
18. 4. 2014 / pátek – Cesta zpět přes Púbol a Portlligat, dvě místa, dvě sídla, spojená s fenoménem surrealisty tělem i duší Salvadora Dalí. A jeho ženou Galou. Přejezd přes španělsko-francouzské hranice do Béziers, kde jsme přespali jako vždy na těchto cestách v dálničním řetězci hotýlků Première Classe.
Z Púbolu jsme zamířili do posledního bodu katalánského trojúhelníku míst svázaných se životem Salvadora Dalího, do Portlligatu.
Z mezizastávky v Empuriabrava, kde žije miláčkův synovec Ondra, to mělo být už jen cca 30 km. Empuriabrava byla na poslední chvíli odvolána, a tak nám nic nebránilo vyjet s patřičným nedefinovatelným rozechvěním vstříc poslední dalíovské metě. Očekávání bylo veliké stejně jako poslední hodina jízdy, kdy se úzká silnička vinula v nekonečných serpentinách vyprahlou přímořskou kulturní horskou krajinou vstříc Dalího rezidenci.
A už jsme skoro tady!
Osamocený bílý dům na pobřeží obklopený zídkami a suchomilnou vegetací působil klidným dojmem. Jeho styl bych nazvala neuspořádaným funkcionalismem a na Dalího byl až moc střízlivý. Barevně i tvarově. Tvořil kontrast k tomu, co nás později čekalo uvnitř.
Historické foto “před”. Konstatuji, že Dalí měl skvělý smysl pro proporce a celkový vzhled konečné stavby (dalo by se říci i stavebnice), která rostla postupně jak dokupoval další a další rybářské chatrče (celkem 7). Vizuál jeho domu-vily je blízký původní tradiční rybářské zástavbě.
Ano, Dalí svůj „čistý“ dům s pokorou přizpůsobil zdejší lokalitě. Nerušil, ale přesto poutal pozornost svou formou a členitostí.
Vzhledem k omezené návštěvnické kapacitě a nutnosti se na prohlídku Dalího sídla objednat předem zde nebylo tak rušno jako ve Figueras, ani pusto jako v Púbolu a svou roli hrála i jistá izolovanost této rybářské vesnice.
Dalí měl k Portlligatu vztah již od dětství a jeho atmosféra, kterou cítil všemi smysly, byla pro něho jedinečná. Inspirativní místo pro práci a tvorbu, kde čas plyne pomaleji a každá hodina má svůj vlastní rozměr… Miloval to zde a byl to jeho jediný „trvalý domov“ od roku 1930 (*1904 – 1989), kdy koupil první rybářskou chatrč, do roku 1982. V tomto roce se po smrti Galy přestěhoval do hradu Púbol.
Obytný komplex Dalí postupně budoval a rozšiřoval po celou dobu, kdy zde žil, tedy cca 40 let (s 8letou přestávkou 1940-48 – pobyt s Galou v USA) a lze říci, že doba jeho největšího rozkvětu kulminovala v roce 1970-72, kdy se dům v Portlligatu stal centrem jeho bohatého společenského života. A této funkci byl přizpůsoben celou svou vizí, včetně částí, kde žil pár Gala a Salvador svůj soukromý život a kde měl umělec ateliér. Prostory poměrně malé, ohromující barvitou invencí a přece svými detaily tak útulné, přívětivé a kromě několika úletů i tradiční.
Tak to vidím já a měli jsme štěstí, že nás do Dalího bejváku na prohlídku nakonec vůbec vzali… zjistili totiž, že jsme si ji rezervovali na následující den. Ale nebyl to pro ně zásadní problém a nemuseli jsme ani prosit, stačilo jen smutně koukat…
Ano, v Katalánsku jsme byli se službami všestranně spokojeni a nikdy jsme nenarazili na nevlídný přístup. Možnost fotografovat byla vesměs započítána v ceně a jen ojediněle bylo zakázáno použití blesku. A nemuseli jsme nikam spěchat, vždy byla možnost se zdržet a posedět vně obytných prostor. Zde a v Púbolu potěšilo nejvíc!
V interiéru nás okamžitě zahltí nepřeberné množství předmětů cenných i bezcenných, artefaktů, výrobků z přírodních materiálů, drapérií, podušek, vycpaných zvířat, žlutých suchých květin (tařice skalní??), venku se přidává i oblíbený motiv vajec, provokativní kýčovité produkty Michelin a Pirelli a kdo má fantazii pousměje se tvaru bazénu. Připomíná ležící mužský úd v pohotovostní poloze.
Tak a jdeme nato! Půdorys objektu zde:
Vchod a přízemí (vlevo)
- Šipka – vchod
- i – informace
- ramínko –šatna, úschovna zavazadel
- dáreček – suvenýry
- T – vstupenky
- 1. vestibul s medvědem
- 2. jídelna
- 3. knihovna
- 4. kancelář
1. poschodí, dvorek, olivová zahrada
- 5. pokoj s modely
- 6. ateliér
- 7. žlutý pokoj
- 8. ptačí pokoj
- 9. ložnice
- 10. Galina šatna
- 11. pokoj se skříněmi
- 12. oválný pokoj
- 13. letní jídelna
- 14. holubník (věž)
- 15. Kristus z odpadků
- 16. terasa (patio)
- 17. bazén
Dům lze formálně rozdělit na část soukromou (přízemí a pokoje 7-12) a veřejnou, sloužící reprezentaci (13 a vnější plochy 16 a 17).
Vstupujeme…
Vestibul s medvědem, sovou, pohovkou ve tvaru rtů inspirovanou herečkou Mae West, atd… atd…
Jídelna
Knihovna
Ateliér
Jean-François Millet – Anděl Páně (1857-1859)
Ptačí pokoj přecházející do ložnice
Šatna Galy a fotky které měla ráda (ona, Dalí a a její přátelé)
Gala – malířova múza a posedlost… pocházela z Ruska a byla o deset let starší než Dalí. Když ji v roce 1929 poznal, byla provdána za francouzského básníka Paula Éluarda. Pár let nato se s ní oženil Dalí, jemuž byla rovněž uměleckou múzou, ale i celoživotní oporou. Když zemřela … shodou okolností zde v Portlligatu, Dalí se s její smrtí nikdy nevyrovnal…
Žlutý pokoj
Exteriér vily, patio = bizarní reprezentační prostor – krása a kýč, Pirelli, Michelin, výhledy, věž, bazén a okolí, olivový háj, Kristus z odpadu, telefonní budka a další artefakty ….
Zbývá mi poslední den zpáteční cesty domů… Francie, a poté něco aktuálního a další resty …. Jurkovičovy hřbitovy a Krušné hory a lázně… jen si zvyknout každý den sem něco vložit a budu v klidu…
Kdysi zamlada,v minulém tisíciletí,jsme byli na pobytovém zájezdu na Platja d Aro.
Vzpomínám si,že do Figueres jsem se kvůli Dalímu chystal vypravit,ale nějak to nevyšlo.
Tak jestli se tam ještě někdy dostanu,zkusím i Portlligat.
Tak jo! Ať ti to vyjde, Saule :).