Barcelona 2014 – 14. ze 15 dní – 2/ Portlligat

18. 4. 2014 / pátek – Cesta zpět přes Púbol a Portlligat, dvě místa, dvě sídla, spojená s fenoménem surrealisty tělem i duší Salvadora Dalí. A jeho ženou Galou. Přejezd přes španělsko-francouzské hranice do Béziers, kde jsme přespali jako vždy na těchto cestách v dálničním řetězci hotýlků Première Classe.

Z Púbolu jsme zamířili do posledního bodu katalánského trojúhelníku míst svázaných se životem Salvadora Dalího, do Portlligatu.

Z mezizastávky v Empuriabrava, kde žije miláčkův synovec Ondra, to mělo být už jen cca 30 km. Empuriabrava byla na poslední chvíli odvolána, a tak nám nic nebránilo vyjet s patřičným nedefinovatelným rozechvěním vstříc poslední dalíovské metě. Očekávání bylo veliké stejně jako poslední hodina jízdy, kdy se úzká silnička vinula v nekonečných serpentinách vyprahlou přímořskou kulturní horskou  krajinou vstříc Dalího rezidenci.

A už jsme skoro tady!

Osamocený bílý dům na pobřeží obklopený zídkami a suchomilnou vegetací působil klidným dojmem. Jeho styl bych nazvala neuspořádaným funkcionalismem a na Dalího byl až moc střízlivý. Barevně i tvarově. Tvořil kontrast k tomu, co nás později čekalo uvnitř.

Historické foto „před“.  Konstatuji, že Dalí měl skvělý smysl pro proporce a celkový vzhled konečné stavby (dalo by se říci i stavebnice), která rostla postupně jak dokupoval další a další rybářské chatrče (celkem 7). Vizuál jeho domu-vily je blízký původní tradiční rybářské zástavbě.

Ano, Dalí svůj „čistý“ dům s pokorou přizpůsobil zdejší lokalitě. Nerušil, ale přesto poutal pozornost svou formou a členitostí.

Vzhledem k omezené návštěvnické kapacitě a nutnosti se na prohlídku Dalího sídla objednat předem zde nebylo tak rušno jako ve Figueras, ani pusto jako v Púbolu a svou roli hrála i jistá izolovanost této rybářské vesnice.

Dalí měl k Portlligatu vztah již od dětství a jeho atmosféra, kterou cítil všemi smysly, byla pro něho jedinečná. Inspirativní místo pro práci a tvorbu, kde čas plyne pomaleji a každá hodina má svůj vlastní rozměr… Miloval to zde a byl to jeho jediný „trvalý domov“ od roku 1930 (*1904 – 1989), kdy koupil první rybářskou chatrč, do roku 1982. V tomto roce se po smrti Galy přestěhoval do hradu Púbol.

Obytný komplex Dalí postupně budoval a rozšiřoval po celou dobu, kdy zde žil, tedy cca  40 let (s 8letou přestávkou 1940-48 – pobyt s Galou v USA) a lze říci, že doba jeho největšího rozkvětu kulminovala v roce 1970-72, kdy se dům v Portlligatu stal centrem jeho bohatého společenského života. A této funkci byl přizpůsoben celou svou vizí, včetně částí, kde žil pár Gala a Salvador svůj soukromý život a kde měl umělec ateliér. Prostory poměrně malé, ohromující barvitou invencí a přece svými detaily tak útulné, přívětivé a kromě několika úletů i tradiční.

Tak to vidím já a měli jsme štěstí, že nás do Dalího bejváku na prohlídku nakonec vůbec vzali… zjistili totiž, že jsme si ji rezervovali na následující den. Ale nebyl to pro ně zásadní problém a nemuseli jsme ani prosit, stačilo jen smutně koukat…

Ano, v Katalánsku jsme byli se službami všestranně spokojeni a nikdy jsme nenarazili na nevlídný přístup. Možnost fotografovat byla vesměs započítána v ceně a jen ojediněle bylo zakázáno použití blesku. A nemuseli jsme nikam spěchat, vždy byla možnost se zdržet a posedět vně obytných prostor. Zde a v Púbolu potěšilo nejvíc!

V interiéru nás okamžitě zahltí nepřeberné  množství předmětů cenných i bezcenných, artefaktů, výrobků z přírodních materiálů, drapérií, podušek, vycpaných zvířat, žlutých suchých květin (tařice skalní??), venku se přidává i oblíbený motiv vajec, provokativní kýčovité produkty Michelin a Pirelli a kdo má fantazii pousměje se tvaru bazénu. Připomíná ležící mužský úd v pohotovostní poloze.

Tak a jdeme nato! Půdorys objektu zde:

Vchod a přízemí (vlevo)

• Šipka – vchod
• i – informace
• ramínko –šatna, úschovna zavazadel
• dáreček – suvenýry
• T – vstupenky
• 1. vestibul s medvědem
• 2. jídelna
• 3. knihovna
• 4. kancelář

1. poschodí, dvorek, olivová zahrada

• 5. pokoj s modely
• 6. ateliér
• 7. žlutý pokoj
• 8. ptačí pokoj
• 9. ložnice
• 10. Galina šatna
• 11. pokoj se skříněmi
• 12. oválný pokoj
• 13. letní jídelna
• 14. holubník (věž)
• 15. Kristus z odpadků
• 16. terasa (patio)
• 17. bazén

Dům lze formálně rozdělit na část soukromou (přízemí a pokoje 7-12) a veřejnou, sloužící reprezentaci (13 a vnější plochy 16 a 17).

Vstupujeme…

Vestibul s medvědem, sovou, pohovkou ve tvaru rtů inspirovanou herečkou Mae West, atd… atd…

Jídelna

Knihovna

Ateliér

Jean-François Millet – Anděl Páně (1857-1859)

Ptačí pokoj přecházející do ložnice

Šatna Galy a fotky které měla ráda (ona, Dalí a a její přátelé)

Gala – malířova múza a posedlost…  pocházela z Ruska a byla o deset let starší než Dalí. Když ji v roce 1929 poznal, byla provdána za francouzského básníka Paula Éluarda. Pár let nato se s ní oženil Dalí, jemuž byla rovněž uměleckou múzou, ale i celoživotní oporou. Když zemřela … shodou okolností zde v Portlligatu, Dalí se s její smrtí nikdy nevyrovnal…

Oválný pokoj

Žlutý pokoj

Exteriér vily, patio =  bizarní reprezentační prostor – krása a kýč, Pirelli, Michelin, výhledy, věž, bazén a okolí, olivový háj, Kristus z odpadu,  telefonní budka a další artefakty …. 

 

 

 

Zbývá mi poslední den zpáteční cesty domů… Francie, a poté něco aktuálního a další resty …. Jurkovičovy hřbitovy a Krušné hory a lázně… jen si zvyknout každý den sem něco vložit a budu v klidu…