Veselokopecký jarmark 21.7.2013
S rodinou jsme navštívili jarmark na Veselém Kopci. V úmorném vedru jsme se zařadili mezi stovky návštěvníků, soudě podle počtu aut na parkovištích. Ale v areálu skanzenu se lidé jakžtakž rozptýlí a sociální fóbie nehrozí. Byla jsem udivena množstvím stánků, ale sortimentem jsem překvapena nebyla, ztěží už mne cokoli překvapí.. a mám pocit že už všechno doma mám. Nakonec jsem se praštila přes kapsu a koupila ptákům na zahradu luxusní koupadlo z keramiky. Nic takového tam sice neprodávali, ale partiová forma na koláč se mi pro ten účel zalíbila. A miláček dostane luxusní šungitové mýdlo.Toť vše.
Ano, jen tak mě něco nepřekvapí, ale tentokrát mne přece překvapilo. Na pódiu nevystupoval jako tradičně folklórní soubor, ale vysoce rytmická kulturní úderka z Modletína. Do amfiteátru jsem zasedla 3/4 hodiny před začátkem, protože už jsem stánků měla až nad hlavu a také vše nové si prohlédla – tj. krásnou novou kapli – kopii kaple z Vříště i s vnitřním zařízením.
Tu 3/4 hodinu jsem se vůbec nenudila. Tento vitální pán, na snímku s vozembouchem, připravoval nástroje ke koncertu a tak různě preludoval a pozpěvoval a bavilo mě to víc než před týdnem Balada pro banditu. A to ještě nezačal koncert. 
A pak to vypuklo! Dva muzikanti od přírody, Zdeněk (to je ten “zvukař”) a Martin (tak podobný Zdeňkovi Suchému, režisérovi, když měl ještě dlouhé vlasy) tvořili grunt kapely, rytmus držela hrou na buben dívka v červeném tričku a křoví dělali tři mentálně postižení hoši, z nichž jeden vypadal jako žoviální mafián. Fakt jsme nevěděli na co jdeme, ale bylo to skvělé. Kluci hráli, zpívali a tancovali jak urvaný ze řetězu a neměli se za co stydět. Bylo to nejspíš styl funk. Zpívalo se anglicky, ale skvělá byla také rapová úprava lidové písně Čížečku čížečku. Hoši se s tím nepárali a stejně se také nepáral Zdeněk se svými svěřenci. Několik bezprostředních postřehů a hlášek mne v tom utvrdilo. Tohle nebyla žádná charita. A přesto si ji tak představuji, nevěděla jsem to ale do této doby. Myslím na kašírované charitní koncerty a tohle živelné přestavení. Neuvěřitelný rozdíl. Ale tou charitou myslím i něco víc, ne jen že se vybíralo do pouzdra od kytary, ale myslím tím i obrazně i celé hudební společenství BeneBene, rekrutující se z občanského srdužení Benediktus v Modletíně v Železných horách. Modletín… ještě jsme tam na svých toulkách Železkami nedorazili, ale byli jsme několikrát zatraceně blízko…
Dnešní sestava BeneBene
Zdeněček s kytarou a modletínský student plzeňských práv, zrovna dělá bakalářku!
Okrasa kapely
No, není mu podobný???
Mafián z Modletína
Když se hraje ploužák, tak se dělá nálada bublinama
A nemyslete si, že pány vidím poprvé a hned je tak familiérně nazývám křestními jmény, jako bych se s nimi znala roky… ne, to oni se tak představili, pouze křestním jménem.
Ty fotky, přátelé, nejsou moje. Nemyslela jsem si, že mne ještě na Veselém Kopci něco bude šokovat natolik, abych zmáčkla spoušť. Nechala jsem fotoaparát doma a to byla chyba. Ale zase ne tak fatální! Nefotím já, fotí někdo jiný. A když je hodný, fotky mi pošle. Tentokrát děkuji panu J. Kosovi z kosího hnízda.
info o kapele
BeneBend
Kapela, která vznikla z velkého nadšení do hraní a zpívání. Název v překladu znamená “DOBRÁ KAPELA”, každý si v ní dobře zahraje. V naší kapele nezáleží na hudebním talentu, má totiž v podtitulu “JINAK OBDAROVANÁ KAPELA”. Lidé v BeneBendu mají většinou jiné dary než hudební. Benebend tvoří různě obdarovaní lidé včetně lidí s mentálním postižením. Kapela má kolem dvaceti členů, podle toho, kolik se jich zrovna sejde. Většina hudebníků hraje na perkuse (chrastítka, šustítka) z různých končin světa, ale také na nástroje vyrobené vlastníma rukama. V obsazení naleznete i nástroje jako je kytara, klavír, flétna, saxofon…zpívá kdo může.
Členové: Anička, Martin, Lucka, Láďa, Markéta, Pepa, Radunka, Nikola, Vlastík, Martič, Blanička, Hrůša, Ivča, Jirka, Bára, Lída, Tomáš, Šárka, Jana, Zdeneček…a další.
Benediktus, o.s.
Občanské sdružení Benediktus je sdružení lidí, kteří na základě křesťanských hodnot žíjí život ve společenství zdravých lidí a lidí s postižením. Skrze vztahy v tomto společenství se snaží odkrývat hluboké životní hodnoty a jedinečnost každého člověka.
Poskytujeme lidem s postižením odlehčovací službu. V rámci ní budujeme komunitní centrum pro lidi s postižením v Modletíně v Železných Horách na Vysočině. Obnovujeme kulturní a duchovní dědictví na Vysočině – řemedslnou výrobu, pořádáme slavnosti a kulturní akce pro širokou veřejnost a snažíme se o záchranu historicky významných objektů a jejich využití ve smyslu našeho poslání – organizujeme pracovní setkání (workcampy) pro mladé lidi z čech i zahraničí.
zdroj bandzone
Ahoj Zuzi:-))
srdečně zdravím. Benebend znám. Opět jsi nezklamala, že víš o věcech, o kterých je dobré vědět :-))))
Návštěvu Modletína velmi vřele doporučuji. Kdo ví, jak by to tam vypadalo, kdyby tam nebyl Benedictus?
Přeji krásné dny !!!!!
lada:-))))
Ahoj Lado, je to náhoda, ale určitě bychom na něho časem opravdu narazili, Železky “mapujeme” jak jen můžeme… od Modletína jsme byli už jen malý kousek!
[…] Na bývalé faře sídlí občanské sdružení Benediktus. Setkali jsme se s nimi na Veselém Kopci, respektive s jejich hudební skupinou BeneBend […]