to dělá, aby byl kompost v té nejlepší kvalitě. Nejlépe kompostuje Vladimír Kokolia!To je macek! Mrkev z “farmářského chovu” se nezapře!Skutečské náměstí je v poledne nějak vylidněné, vypadá to, že heslo “seďte doma” zapadlo na úrodnou půdu!První fotka z cesty. Přicházím ke kostelu v Janovičkách a na silnici mě vítá jeho obraz. Okouzlující… a opodál pozoruji dva lovce pokladů s detektorem kovů. To už se smíšenými pocity..Květiny podél silnice… toto je Ptačinec velkokvětý. Vystupuje až k silnici z háje údolí řeky Krounky v obci Doly.A ve stinných místech následují pokryvy Česnáčku lékařského. Je ještě čerstvý, takový ponovu, a po rozemnutí listu voní po česneku. Je to léčivka.Ještě jednou česnáčekJdu dál a potěší mě Prvosenka jarní. Tu mám moc ráda. Kontrast sírově žlutých květů a skoro bílého kalichu mě vždy nadchne a potěší. Mám ji raději než Prvosenku vyšší; ta není tak nápadná, její květy jsou žlutobílé a roste později. A také ne v suchém příkopu u silnice, spíš na vlhčích lukách. Nádhera, v pozadí je vidět co jich na tom jednom stanovišti bylo…Kytky proložím starým statkem, který zřejmě nebyl od doby svého vzniku příliš změněn, tohle jsou stodoly a chlévy. Lidé bydlí v novém moderním domku vedle. Naproti statku proráží roští Hluchavka žlutá pitulník a opodál i Hluchavka bílá.Hluchavka bílá. Mám z ní radost… tolik jí všude bylo, ale během času se pomalu vytratila. Pozoruji v poslední době její návrat do přírody.Kokoška pastuší tobolka – nenápadná bylina co kvete po celý rok na neplodné půdě rumišť, u cest i na lukáchPohled do dáli na vesnici ZhořPřiblížila jsem se k lesu Borek a hned je to zase jiné… Zde Plicník lékařský pravý s bíle tečkovanými listy. Kouzelná květina..Pryskyřník kosmatý, příkopy u lesaVycházím z lesa a přede mnou je starobylá obec Lažany s kostelem svatého Václava.Bílé chomáčky odkvétající jívy a topolu podél cesty na konci lesa Malhošťě.Domů už je to jen slabá půlhoďka. Zapadá slunce a nikde nikdo, to jsem ráda, můžu volně dejchat bez roušky!
Obrázky došly, zítra bych ještě vložila parádní sólovýlet z minulého čtvrtka.. skalnatým údolím řeky Krounky s legrační ferratou a cestou necestou domů..
