Kvě 082014
 

za Františkem Skálou

Koncem dubna jsme víkend věnovali cestám. V sobotu Jihlava a v neděli Praha. Nejprve se podíváme do Jihlavy.

Do navigace jsme si dali od oka adresu Masarykova 10, ale správně mělo být Komenského 10. Kupodivu ta smyšlená adresa zafungovala docela dobře. Dovedla nás na parkoviště před místním gymnáziem naproti růžové chaloupce, ze které se později vyklubalo kino s bufetem! A k oblastní galerii co by kamenem dohodil! Ovšem sobota byla na počasí velmi krutá. Zalitovali jsme, že jsme nepřibalili kulichy a rukavice. Se zimní bundou a válenkami jsme to však odhadli skvěle!

Cesta k cíli není vždy schůdná, a nás takové překvapení očekávalo v Havlíčkově Brodě. Už loni jsme zde zaznamenali objížďku na hlavní dopravní tepně, ale tu se nám tehdy podařilo docela hladce zvládnout. Letos nejen že nebylo spraveno, co bylo rozkopáno, ono se rozkopalo ještě masivněji. V tu chvíli jsme si vzpomněli na barcelonskou nemocnici Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau. Před rokem jsme kompletně rozkopaný objekt navštívili a letos jsme se nestačili divit – bylo hotovo!  Zpět do HB. Jeli jsme poctivě podle šipek do dopravní pasti, ze které jsme se nedokázali sami vyhrabat. Na cestu do Jihlavy nás nakonec vyvedla v závěsu laskavá řidička mířící na místní hřbitov. Bez ní bychom byli ztraceni. Vůbec se nám nedivila a a smála se tomu havlíčkobrodskému rébusu, jak tuto dopravní situaci nazvala. Prý, kdo to tada nezná, má smůlu.

Oblastní galerie Jihlavy sídlí v navenek nenápadném domě, však ukázalo se, že je to dům velmi starý, renesanční, a zdaleka nejsou využity jeho možnosti. Galerie se chystá ukázat svým návštěvníkům i renesanční vnitřní dvoreček s arkádami. Dověděla jsem se to až po návratu domů, škoda.  Jeli jsme do Jihlavy za Františkem Skálou, tak jsem se o objekt muzea předem nezajímala.

IMG_0794

Na první pohled nenápadný dům, ale na druhý… a všude povlává Mahler. Asi se něco chystá :).

IMG_0795

František Skála vystavuje v Jihlavě, do 18.5.2014

Na výstavě, jejíž koncept připravil sám autor,  nás čekaly pozoruhodné hlavy vymodelovalé z mořských řas kelp, originální modely aut zn. Saigon, práce k autorské knize Skutečný příběh Cílka a Lídy a tzv. listové obálky. Doplněno fotografiemi a cestovními deníky, které si František Skála vede a počítá s jejich následnou prezentací.

Výstavou jsme procházeli sami, tak jsme si jí mohli vychutnat a v klidu si sdělovat své dojmy. Patřila v tu dobu jen nám. Před vstupem do výstavních prostor nás překvapil renesanční interiér domu. Přes všechna patra vedlo schodiště a nahoře se na nás díval klenutý strop s výmalbou. Paráda. Pod ním se ale samoúčelně usadila na houpačku smrtka s krovkami z igelitu. Ano, byl to jeden z artefaktů výstavy, na který František Skála, dále František, vsadil. Šokovat se dnes vyplácí. Později doma jsem se podívala na video z vernisáže a smrtka tam hrála hlavní roli. František ji silným hlasem renesančně opěvoval. Myslím že improvizoval. Byla po pravděpodobně performance. A také jezdila po ulici hořící autíčka. Tažená odvážnými dívkami vedenými v první linii Františkem. Nijak mne to nenadchlo, ale také nepohoršilo. Tak normálně.

IMG_0722

Překvapení! Jaká krása! Myslím tu osmidílnou žebrovou klenbu s výjevy! Na železné kleštině visí smrtka na houpačce a naproti fukar. Po jeho spuštění se smrtce mohutně vzdouvaly krovky z igelitu, ale ani si nezahoupla, chudinka!

IMG_0791

Parádní kamenné sloupy, ta ladnost a harmonie oko jen hladí..

Prohlídku jsme zahájili v místnosti, kde visely fotografie komiksu Skutečný příběh Cílka a Lídy a ve dvou prosklených vitrínách různé, zdánlivě reálné, předměty souvisejícím s tímto dílem. Obdivuji tuto knihu, ale už jsem se jí naobdivovala dost, a vidět ji takto prezentovanou mne už podruhé neoslnilo. Ale ráda jsem znovu shlédla některé romantické výjevy z chaloupky Homéra (skvěle vymyšlené jméno!), z terasy, dívání se do dálky a ještě jednou.

IMG_0708

Sálek s Cílkem a Lídou

V dalším sále visely listové obálky. Posbírané listy pečlivě vybrané a složené v oku ladícím akordu, pak naskenované na kus plastu ve tvaru rozložené obálky. Nápad dobrý, ale je to taková drobnost, jen oka mžik ve věčnosti času, zavanutí listu ve větru… práce pro žáky základní školy. Ach proč mám pocit, že podobných hezkých nápadů už jsem viděla tolik, že mne ty listové ornamenty ne a ne pořádně okouzlit.

IMG_0714

Listová obálka

IMG_0712

Líbila se nám nejvíc tato

IMG_0711

Obálky jsou v přízemí na prodej

Následovala přehlídka vymodelovaných či vyřezaných hlav z mořských řas kelp.  Zajímavá prezentace v osvětlené bedýnce s lupou, hlavy spočívají na černém pozadí, osvětlení zdůrazňuje jejich tvářnost. Jsou malé, proto ta lupa.  Originální techniku, kterou Skála k jejich modelaci používá, vynalezl sám a vyjadřuje se o tom tvoření velmi neurčitě, záhadně a magicky. Nástroje, sloužící k jejich opracování, si vyřezal ze dřeva a také je vystavuje. Je šikovný, vždyť se vyučil řezbářem!

IMG_0731

Skálovy nástroje k opracování mořských řas kelp

kelp

Řasa kelp – rostlinná textura je při bližším pohledu patrná na povrchu hlav

Ano, tuto pasáž výstavy jsem shlédla se zaujetím. Je to velmi tajemné a v člověku ty „mrtvolné hlavy utopenců“  vzbuzují různé podivné představy. Jen mít na to víc času a ztvárnit jejich příběhy. Možná, že by autor sám mohl krátce o těch lidech pohovořit. Pracoval na nich v Americe u moře a dostal se tam díky grantu.

IMG_0740

IMG_0749

IMG_0775

IMG_0764

IMG_0733

Postavička a nad ní prosvítají mistrovy nástroje k modelování řasy kelp

Poslední místnost patřila mnoha drsným auťákům značky Saigon. Vystupovala v komiksu o Cílkovi a Lídě a Svěrák na idei této knihy založil film Kuky se vrací.  Ano, auta vytvořená s odpadu, vyválená v bahně a následně devastovaná ohněm jsou fajn, ale narvat jimi celou místnost v oblastní galerii neberu. Je to také epizoda.

IMG_0776

Pohled do expozice Saigon

IMG_0784

Detail

Zaujaly nás fotky, které provázejí nebo doplňují některé z exponátů výstavy – ty saigonské a ty,  tvořící doplněk hlav z řas  – záběry míst, kde vznikaly. Moře, pobřeží, terasa nebo pavilon v zahradě.  Bez nich by byla výstava o hodně chudší.

IMG_0790

Auťáky netvoří jen František, ale i jeho kamarádi. Známá jsou jména Nikl a Černický. Tomuto koníčku se věnují o velikonocích i se svými blízkými

IMG_0789

Skvělé fotky. František zcela vpravo s Máchovským postojem a Homérovským pohledem do dálky. To vždycky člověka čapne!

Caspar_David_Friedrich_-_Der_Wanderer_über_dem_Nebelmeer

Ten Františkův postoj je archetypální! Znáte ten obraz, že??

IMG_0766

Nálada..

Miláček se na to dívá selským rozumem a říká, že to je něco jako honit více zajíců najednou a nic nevede k nějakému cíli, není vidět cesta a posun k vyšší kvalitě. A porovnává to s Barcelonskými bardy. Gaudím, a Miró, také Dalím, jejichž díla jsme měli možnost spatřit ve velké míře.  A já jsem také nějak rozpačitá… Ano, po takovém barcelonském nášupu umění a kultury se těžko vrací domů, do našeho rybníčka. Bude chvíli trvat, než si zase zvykneme :). Ale není všechno zlato co se třpytí. I do Barcelony se cpou horem dolem konceptualisté. Hromady písku a rozteklý asfalt ve výstavní síni… to člověku zvedne náladu!

V Jihlavě jsme se podívali na náměstí a byli překvapeni ošuntělostí místní rarity – Prioru. Prior byl tedy zavřený, v sobotu má jen do dvanácti. Ale Albert to jistil. Zaujala nás dvě podivuhodná maturitní tabla. První hned u gymnázia kde jsme parkovali – dvojice maturantů se prezentovaly po celé délce fasády budovy a doplňoval je maturitní rozcestník. Na náměstí pak stál zelený kloubový maturitní autobus. Hm… nejen Skála má dobré nápady! Jen to zúročit!

IMG_0801

Na jihlavském rynku se snoubí to staré s moderním i tím nejmodernějším. Co všechno ta budova skrývá??? Vždyť obchody jsou kdesi v podzemí!! A dívá se na to několik vyprázdněných bytostí!

IMG_0811.CR2

Smutný Albert

IMG_0823

Legrační tablo

IMG_0828.CR2

Druhé tablo s nápadem

A ještě poslední postřeh. Vymyslet  jednoduché, úderné a výstižné logo je velký kumšt. Kdo byl první?? Tahle loga jsou si zatraceně blízko! Jedno evokuje druhé!

ogv_logoB dox

Všechny fotky z Jihlavy kulturní  zde

  2 Responses to “Cesta do Jihlavy”

  1. Nenápadný dům, jo – pro mě je to i zvenku palác.

    Viděla jsem ta auta, jojo, od Nikla, před pár lety někde.

    Hlavně jsem viděla ty hlavičky z řas, cca předloni v galerii Ve Smečkách (Pražská plynárenská – mívají skvělé výstavy!! a zdarma), ty jsou výborný! Mám doma o tom brožuru, si vybavuju, a v ní je i moc zajímavý text, něco o mýtu o kojotovi či co, musí, se znova podívat.

    Na konci dubna jsem byla na velký výstavě Nikla v Broumově, přímo v továrně Veba (jejich ručníky mám a používám 🙂
    Běží ještě skoro rok. Jsou to velký objekty a do mnoha se dá třískat a dělat kravála to je docela příjemné.

    • Vida, já o Niklovi jen četla, na výstavě jsem ještě nebyla. Je to hravé děcko a dovede se prodat. Díky za ohlas 🙂

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz