Výlet na poslední chvíli
V úterý, 8. listopadu odpoledne jsme se potřebovali vyvětrat, a tak jsme vyrazili narychlo do terénu. Trasu výletu jsem vybrala náhodně s ohledem na fakt, že už se poměrně brzy stmívá. Ale nechtěla jsem jít do míst, kde to znám. Rozhodla jsem se pro zaječické rybníky.
Auto jsme zaparkovali na osamělém místě u zaječického nádraží, odkud vychází modrá turistická značka. Po ní jsme měli jít až na spojnici se zelenou, po zelené do Smrčku a silnicí přes Studenou Vodu zpět k nádraží. Protože jsme cestou dost lelkovali a odbíhali od dané trasy, plán jsme nedodrželi a ke konci jsme výlet zkrátili. To abychom se ve tmě neztratili a nedostali pokutu že nemáme reflexní vesty nebo tak něco… Na mapě jsem označila naši zkrácenou verzi.
Cca 7 km, tři hodiny, poslední etapa vedla po silnici a docházeli jsme za tmy. V osamělé chaloupce u zaječického nádraží právě zatahoval pan Štěpán, známý etnograf, závěsy…
Komplex tří rybníků na potoku Bítovánka. Trochu jsem se musela snažit, abych se domákla jak se jmenují – Jiří, Jan a Olina. Na fotce vidíte Olinu.
Kousek za Olinou jsem ve světlině vlevo zpozorovala nějakou chatu. Po chvíli tam zahýbala lesní cesta, a tak jsme se trhli od značky. Zkoprněla jsem, když jsme tam přišli!!! Kiviho osada Poslední příležitost a naproti chata kamaráda Šakala Ozovského, jestli se nepletu… sem jsme jezdili s tatínkem a Kivi mě vzal poprvé na vědomí, když jsem se stala skautkou. A to bylo něco…
Kivi a Šakal byli velcí tatínkovi kamarádi. První zemřel Šakal (příjmením Šukal), noblesní muž, architekt a skladatel trampských písní z Nasavrk, pak můj tatínek Kelly (T.O. Sever) a v roce 1983 Kivi. O Kivim nevím skoro nic, znám jen jeho trampskou tvář. Pamatuji si ho v černobílé kostkované košili, kterou měl ostatně v oblibě i můj tatínek (a v odkazu má tu samou košili na sobě i Šakal!!!). Na stránkách http://www.trampnet.sk/osady/p/posledni_prilez/posledni_prilez.htm jsem objevila i dvě zvadla ( z roku 1962 a 1965), která jsou výtvorem mého tatínka, propagačního výtvarníka.
- Nádherná fotka… nemohu se na ni vynadívat a stále vyhledávám detaily, které ji krášlí. Musím to říci – DOKONALÉ! Rybník Velká Straka
Nad Velkou Strakou leží napolo vypuštěná Malá Straka. Snad aby ta Velká měla dost vody…
Ráda bych dala dohromady i další podzimní výlety, takových “dokonalých” fotek máme totiž více. Z Vysočiny, Železných hor i Solné komory.
No to je něco!!
Koukámna odkaz na tu osadu a kivi je hrozně hezkej člověk.
A zvadla taky.
Dík Liško, byla jsem z toho paf, když jsem objevila chatu a pak na webu fotky. Musím se podívat u maminky, co tam má po tátovi schovaného, fotil pořád.
Dokonalé! Bezva! bz
Tak dík!!
Dobrý den,
již delší domu sleduji Váš blog. Mám na Vás nějaké dotazy ohledně Toulovcových maštalí. Kdybyste byla ochotná mi napsat Vaší kontaktní emailovou adresu, byl bych vděčen.
Děkuji a přeji hezký den .
Dobrý den, zdravím Vás.
Přečetl jsem si tento článek a zaujalo mě jak pěkně píšete o Šakalu Ozovském. Jsem vnukem Zdeňka Šukala a o tomto článku, na který jsem narazil zcela náhodou jsem říkal své mamce, tedy jeho dceři :-). O Vašem otci Kellym zřejmě ví a velmi ráda by se s Vámi chtěla kontaktovat. I já bych se případně rád dozvěděl o vztahu vaší rodiny a našeho dědy více. Pokud budete mít zájem o kontakt, napište nám na mail vit.balcar@centrum.cz, vitbalcer@seznam,cz Zdraví Vít Balcar a Víta Balcarová, Česká Třebová
Dobrý den, jsem moc ráda za vaši zpětnou vazbu. Tak jo, domluvíme se a sejdeme se, těším se na společné zavzpomínání.. Jste z České Třebové… znám se odtud s trampem Petem (Petr Falta) a jeho ženou Kytkou… ozvu se mejlem o víkendu, napíšu v klidu, te´d jsem rozlítaná… zdraví zuzi
.. paráda že byl kontakt navázán, budeme se těšit 🙂
OK, my též :))
Těším se,
na vašeho tatínka i maminku si pamatuji, byli na svatbě mé sestry Michaely v roce 1968. Vím, že tatínek byl významný výtvarník v propagaci v Botany Skuteč a také znám jeho ilustrace z knížek, které můj otec psal( na stroji). Jsou u sestry Míši v Nasavrkách.
Na víc věcí bych se ráda zeptala maminky, která bohužel v březnu v krásných 90 letech zemřela v Praze, kde bydlela a vdala se tam v roce 1977. Byla o 19 let mladší než táta Šakal Ozovský.
Myslím, že bychom si měly o čem povídat. Chatu Novou příležitost nahoře má teď mé sestřenice syn a Kiviho chata je v rukách Helenky-dcery, která tam jezdí. A nad ní je postavená ještě jedna chata a ta patří Kiviho synovi. Každoročně tam jezdím a procházím okolí a vzpomínám. Udělalo mně to velkou radost, že Vítek- syn našel váš blog.
Zdravím Víta Balcarová jsem ročník 1951 a vy?
Díky, díky, napíšu o víkendu do e-mailu, omlouvám se, že ne hned, ale chci napsat v klidu, to mám ráda. Zdraví zuzi”Kajzrlíková”