Pro 282021
 

tak do toho, zuzi

Tak jsem zase tady a přála bych si být pilnější a sdílet s vámi tu spoustu zážitků a fotek o kterých zatím nemáte tušení, ale je toho tolik, že bych mohla blogovat každý den. Díky koronáči jsem se spíš toulala v okolí, ale i zde jsem objevila krásná místa dosud nepoznaná. A kdoví… třeba za to tomu koronáči fakt děkuju. A myslím to upřímně, ne jako v předchozí větě kdy byl ten dík řečený bezděčně bez úmyslu mu za něco vůbec děkovat, tomu hajzlovi :))). Ale přece jsem něco stihla! Na počátku září, kdy jsme se s Emmou týden toulali v Maštalích a Zorka si pro nás tehdy přijela, jsem se s nimi vydala do Rakous, kde jsem týden pobyla a pořádně jsme si to užili. Ten podzim byl kouzelný a musím přiznat, že jsem se přichomýtla i k něčemu naprosto unikátnímu. Že vymetám odjakživa ráda opuštěné lokality hlavně domy, to jsem tu už několikrát publikovala. Ale NEJ životní zážitek toho druhu na mne čekal právě zde. Byla jsem z toho úplně mimo, vykolejená, nadšená, rozjitřená, rozklepaná a to tak, že jsme se ještě 3x vrátily. Postupně jsem nabírala odvahu poznat ten unikátní opuštěný dům úplně celý a poslední návštěva to dobrodružství korunovala… ještě teď jsem rozechvělá, když o tom píšu. A později jsme se navíc dověděli historii toho domu…. No, a také jsme se toulali v Hostýnských vrších, poblíž Rusavy, a nešlo Hostýn nenavštívit… dodnes si vzpomínáme na legendární větu recepční v hostýnském hostinském domu, kterou pronesla když jsme si chtěli koupit roušku nebo respirátor … “Tak na tohle my si tady nehrajeme..” Ano, na Hostýně je člověk pod ochranou Boží. Je to prostě vyzkoušený a funguje to.

Takže první nesmělý krůček mám za sebou. Přestala jsem časem sledovat televizi, jen na westerny čt2 mám slabost a občas čt24 co je nového nebo Prostřeno, když mě zaujme.. teď o svátcích jsem ale telku vůbec nezapínala. Já nemám ráda současné pohádky a vůbec, je mi z toho příšernýho televizního svátečního slavení nanic. Pak jsem si vzpomněla, že loni jsme na štědrý den sledovali NOE a zkusila jsem… už ani nevím kdy, protože jsme letos stromeček, dárečky a slavnostní večeři odklonili o jeden den dozadu. Měla jsem moc práce a tak… ale díky tomu jsme jako jediní ve Skutči a okolí měli bílé vánoce. Protože do rána nasněžilo! No, tak jsem někdy zmáčkla ten čudlík ovladače, naladila MOE a stal se zázrak. Zrovna začínal pořad, který nás loni uvedl do stavu slastného vytržení. Koncert vojenské cimbálovky Ondráš z kostelíka sv. Jana Nepomuckého na pražských Hradčanech mapující í tu dávnou událost narození Ježíška. Poslechněte si tu krásu………https://www.tvnoe.cz/porad/13958-u-nas-aneb-od-cimbalu-o-lidove-kulture-neseme-vam-tu-novinu.

Dnes stačí, ještě se k televizi NOE vrátím a také k westernům a také ke koronáči a mému vztahu k němu. Jen opatrně, moc mu totiž nevěřím, ale snad jsme se spolu za ty 2 roky nebo jak dlouho se známe.. trochu skamarádili.

Tak zítra zas na chvíli zde. A snad se přiměju a stáhnu těch víc jak 300 fotek z mobilu, ach jo. A vytvořím novoročenku. Nápady tu jsou, jen je uskutečnit. AHOJ, a mrkněte na ONDRÁŠ. Záznam je z roku 2014, ale je to naprosto nadčasové a BOŽÍ…!!

 Posted by at 21.21

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web spravuje Webklient