Barokní hřbitov ve Střílkách

Kde jsem byla Add comments

Čvc 102020

Jsem šťastná, že jsem střílecký hřbitov spatřila a mohla jeho krásu sdílet

Hřbitov ve Střílkách z 1. poloviny 18. století je svou originální architekturou a sochařskou výzdobou perlou stavitelského a sochařského umění z doby baroka a je architektonickou chloubou této malé a nenápadné obce na Kroměřížsku.

Hřbitov se rozprostírá v horní části obce na vyvýšenině naproti kostelu a je ohraničen masivní pískovcovou zdí. V letech 1730-1743 ho nechal vystavět Antonín Amand Petřvaldský z Petřvaldu. Za autora je pokládán stavitel Cyrani z Bolleshausu.

Dvouramenné schodiště vede na vstupní plošinu se sochou smutečního anděla smrti v nadživotní velikosti. Pod plošinou se nachází krypta. V zadní části hřbitova stojí pohřební kaple, pod níž jsou další dvě krypty, v níž jsou pohřbeni hrabata Künburgové. Kaple je svým způsobem strohá, neupozorňuje na sebe, dává vyniknout barokní výzdobě areálu.

Jsem nadšena vším! Uzavřeností prostoru do sebe a jednotou architektonického celku, kamennou zdí, udivující svou robustností a desetimetrovou výškou v místě kaple, barokními sochami po jejím obvodu.

Vznešená socha strážce hřbitova, vítající, ale ne tak jak se obvykle vítá, návštěvníka u vchodu – smuteční anděl nádherného tvaru, s klasickou hlavou, s pohledem upřeným do dálky, levou ruku opřenou o oválný štít a ukazováčkem pravé ruky směřujícím dolů k popelnici.

Rouška Veroničina symbolizuje službu Bohu. Tato socha byla zvolena jedním se symbolů kostela

Jako by se zde zastavil čas, chybí mi snad jen původní náhrobky a trochu té neřízená vegetace, jakou pamatuji třeba z vídeňského hřbitova Sankt Marxer Friedhof se symbolickým hrobem Mozarta.

Toto vzácné a jedinečné umělecké dílo má i svůj originální systém sloužící k odvádění přebytečné vody z areálu a urychlení tlení pohřbených těl. A to mě zaujalo!

Aby na tehdejší dobu unikátní systém fungoval, musela být nejdříve vytvořena vyvýšená terasa. Celý prostor určený pro výstavbu hřbitova se tak dostal několik metrů nad okolní terén. Vznikla plocha o rozloze přibližně dva tisíce čtverečních metrů. Byla obehnána mohutnou základovou zdí ve tvaru čtverce s vykrojenými rohy, ty byly nahrazeny dovnitř vklenutými oblouky – což je typický znak barokního slohu.

Jen trochu odbočím… na některých fotografiích vidíte na zdi prázdné podstavce. V roce 2001 došlo k odcizení 10 ks soch, které nebyly doposud nalezeny.

V tomto uměle vytvořeném násypu byl vybudován systém drenážního odvodnění, který ústil do obvodových zdí. Bylo to unikátní zařízení, ale na první polovinu osmnáctého století zřejmě velmi náročné na realizaci. A to se brzy odrazilo na technickém stavu celého areálu.

Obrovské problémy se statikou obvodového zdiva nastaly v 19. století (záznamy o tom jsou i v archivních dokumentech o stavbě). Zeď byla občas tak „nějak“ opravena, ale hlavní problém se odstranit nepodařilo. Koncem 20. století byl stav hřbitova označen jako havarijní. V té době vzniklo občanské sdružení na jeho záchranu a těmto nadšencům se nakonec svůj sen podařilo uskutečnit a hřbitov zachránit.

Krásný pohled na hřbitov se nám naskytl na naučné stezce stoupající od obce k lesu

Hřbitov je vyzdoben sochami od Gottfrieda Fritsche, některé vytvořil jeho bratr Josef Antonín. Sousoší na pravé straně hřbitovní zdi znázorňují lidské ctnosti, na levé straně jsou neřesti; v obou řadách však také nacházíme střídavě symboly, které vyznačují vykupitelskou oběť Kristovu.

Dále jsou zde čtyři kamenné vázy, které symbolizují čtyři poslední věci člověka : Nebe, Peklo, Smrt a Poslední soud.

Před kaplí stojí dvě sochy smutečních andělů, strážců hrobky, v nadživotní velikosti, obloukové části balustrády jsou zdobeny na každé straně třemi symboly, vpravo Víra, Naděje a Láska, vlevo Netřídmost, Hříšnost a Zatvrzelost a úvodní sochu Strážce hřbitova jsem již zmiňovala.

Nasleduje pár vybraných fotografií, věřím, že jsem jejich popisky nepopletla.