Barcelona 2014 – 4. z 15 dní

8. 4. 2014 / Úterý:  Barcelona – Hospital  de la Santa Creu i de Sant Pau, s malým vzpomínkovým zastavením v klášteru kongregace Beata Petra de San José a náhodným zastavením v Parc de les Aigües, Sagrada Familia, Katedrála a večerní seznamovací túra severní Barcelonou – směr Torre Bellesguard.

Bydlíme stejně jako loni vysoko nad Barcelonou na dobré adrese a dobrém místě Avinguda Coll del Portell 84, hned vedle Gaudího Parku Güell. Pronajímatelem je pan Marcel Noll a momentálně máme pocit, že „náš“ apartmán už k mání není…

Každý den začínáme bohatou a klidnou snídaní na kryté terase s částečným výhledem na Park Güell. Zpět přijdeme až večer. Barcelonu už máme obeznanou a pohybujeme se zde jak je potřeba. Pěšky, metrem, autobusem – zastávku máme před domem. Dnes půjdeme pěšky a metrem se svezeme zpět domů až na sklonku dne. Vystupujeme většinou na zastávce Lesseps a cestou domů (čeká nás „výstup“ po pouličních jezdících schodech) si nakoupíme v supermarketu CONDIS, kde se na nás už od loňska usmívá jedna z prodavaček jak na své staré známé.

Dnes tedy míříme ke modernistickému komplexu nemocnice Hospital de Santa Creu i de Sant Pau, kde jsme bylo loni. Areál byl v rekonstrukci a náš pohyb zde byl omezený. Hned naproti garážím kde parkujeme auto navštěvujeme úvodem vycházky klášterní komplex kongregace Beata Petra de San José a později se krátce  zastavíme i v parku  Parc de les Aigües, který míjíme cestou.

Klášter kongregace Beata Petra de San José:  Poklidná oáza klidu uprostřed velkoměsta s veřejným prostorným a upraveným dvorem, zahradou, samostatnou kaplí a  dalšími sakrálními  objekty. Na leteckém pohledu je vidno, že existuje i část neveřejná, rajská zahrada – čtvercový dvůr lemovaný ambity.

Park Parc de les Aigües (Vodní zahrada):  Znovu otevřen po rekonstrukci v roce 1978 a rozkládá se  na základech starých zahrad a zahradnické školky vlastněných společnosti Aguas de Barcelona již na konci 19. století. Má rozlohu dvou hektarů  a charakteristickým rysem parku je bohatá vegetace spolu s mnoha koutky, kde se dá dovádět i odpočívat. V parku jsou dva podzemní rezervoáry užitkové vody.

..to je park de les Aigües!

Hospital  de la Santa Creu i de Sant Pau  (památka UNESCO) nás šokoval! Ještě loni vše rozkopáno a letos hotovo. Jenže to má jeden háček. Komplex je právě dnes pro běžné návštěvníky uzavřen. K dispozici nám zbývá jen velmi malá část celku. Nedůležitý rekonstruovaný domeček (bývalý příjem) a pak už pouze pohled do nádvoří přes zábranu. Je to sice dnes  zdarma, jak se pyšní personál, ale vidíme sotva jednu desetinu celé té krásy.. paradoxně méně než loni..

Hospital  de la Santa Creu i de Sant Pau – Začátkem 20. století převzala nemocnice Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau dosavadní funkce staré nemocnice Hospital de la Santa Creu ve čtvrti Ravai.

Slavný modernistický architekt Lluís Domènech i Montaner postavil severně od rozestavěného chrámu Sagrada Familia nemocniční komplex, který netvořila jedna jediná velká budova, jak bylo v tehdejší době obvyklé. Místo toho jsou jednotlivá oddělení umístěna ve skupinách pavilonů, oddělených od sebe širokými zelenými plochami a navzájem propojenými tunely. Stavby mají typickou modernistickou výzdobu fasád z dekorativního cihlového zdiva, pestré keramiky a přírodního kamene. od roku 1997 patří nemocnice ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO.

Hospital de la Santa Creu i Sant Pau  byl v plném provozu do června 2009, kdy jeho funkci převzala nová nemocnice vybudovaná na jeho severním okraji. Do ní byla přemístěna téměř všechna oddělení. Pouze krevní a tkáňová banka, radiologická laboratoř a fyzikální terapie zůstaly v původních budovách. Opravený komplex modernistických budov nyní slouží jako muzeum a kulturní centrum.

Pro srovnání odkaz na Hospital a Klášter z roku 2013. Klášter jen doplňuji fotkami, nemocnice je k nepoznání… jsou zde také pro vážné zájemce bližší informace o obou objektech.

Odcházíme směrem Sagrada Familia a z protějších parčíků zkoušíme fotoaparátem  zachytit chrám v celé své kráse. Návštěvnost oproti loňsku značně  klesla.  A pak hned do naší zbožnované Lactuca restaurant. Nic lepšího fakt neznáme….  moc nám tady chybí…

Pokračujeme ke  gotické katedrále svaté Eulálie, krátce Katedrále – sídlu tamějšího arcibiskupa, nacházející se ve starobylé gotické čtvrťi Barri Gòtic. 

Již jsme zde loni byli, ale stihli jsme jen část interiéru, viz. V odkazu najdete i mnoho informací o této kultovní stavbě. Letos chceme najít Křížovou chodbu s 13 husami a pokochat se pohledem ze střechy chrámu, kam jezdí výtah. Ano, loni sem přišli nepřipraveni, ale dnes víme, že do Křížové chodby Katedrály musíme bokem z  Plaça de Sant Jaume.

Ach jo… Katedrála v režii španělsky mluvících Katalánců. Nerozumí, či nechtějí rozumět našim otázkám, jsou nevlídní, neochotní. Prohlídka křížové chodby, husy, klenotnice, jen zběžně a nakonec výtahem na ochozy a výhled na Barcelonu.

Křížová chodba (ambit) s rajským dvorem pochází z let 1380-1451 a je lemována četnými kaplemi s oltáři různých světců. Magnólie, palmy a pomerančovníky vytvářejí půvabný kontrast k těmto mlčenlivým svědkům gotického sochařského umění. To vše umocněno slunečními paprsky a přítomností hus vytváří neopakovatelnou atmosféru. Na mechem obrostlé kašně na rohu chodby je socha svatého Jiří s drakem..

Následující dvě hodiny hledáme v blízkosti Katedrály malý  kostel, kam se každý den chodil modlit Antoni  Gaudí. Kostel sv. Felipe Neri  na náměstíčku stejnojmenného jména jsme bohužel nenašli a nikdo z místních nám neporadil. Vlastně poradil, ale vždy blbě. Snad ani nikdo z nich nevěděl, že tu něco takového existuje.  Vzdáváme to a jedeme metrem domů.

Chvíle odpočinku, ale tím dnešní den ještě nekončí. Následuje večerní túra severní Barcelonou. Jistíme zítřejší trasu přesunu do Torre Bellesguard. Máme přes internet objednanou a zaplacenou  prohlídku v angličtině na 11. hodinu a nechceme riskovat. Po dnešku už Kataláncům nevěříme.