Kvě 142017
 

17. 4. 2014 / Čtvrtek – severní Barcelona – zahrada Palau Reial de Pedralbes, Finca Güell a okolí Placa d’Espanya: park La España Industrial Park a Park Joana Miró se sochou symbolizující Barcelonu stejně jako zatím nedokončený Gaudího chrám sv. Rodiny (Sagrada Familia) nebo administrativní centrum “Okurka” – Torre Agbar

 

V severní Barceloně  prohlídka zahrad Palau Reial de Pedralbes (Královského paláce)  a nahlížení přes plot nedaleké usedlosti Eusebia  Güella  – vrátnice a zvláštní železná brána, transfer metrem a pohyb lehce v dosahu náměstí  Placa d’Espanya.  Prohlížíme si moderní zahradu – park La España Industrial Park a sledujeme co se tam děje – dlouhotrvající spor bezdomovce s majitelem psí smečky;, přesouváme se do nevýrazného parku Joana Miró s jediným unikátem  –  velkolepou barevnou sochou Žena a pták a pak vcházíme do bývalé arény určené pro býčí zápasy, dnes obchodní centrum,  a z ochozu  se kocháme vyhlídkou na Barcelonu.

Mapka představuje první etapu dnešního výletu. Palau Reial de Pedralbes (Královský palác), jeho zahrada a  Finca Güell. Obě lokality jsou spojeny nejen svou lokací, ale hlavně jménem Eusebi Güell, což byl katalánský průmyslník, politik a mecenáš. Dnes je znám především pracovním i osobním vztahem s Antoni Gaudím a proto jsme vlastně zde!

Příspěvek publikuji ve stádiu rozpracovanosti… tak se pokochejte královskou zahradou a tipněte si, které fotky mají souvislost s Gaudím.. nebo jen jedna fotka?? Zítra dokončím.

.. Pozítří, doufám, dnes to nezvládám, pracovala jsem až do tmy na zahradě a mám tak akorát kuráž na to se umejt a zalehnout. V závěru jsem si už jen sedla na lavičku a vstřebávala to stmívání se přírody. To mě zklidnilo víc než co jiného…

Pedrables

IMG_9429_30_31

Rozložitý strom před královským palácem Palau Reial de Pedralbes. Domnívám se, že se jedná o Ficus macrophylla.

IMG_9435_6_7

Před vstupem do paláce je též na co se dívat. Pokaždé, když neblaze proslulý generál Franco zavítal do Barcelony, ubytoval se zde, v této rezidenci obklopené stinnou zahradou s fontánami. Do roku 1924 patřil pozemek s palácem zámožné rodině Güellových. V tomto roce ho ale dala k dispozici španělskému králi Alfonsovi XIII. Palác prošel rekonstrukcí, současná podoba paláce pochází z roku 1929, takže monarcha, jenž se v roce 1931 vzdal trůnu a odešel do exilu (nastolení republiky), si jej užil pramálo… POZOR – souvislost!!! Alfons XIII. stačil navštívit v roce 1929 Pavilón Mies van der Rohe na světové výstavě v Barceloně!!

IMG_9438

Před branou paláce… Palác, který ještě nevidíte, pro mne nebyl architektonicky zajímavý, spíš mi přišel trochu fádní, nudný. Zato zahrada mne okouzlila. Sice “učesaná”, elegantní, ale taky tak trochu zelená lesní divočina… s civilizačními zákoutími fontán, pergoly, lavičkami a dalšími dekorativními prvky.  Vládne zde majestátní klid a  můžeme si tu příjemnou atmosféru plně vychutnat. Jsme tu skoro sami.

A když řekneme Güell, jedním dechem vyslovujeme i Gaudí. Ano, najdeme zde, v zahradě, i dvě překvapení spojená s jeho jménem. A možná toho bude i trochu víc!

IMG_9439_40_41

Zahrada nebo park? Můžeme používat obě slova, jsou to synonyma. Rozdíl jim může dodat až přídavné jméno, které je specifikuje. A takový velkolepý pohled se nám naskytl hned za branou královských zahrad .. velký otevřený prostor a dvě pěšinky zleva a zprava. Můžete si vybrat kudy se vydáte. Královský palác se nachází v zadní části parku.

IMG_9442_3_4

Vstupní oválné jezírko s bílou sochou nahé ženy v centru, fontánkou a vodopády

IMG_9498

Foceno nad “úvodní fontánou” směrem ke vchodu

IMG_9448_49_50

Je jaro a zelená divočina se začíná probouzet…

IMG_9445_6_7

IMG_9451_2_3

IMG_9457_8_9

IMG_9454_5_6

IMG_3183_4_5

IMG_9502_3_4

IMG_9492_3_4

IMG_9495_6_7

V této fontáně je zakázáno plavat

IMG_9483_4_5

Neobvyklá Herkulova fontána s kamennou lavičkou a výtokovou hubicí ve tvaru čínského draka – autor Antoni Gaudí.

Začnu zeširoka…   Eusebi Güell získal do svého vlastnictví rozsáhlý pozemek na tehdejším venkově poblíž Barcelony. Na místě dnešního paláce stál statek ze 17. století, který nechal majitel přestavět na malý venkovský palác v karibském stylu spolu s gotickou kaplí  a obklopil ho nádhernými zahradami. Další přestavba objektu byla svěřena V 80. letech 19. století Gaudímu, který kromě úprav a dostavby paláce navrhl i částečnou úpravu zahrady, dvě kašny, pergolu a také zcela 3 nové “pavilony” na pozemku odděleném, ale současně navazujícím na dnešní královské zahrady;  tento objekt se nazývá  Finca Güell.

IMG_9489_90_91

Detail hubice. Kašna

IMG_3170_1_2pan

Palác se stal královským po roce 1918. Eusebi Güell dal dům a zahradu královské rodině jako poděkování za vznešený titul Hrabě, který mu byl dán v roce 1918. Dům byl následně  přestavěn na malý, ale důležitě se tvářící, královský palác v italském neoklasicistním stylu. Stejně tak bychom mohli jeho styl nazvat koloniálním nebo karibským. Jak to kdo cítí…

Přízemí s trůnním sálem a dalšími velkými prostory slouží dnes k reprezentativním účelům a kromě toho zde sídlí tři muzea – muzeum keramiky, uměleckých řemesel a textilu a odívání. Dnes bylo zavřeno a ani WC nefungovalo. Skandál!!
IMG_9460_1_2

IMG_9463_4_5

IMG_9466_7_8

IMG_9469_70_71

IMG_9475_6_7

IMG_9478_79_80

IMG_9481

IMG_3180_1_2

Antoni Gaudí –  jednoduchá parabolická pergola pokrytá pnoucími rostlinami.

IMG_9505_6_7

Vyjdeme-li boční branou z královských zahrad, jen přes ulici a kousek doprava narazíme na malou ale výraznou ukázku Gaudího práce pro jeho mecenáše Güella – Finca Güell  (postavena v letech 1884-1887).  Jedná se o komplex tří hospodářských budov souvisejících s jeho venkovským sídlem – jednoposchoďový dům správce (nalevo od vchodu), budovu bývalých koníren a okrouhlou jízdárnu. Jak vidíte, i plot je řešen gaudíovsky.

IMG_9520_1_2

IMG_9508_09_10

Stylem tento nevelký komplex připomíná Gaudího dům Casa Vicens, a jak se píše v průvodci – jsou na něm patrny ohlasy architektury španělského maurského období. Kupole střech domu a jízdárny nesou lucerny. Objekt včetně zahrady není v současné době přístupný, patří do universitní zóny mající zde, tedy nejenom ve Fince Güell, své sídlo.

IMG_9511_2_3

Obzvláště působivá je 5 metrů široká vstupní brána z kovaného železa. podle svého hlavního motivu je nazývána Dračí brána a je inspirována secesí.

IMG_9514_5_6

IMG_9517_8_9

A máme tu další mapku dokumentující naši následnou procházku. Uvidíme park La España Industrial Park, Park Joana Miró a bývalou býčí arénu, dnes obchodní centrum.

Placa Espanya

Jsme na místě. Cca čtvrt hodiny chůze od metra na náměstí Placa d’Espanya a na dohled vlakového nádraží Barcelona-Sants  vyrostl v roce 1985 park Parc de l’Espanya Industrial. Je trochu bizarní a v první chvíli nevím, co si o něm mám myslet. Jeho kontroverze spojující supermoderní prvky s kompromisem tradice se zdá zprvu nesourodá a to klasické, co je umístěno v parku dole, za jezírkem, pod impozantními majáky a brutálními betonovými schody, tak na to se dívám s despektem a údivem. Než odejdeme, zvyknu si. Ale první pocit je docela určující a nikdy se už nebude opakovat….

Zaujala mne historie parku… Od roku 1847 zde stávala stará textilka (Vapor nou – textilní parní mlýn na zpracování bavlny a tkalcovna) patřící i s pozemkem rodině Muntadas. V roce 1972 se výroba přestěhovala do  blízkého Mollet del Valles a na uvolněné ploše 7 hektarů chtěli majitelé postavit obytné domy pro 10 000 lidí, což se nestalo. Díky městské radě, která akceptovala velkou vlnu občanského odporu proti tomuto projektu. Lidé chtěli park, protože žádný v této čtvrti dosud nebyl.

Pozemek byl prodán městu a v roce 1985 byl otevřen Parc de l’Espanya Industrial, navržený baskickým architektem Luisem Peñou Ganchegui.

Ústředním prvkem parku je umělé jezírko s fontánami (druhá největší vodní plocha v Barceloně), vodopády, sochou Neptuna a oázou se vzrostlými cypřiši. Dominuje mu 9 bílých “majáků” na strmých betonových terasách a naproti, v úrovni vodní plochy, se nachází tradiční část s trávníkem a stromy na piknikování, několika hřišti a dvěma objekty ponechanými z dob parního mlýna – administrativní budovou  Casa del Mig a obloukovou vstupní branou. Vše zde slouží lidem…

O dominanci soutěží  s věžemi-majáky na horní hraně parku obří kovová socha draka (široká 32 metrů, vysoká 12 metrů) , která je zároveň skluzavkou. Jejím Autorem je baskický sochař Andrés Nagel. Do parku přibyla dva roky po jeho otevření.

Není to jediná moderní socha v areálu. Vyskytují se zde i další dvě podivnosti, stejně jako v královském parku na Montjuicu. Tam byla jen jedna, ale stála zato (socha věnovaná lidským právům)!

Soch není nikdy dost, proto byla z obecních skladů vyvezena i řada soch vytvořených pro mezinárodní výstavu z roku 1929 a vystavena v parku. Patří mezi ně Neptun – Manuel Fuxà , Moderní Venuše – José Pérez Pérez “Peresejo” a Volové hojnosti – Antoni Alsina.

Součet doplňuje ještě černá socha z roku 1947 Torzo ženy – Enric Casanovas. Ta je umístěna před vchodem do bývalé administrativní budovy parního mlýna Vapor nou. Socha si můžete prohlédnout zde a též snadno identifikovat. Jakobyste tam byli….. 

IMG_9540_1_2 - kopie

IMG_9570 - kopie

Na snímku níže uvidíte nádherně oázu s cypřiši u jezírka a horní hranu parku s majáky a malebným zátiším s bezdomovcem. Byl fascinující! Čistý, mladý a líbil se mi i jako chlap. Ovšem zapůsobil na mne hlavně svým smyslem pro pořádek. Velmi silným hlasem se snažil opakovaně zabránit koupání smečky psů v jezírku naproti. Majitelé psů však na jeho volání nijak nereagovali. Ale jako jediný člověk zde se dokázal ozvat a to se cení.

IMG_9546_7_8 - kopie

IMG_9549_50_51 - kopie

 

Jediná slušná fotka, kde vidíte výhled na tradiční část parku, dole, v úrovni jezírka.  Níže společnost venčící psy v jezírku

IMG_9567 - kopie

IMG_9543_4_5 - kopie

IMG_9558_59_60 - kopie

Socha Neptuna

IMG_9552_3_4 - kopie

IMG_9561_2_3 - kopie

IMG_9574 - kopie

 

Cestou zpět se opět setkáváme s názvem společnosti  Núñez i Navarro. Je to zřejmě něco jako třeba naše Sekyra Group. Setkali jsme se s ní v souvislosti s opravami proslulých historických domů.

A dalším záběrem se přeneseme k parku Parc de Joana Miró. Vidíte sochu, podle jejíhož autora získal park jméno?? Soch zde mělo být o hodně více, ale bohužel Joan Miró zemřel a tak zde stojí jen ta jedna… Žena a pták – 22 m vysoká z roku 1983.IMG_9571 - kopie

IMG_9529 - kopieV pozadí náměstí Placa d’Espanya s bývalou býčí arénou, dnes nákupním centrem s multikinem a jinými atrakcemi…

IMG_9531_2_3 - kopie

Každý park v Barceloně má svou zelenou vizitku. Viz dole.

Tento  park se spoustou otevřeného prostoru je též známý jako Parc l’Escorxador (nazvaný tak, protože stojí na místě starých městských jatek: eskorxador v katalánštině).  Mne ale neokouzlil stejně jako Barceloňany. Velké plochy trávníku s absencí stromů a opodál písčitý areál, kde se pár stromů sice najde, ale zcela je zde zanedbána jistá intimita, která by v žádném parku neměla chybět. Takže tráva beze stromů a stromy bez trávy. A navíc se zde shromažďují divní přistěhovalci…IMG_9526 - kopie

 

Pohled z výšky, kde si můžete ověřit vše co vám o parku sděluji. Už se nacházíme na terase bývalé býčí arény…IMG_9584_panorama - kopie

IMG_9576 - kopie

IMG_9577 - kopie

 

V býčí aréně je živo…

IMG_9580

IMG_9600 - kopie

IMG_9599 - kopie

IMG_9581 - kopie

IMG_9601

IMG_9604

 

Nejzvláštnější je, že oděvy španělské značky Desigual zde pravděpodobně skoro nikdo nenosí. Nijak jsem to cíleně nesledovala, ale zaznamenala jsem jejich typické šaty jen jednou a ta žena nebyla žádné elegánka, spíš se svým “okázalým” vystupováním řadila do nižších vrstev společnosti…IMG_9582 - kopie

IMG_9583 - kopie

IMG_9587 - kopie

Z terasy bývalé býčí arény dohlédneme daleko… vidíme dobře na obě protilehlé strany, takže dohlédneme na vrch Tibidabo v severní Barceloně i na rozlehlý kopec Montjuic tyčící se hned nad barcelonským přístavem.

Na fotkách poznáváte MNAC, dvě benátské věže … tedy areál světového  výstaviště z roku 1929... a mrkněte na centrální část “Spanělského” náměstí – Placa d’Espanya 
IMG_9589 - kopie

IMG_9590 - kopie

IMG_9596_7_8 - kopie

IMG_9593_4_5 - kopie

IMG_9592 - kopie

Tááááááák…. a už se blížíme ke konci. Příští den bude věnován fenoménu Salvátor Dalí – navštívíme Portlligat, rybářské městečko na pobřeží, kde měl Dalí svůj dům (trojdomek) se zahradou a pak hrad Púbol, který obývala hlavně jeho žena Gala a který směl Dalí navštívit pouze když ona dovolila…  a tím uzavřeme trojici míst spjatou s jeho jménem….

  4 Responses to “Barcelona 2014 – 13. ze 15 dní”

  1. Budu muset do té Barcelony zajet!
    Vytisknu si na cestu štos tvých zápisků z blogu, tři dny si je tam budu číst, pak ¨je budu nosit na ta místa atam vždycky udělám papírovou vlaštovku z nějaké tvé fotky toho místa a ¨bude tam lítat. Nebo papírovej parníček, když tam mají tu vodu. ta mě láká.

    • Ahoj Liško, jojo, tam si zajeď, je to krásné a přátelské město. Jen bych měla dokončit texty pod obrázky. jde mi to ztuha, furt pracuju na zahradě. Včera jsem jela autosudem a vlakem ale pěšky ne, natáhla jsem si den před tím achilovku. A pokulhávala jsem.

  2. … a už se ti ta achilovka zahojila? Už tři roky čekám, jak to tehdá v té Barceloně dopadlo….

    • Ahoj Strejdo, jojo, už zase chodím jako laňka, brázdím okolí Hranic na Moravě, i když dnes jsem zase na chvíli doma… Zítra přijede za mnou miláček, zpracuje po 3 letech fotky a doufám, že to konečně dokončím. Jinak jsem ve formě, jako svého času Juraj Puci, pamatuješ??? Pod 20 km na vycházce nejdu a zase chodím sama….

Leave a Reply to bz Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient