- semafor který baví
V tom svátečním období jak vanuly ty šílené větry jsme si dali sraz s kamarády čundráky v Pomezí. Byly nás 3 páry a jeden z nich – Dubovští, tam bydlí. Měli jsme velkou kliku, protože ačkoli to ještě včera vypadalo s počasím strašlivě, dnes nás čekal den jak vymalovaný. Podívejte:
Jediné naše sváteční setkání s více lidmi než jsme my dva bylo moc pěkné. Chvíli jsme se potloukali u Baldy a poznávali kouty krajiny, které nám Radka s Čendou odkryli, protože jsou místní a vyznají se. Pak jsme společně poseděli u nich na romantickém statku s vnitřním dvorem. Druhý párek, Zdenka s Pavlem řečeným Buldokem, přijel z Tišnova.
Pohoštěni jsme byli vynikající zelnačkou a zbaštili jsme také spoustu cukroví. Těšila jsem se na Dubovských křížaly z pece (hlavně ty z dýně) a perníčky. Obojího jsem se nemohla nabažit už loni, když jsme se toulali u nás v Podskalí, a dočkala jsem se i tentokrát. Přestože jsem dostala recepty, nezkusila jsem. Ale alespoň ty perníčky bych mohla, protože jsou moc dobrý. Já jinak perníčky nejím.
Vezla jsem s sebou dárečky. Čakrové svíčky ve skle. Děvčatům duhové a chlapcům zelené (čundrácká barva).
Věřím, že po několika málo šestibarevných mandalách uvidí konzument všechny svaté. A že jich buddhisté mají!
Skvělé, to se musí vyzkoušet, ale ve skupině, aby si nadšení konzumenti mohli sdělovat poznatky :))