
8. 4. 2014 / Úterý: Barcelona – Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau, s malým vzpomínkovým zastavením v klášteru kongregace Beata Petra de San José a náhodným zastavením v Parc de les Aigües, Sagrada Familia, Katedrála a večerní seznamovací túra severní Barcelonou – směr Torre Bellesguard.
Bydlíme stejně jako loni vysoko nad Barcelonou na dobré adrese a dobrém místě Avinguda Coll del Portell 84, hned vedle Gaudího Parku Güell. Pronajímatelem je pan Marcel Noll a momentálně máme pocit, že “náš” apartmán už k mání není…
Každý den začínáme bohatou a klidnou snídaní na kryté terase s částečným výhledem na Park Güell. Zpět přijdeme až večer. Barcelonu už máme obeznanou a pohybujeme se zde jak je potřeba. Pěšky, metrem, autobusem – zastávku máme před domem. Dnes půjdeme pěšky a metrem se svezeme zpět domů až na sklonku dne. Vystupujeme většinou na zastávce Lesseps a cestou domů (čeká nás “výstup” po pouličních jezdících schodech) si nakoupíme v supermarketu CONDIS, kde se na nás už od loňska usmívá jedna z prodavaček jak na své staré známé.

Trasa 4. dne – Barcelona 2014 – zde si můžete trasu přiblížit
Dnes tedy míříme ke modernistickému komplexu nemocnice Hospital de Santa Creu i de Sant Pau, kde jsme bylo loni. Areál byl v rekonstrukci a náš pohyb zde byl omezený. Hned naproti garážím kde parkujeme auto navštěvujeme úvodem vycházky klášterní komplex kongregace Beata Petra de San José a později se krátce zastavíme i v parku Parc de les Aigües, který míjíme cestou.
Klášter kongregace Beata Petra de San José: Poklidná oáza klidu uprostřed velkoměsta s veřejným prostorným a upraveným dvorem, zahradou, samostatnou kaplí a dalšími sakrálními objekty. Na leteckém pohledu je vidno, že existuje i část neveřejná, rajská zahrada – čtvercový dvůr lemovaný ambity.

Klášterní zahrada sevřená okolní zástavbou není velká (na rozdíl od rozlehlého “dvorku” u kláštera), ale umně upravená.
Park Parc de les Aigües (Vodní zahrada): Znovu otevřen po rekonstrukci v roce 1978 a rozkládá se na základech starých zahrad a zahradnické školky vlastněných společnosti Aguas de Barcelona již na konci 19. století. Má rozlohu dvou hektarů a charakteristickým rysem parku je bohatá vegetace spolu s mnoha koutky, kde se dá dovádět i odpočívat. V parku jsou dva podzemní rezervoáry užitkové vody.

Cestou k nemocnici jsme objevili park, ale na této fotce ho nehledejte… je jen ilustrační, nicméně z těch míst…
- ..to je park de les Aigües!
Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau (památka UNESCO) nás šokoval! Ještě loni vše rozkopáno a letos hotovo. Jenže to má jeden háček. Komplex je právě dnes pro běžné návštěvníky uzavřen. K dispozici nám zbývá jen velmi malá část celku. Nedůležitý rekonstruovaný domeček (bývalý příjem) a pak už pouze pohled do nádvoří přes zábranu. Je to sice dnes zdarma, jak se pyšní personál, ale vidíme sotva jednu desetinu celé té krásy.. paradoxně méně než loni..
Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau – Začátkem 20. století převzala nemocnice Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau dosavadní funkce staré nemocnice Hospital de la Santa Creu ve čtvrti Ravai.
Slavný modernistický architekt Lluís Domènech i Montaner postavil severně od rozestavěného chrámu Sagrada Familia nemocniční komplex, který netvořila jedna jediná velká budova, jak bylo v tehdejší době obvyklé. Místo toho jsou jednotlivá oddělení umístěna ve skupinách pavilonů, oddělených od sebe širokými zelenými plochami a navzájem propojenými tunely. Stavby mají typickou modernistickou výzdobu fasád z dekorativního cihlového zdiva, pestré keramiky a přírodního kamene. od roku 1997 patří nemocnice ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO.

Jsme vevnitř, ale dál nás dnes nepustí. Vidíme přes zábrany mnoho načančaných hostů prostupujících areálem a je nám líto, že nejsme na jejich místě. Určitě bychom brzy objevili i nějaké katalánské dobroty na švédském stole…

Model nemocničního areálu. Dnes nás nechali pouze projít chodbou na konci pravého traktu na nádvoří k malému domečku. Mohli jsme se pouze podívat do areálu přes napnutý špagát, vyfotit záběr z předešlé fotky a podívat se do domečku na tento krásný model… též jsme vyfasovali zdarma papírového průvodce touto památkou se spoustou úžasných fotek … a že by to stálo za novou návštěvu, to si piště!
Hospital de la Santa Creu i Sant Pau byl v plném provozu do června 2009, kdy jeho funkci převzala nová nemocnice vybudovaná na jeho severním okraji. Do ní byla přemístěna téměř všechna oddělení. Pouze krevní a tkáňová banka, radiologická laboratoř a fyzikální terapie zůstaly v původních budovách. Opravený komplex modernistických budov nyní slouží jako muzeum a kulturní centrum.

Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau – nové budovy v kontrastu původní modernistické architektury
Pro srovnání odkaz na Hospital a Klášter z roku 2013. Klášter jen doplňuji fotkami, nemocnice je k nepoznání… jsou zde také pro vážné zájemce bližší informace o obou objektech.
Odcházíme směrem Sagrada Familia a z protějších parčíků zkoušíme fotoaparátem zachytit chrám v celé své kráse. Návštěvnost oproti loňsku značně klesla. A pak hned do naší zbožnované Lactuca restaurant. Nic lepšího fakt neznáme…. moc nám tady chybí…

Pohled z parčíku na chrám Sagrada Familia. Stále se staví, už od roku 1882, dokončen by měl být v roce 2026

Pohled na chrám z opačné strany … tentokrát jsme dovnitř nešli, loni jo, tak to omrkněte..

Netuším už odkud na nás vykoukla Okurka (Torre Agbar) v popředí s věží nemocnice Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau
Pokračujeme ke gotické katedrále svaté Eulálie, krátce Katedrále – sídlu tamějšího arcibiskupa, nacházející se ve starobylé gotické čtvrťi Barri Gòtic.
Již jsme zde loni byli, ale stihli jsme jen část interiéru, viz. V odkazu najdete i mnoho informací o této kultovní stavbě. Letos chceme najít Křížovou chodbu s 13 husami a pokochat se pohledem ze střechy chrámu, kam jezdí výtah. Ano, loni sem přišli nepřipraveni, ale dnes víme, že do Křížové chodby Katedrály musíme bokem z Plaça de Sant Jaume.
Ach jo… Katedrála v režii španělsky mluvících Katalánců. Nerozumí, či nechtějí rozumět našim otázkám, jsou nevlídní, neochotní. Prohlídka křížové chodby, husy, klenotnice, jen zběžně a nakonec výtahem na ochozy a výhled na Barcelonu.
Křížová chodba (ambit) s rajským dvorem pochází z let 1380-1451 a je lemována četnými kaplemi s oltáři různých světců. Magnólie, palmy a pomerančovníky vytvářejí půvabný kontrast k těmto mlčenlivým svědkům gotického sochařského umění. To vše umocněno slunečními paprsky a přítomností hus vytváří neopakovatelnou atmosféru. Na mechem obrostlé kašně na rohu chodby je socha svatého Jiří s drakem..

Tradice hus se vysvětluje dvojím způsobem. Ve středověku měly katedrály a jejich poklady – tak jako dříve římský Kapitol (387 po Kr.) – hlídat husy. Podle jiného vysvětlení symbolizují bílá ptačí pera panenství svaté Eulálie. Tak si vyberte.

Pohled na opačnou stranu s přístavem, sochou Kryštofa Kolumba a lanovkou mířící ze starého přístavu na kopec Montjuic. Zprovozněna byla 12. září 1931 a dnes je zřejmě nejvýznamnější technickou památkou ve městě. Stále v provozu.

A jsme na náměstí Placa de la Seu, na jihovýchodě (!) Katedrála, na opačné straně Katedra architektury (plakátem zakryta tato jedna z prvních výškových staveb v Barceloně postavená v roce 1962) a vlys se sgrafity? dle návrhu Pabla Picassa. pod názvem The Three Friezes of the Mediterranean Sea.

Nakonec jsme si splnili ještě jeden dluh. Podívali jsme se v Katedrále do krypty s hrobem světice sv. Eulálie, patronky města a Katedrály, kde v nádherném alabastrovém sarkofágu (italská práce, vytvořená kolem roku 1330) spočívají její ostatky.
Následující dvě hodiny hledáme v blízkosti Katedrály malý kostel, kam se každý den chodil modlit Antoni Gaudí. Kostel sv. Felipe Neri na náměstíčku stejnojmenného jména jsme bohužel nenašli a nikdo z místních nám neporadil. Vlastně poradil, ale vždy blbě. Snad ani nikdo z nich nevěděl, že tu něco takového existuje. Vzdáváme to a jedeme metrem domů.
Chvíle odpočinku, ale tím dnešní den ještě nekončí. Následuje večerní túra severní Barcelonou. Jistíme zítřejší trasu přesunu do Torre Bellesguard. Máme přes internet objednanou a zaplacenou prohlídku v angličtině na 11. hodinu a nechceme riskovat. Po dnešku už Kataláncům nevěříme.
Okurka s nemocniční věží je krásná dvojka!!
To jó!