Led 042022
 

Nejsmutnější koleda o samotě, smrti a tanci – Michael Pospíšil

V textu Zdá se mi to jako sen… jsem se snažila zprostředkovat vám svůj nejsilnější hudební zážitek poslední doby a ještě hodně let dozadu… netušila jsem, že na mne ještě něco tak krásného čeká. Už jsem s tím nepočítala a ani jsem na nic takového nebyla připravena… ale stalo se a díky za to. Navíc v prostředí naší krásné smuteční síně zjevem salaše s 2x prosklenou trojúhelníkovou stěnou a výhledem na skalku a borovice.

Druhý den jsem povídala o svém zážitku našemu varhaníkovi a své nadšení jsem na něho přenesla. A tak už jsme byli zvědaví dva a nezbylo mi, než oslovit paní X s kterou jsme tvořili a ladily smuteční řeč. Dověděla jsem se nejen jméno valašské koledy, ale i příběh, jak se dudák dostal na naší smuteční salaš… cituji:

Taťka se nám v jednom z posledních telefonátů z nemocnice svěřil s přáním, že chce, aby mu na poslední cestě zahrál dudák. Bylo to pro nás překvapující, protože se nikdy nesvěřil, že se mu podobná hudba líbí. Ale bratr je muž činu a tak dokázal zařídit to, že pan Pospíšil dorazil až z Děčína. Pan Pospíšil je pro mě důkaz, že dobří lidé jsou.
Písničku jsem našla, tak posílám odkaz:

Ano, Martina C. Putnu velmi dobře znám a vážím si ho jako literárního historika a kritika. Před časem uveřejňoval své delší statě v Lidovkách, v Orientaci, ráda jsem je čítávala a obdivovala jeho rozhled. Pak se mi zprotivil svou významnou aktivitou na Prague Pride. Jeho zpěv je oproti panu Pospíšilovi bezkrevný. Je to takový akademický přednes. Bože, jak se mi po tom zpěvu pana Pospíšila na naší galerce stýská….jó… to už se nevrátí.

Vzpomněla jsem si na náš rozhovor, díky mně pořádně zmatečný, kdy jsem popletla Dušana Jurkoviče a Jana Krčka s Pavlem Jurkovičem , – páni, jak já se tak stydím, to dokáže poplíst snad jen pořádně vytočená fanynka. Ale na druhou stranu jsem měla potom ze sebe radost, že se ještě dokážu nadchnout a bezprostředně reagovat, třebaže ne se zdravým rozumem :))…

Objevila jsem koledu ještě zde, ve cca 22. minutě a s vloženým textem:

… A nakonec také ve svém zpěvníku Zpěvy doby vánoční, tam je uvedena pod názvem 105. Milý Bože (Velká nad Veličkou – Slovácko sic!)

A protože jsem tomu nedala pokoj, noty a text té koledy Milý Bože jsem našla i na netu, viz:

https://books.google.cz/books?id=ob1cBgAAQBAJ&pg=PA70&lpg=PA70&dq=chrom%C3%BD+valach&source=bl&ots=Hkv4F9PtQQ&sig=ACfU3U0RGdcysfU0D4Q2h96PS1Ai4ZoAsw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwj-oeWN7oz1AhWTQfEDHWvPCk8Q6AF6BAguEAM#v=onepage&q&f=false

Naučíme se ji a příští vánoce si ji zazpíváme. Máme na to dost času, jen na to nezapomenout…

a ještě jeden odkaz:

https://jan-k-celis.webnode.cz/m-pospisil-ritornello-literacy/michael-pospisil/

  7 Responses to “Chromý valach”

  1. Kolem té vaší hřbitovní chaloupky jsem jel loni na kole, vypadá to zajímavě.

    • No, Saule, a že ses nestavil, to je tedy velké opomenutí. Teď jsme na smuteční salaši docela často. Kde jsi jezdil???

  2. To jsem tenkrát vlastně zabloudil.
    A to jsem si ve Skutči na náměstí dal jen ledovou tříšť.
    Potom jsem vyjel na Vrbatův Kostelec (tuším), ale opačným směrem.
    Až kdesi za Skutčí mi to došlo a nadával jsem jak špaček (pokud jsou tedy špačci i sprostí).

    To já při těch zajížďkách ztrácím s orientací i mužské sebevědomí a podléhám takovým hysterickým záchvatům,
    že už si někdy ani nejsem jist svou genderovou identitou.
    Ale zase jsem našel u cesty takový hezký místo v březovém hàjku, nějaké “kamenné lavice”.
    Mám někde ve fotkách portrét informační cedule, ale pevně doufám, že jako místní patriotka dobře znáš 🙂

    • Ještě mám tam u vás zálusk na ty zatopené lomy, ale nevím, jak to vyjde.
      Letos plánuji okoupat svého Apache až v moři.
      Nemáte tam poblíž nějaké lázně?
      Pokud to všechno stihnu, tak tam bychom se mohli sejít.
      Nebo přímo v té smutce, ale to si už moc nepopovídáme:-)

      • Ahoj, ozvu se zítra, jsem v jednom kalupu, ani nezabloguju… a že mám v rukávu trumfy!!! Lázně jsou tu skvělý, v nedaleké Luži – Hamzova léčebna Košumberk, park!!! s kavárnou, kouzelné okolí, kostel, zřícenina atd…

        • Luže, Košumberk…znám, znám, i na ty lázně si vzpomínám.
          Já už jsem prostě takový český cyklobrouk Pytlík:-)

          • Nojo, tys velký cestovatel… včera jsem viděla kousek toulek karavanem po Pardubickém kraji… je tu krásně. Ale teď chodím jen kolem města. Stereotyp, ale nedá se jinek než silnice. Ještě před pár dny byl sníh jen ke Svratce a na Hlinecku, jak bylo vidět ze spojky Zbožnov-Štěpánov. Dnes hrůza…

Leave a Reply to Saul Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient