kde jsme byli a co jsme viděli. Alespoň ve zkratce.
Gruň: dřevený kostelík, Brno: Jurkovičova vila a kino Divočina, a Reynkova naučná stezka
O víkendu spojeném s 1. březnem jsme pobývali v Rožnově pod Radhoštěm. Zajeli jsme na Gruň, prošli se, uskutečnili domluvenou návštěvu dřevěného kostelíka a miláček se setkal s kamarádem, kterého neviděl 20 let!
V Rožnově jarně, na Gruni nevlídno. Vane studený vítr a nepouštíme se daleko, abychom za světla dorazili na parkoviště. Hřebenovka je vyasfaltovaná za “evropské peníze”.
Nedošli jsme daleko, zlákala nás Švarná Hanka. Měli už zavřeno, ale čaj nám ještě uvařili.
Gruň (v řeči prvních osadníků – valašských pastýřů – znamená „gruň“ táhlý travnatý horský hřeben, nahoře plochý) – beskydská horská osada prvně zmíněna r. 1636, nyní část obce Staré Hamry. Zajímavostí je zdejší Bezručova škola (v roce 1945 chodilo do zdejší školy na hřebenu celkem149 dětí ze 76 chalup z Gruně a několika okolních osad.
Na fotce vidíte dřevěný kostel Panny Marie z let 1887-1891. Ke Gruni se vrátím samostatným textem.
Tak dobře, nahlédněme…
Z parkoviště ke Švarné Hance a zpět nám tentokrát úplně stačilo..
V době nadcházejícího jara si nikdy nenecháme ujít BRNO!
7. března roku 2015 jsme tam vyrazili a program si připravili velmi bohatý. Prvfním bodem byla návštěva vlastní Jurkovičovy viy (po rozsáhlé rekonstrukci je veřejnosti přístupná od dubna 2011), následovala kontrola brněnských soch, malé zastavení na Petrově a skvělý oběd ve Velkém Špalíčku, kde se nachází i kino. A návštěva filmu Divočina byla posledním bodem programu před odjezdem domů.
Vlastní vila Dušana Jurkoviče (Jurkovičova vila) byla postavena roku 1906 na úpatí brněnského Wilsonova lesa. Nachází se na ulici Jana Nečase v Brně-Žabovřeskách a je jednou z nejvýznamnějších památek secesní architektury v Brně.
Pohled na průčelí, a to, co vypadá jako opršelý plech s výmalbou je moderní vstup výtvarníka Josefa Bolfa, kterým osvěžil tuto pohádkovou secesní fasádu. Je to opravdu podivné, protože není vůbec poznat co umělec vytvořil.. je to tmavé.
Pohled z terasy k bráně
Pohled z Petrova na Husovu ulici, kde sídlí dva objekty Moravská galerie, vzadu Červený kostel
Rebio – Restaurace zdravého životního stylu, nabízí snídaně, obědy, večeře. Cituji: “Zaměřujeme se na vegetariánské speciality mezinárodní kuchyně. Vegetariánská kuchyně, domácí cukrárna, biopotraviny. Samoobslužný provoz, stylový interiér”.
Jsme nadšeni, konečně objevujeme bufet podobný barcelonskému řetězci Lactuca, kde se za pevnou cenu můžete najíst a napít co hrdlo ráčí.
Filmem Divočina nejsme nadšeni, je to typický americký hollywoodský produkt, který se navíc tváří velmi filosoficky, ale žádná srozumitelná poselství nepřináší. Jen samé dojemně znějící vykonstruované plky podmalované tklivou hudbou. Přírodní scenérie tento pseudofilosofický film činí dívatelným.
V sobotu nevlídné a studené Brno a v neděli první opravdu jarní slunečný den a Reynkova naučná stezka, vycházející z Havlíčkova Brodu se zastávkami v Petrkově a ve Svatém Kříži na hřbitově, kde jsou členové Reynkova rodu pochováni.
Zde se cesta dělí, doprava k zámečku, doleva ke Svatému Křríži
Pomalu umírající budova lázní v údolí potoka
Na zahradě petrkovského zámečku
K této stezce se vrátím obsáhlejším textem neboť jsme měli na hřbitově štěstí a potkali jsme se zde s příjemnou paní, která nás zasvětila do reynkovské problematiky a zprostředkovala nám možnost nafotit si zahradu i s fotogenickým kocourem.
Ahoj Zuzi,
zdravím Tě a moc se těším na povídání o NS Bohuslava Reynka – je to moje srdeční záležitost 🙂
A Zuzi, nevíš něco o buteovi?
Ahoj Míšo, díky za komentář, musím přidat, abys dlouho nečekala, byla jsem několikrát tu stezku u tebe obhlídnout a přesto jsme 2x z ní sešli; snad to ani nejde, řekneš si, ale nám se to podařilo :)… Krásný den jsme si vybrali ..
Míšo, ještě k Buteovi… před pár dny jsem zahlédla jeho komentář u Báry, jmenuje se Ludovít Greguš a má tam odkaz na svůj profil, ale mám dojem, že klasický blog už nevede??? Ale třeba něco objevíš, já to moc nezkoumala:
http://ubary.blogspot.cz/2015/03/unor.html#comment-form
Díky za dobrou zprávu, trochu mě zaskočilo, že jeho blog neexistuje…
To víš, na Vysočině je plno bludných kořenů 🙂 Sejít z cesty je tak snadné 🙂
Jojo, cesta zpět už proběhla bez komplikací… Míšo, nevíš náhodou něco o tom osamělém domku poblíž příchodu na silnici k Petrkovu? Je na té fotce s dlouhými stíny. Všimli jsme si, že tam kdysi bývala nějaká větší cedule s označením nebo co… Hospoda to určitě nebyla, si myslím…
Ne, hospoda to určitě nebyla. A bratrů Reynkových už se nezeptáme… bohužel. Ale až se potkám s turisty z Havl. Brodu, zkusím to, třeba budou něco vědět. Je možné, že patřil někomu z lidí, kteří pracovali v bývalých lázních, možná domek hajného, nevím, poptám se. 🙂
Tak jo, a dík. Zkoušeli jsme se také cestou ptát a nic jsme se nedověděli, a právě proto jsem tak zvědavá, vždycky si něco umanu a nedám pokoj dokud se nedopátrám :).