Kvě 242012
 

má i svý klady, ne?

Například mě tenhle sekyra nad hlavou zaktivovala. Né že bych žila klidně a měla nouzi o vzrušení všedního dne, ale tohle bylo něco navíc, ten „pád říše“ byl BONUS na který jsem asi dlouho čekala. Z počáteční letargie „to není možný“ a následného chaosu v mysli „a co když jó“ jsem se zmítala mezi oběma protilehlými póly. Jeden den jsem se s nadhledem radostně rozhodovala pochovat blog spolu s tím dožívajícím systémem a začít jinde jinak ponovu a radostněji, ale jak už jsem řekla, pokud jsem začala jít do makra, už mi tak veselo nebylo. Je v tom i kus odpovědnosti k obsahu. Jsou tam totiž nepochybně informace unikátní a byly by škoda je světu neposkytovat i nadále. A mám i druhý blog, knihovnický, který se mnou spravuje Jirka TS; předpokládám, že o ten se strachovat nemusím, protože ho archivuje i NK ČR.

A  k tomu bonusu… jakoby ta situace ve mně něco nastartovala, začala jsem řešit starý resty a věci, do kterých se mi nechtělo. Zaměření zahrady, opravu topení a nějaký vylepšení koupelny a další neodkladné občanské záležitosti, na které jsem myslela s odporem volnomyšlenkáře. Snad mi to vydrží. Tyhle dva měsíce si totiž neodpočnu. Akce a události se řítí jedna za druhou. Díkybohu se potvrdila platnost hesla: Čas je nejlepší lékař. To zatracený tříslo spolu s kloubem je naštěstí už v cajku. To bude tím jarem! Zimní únava je fuč a já se konečně nekácím do postele kolem sedmé. A mám jarní touhy. Takové ořezané léty, ale stále tu sou. Hmmm…

Tak! Hodný strýček Artur nabízí řešení. To mi vneslo trochu klidu do rozhárané mysli. Tak to necháme usadit. Filosof Cílek říkal, že Židé se problémem intenzivně zabývají tři dny a když to nejde, tak to pustí ze řetězu a ono se to srovná. Mám to koukám taky tak. Tři dny jsem tady silně huhlala a snažila se probudit svědomí těch černejch havranů. Ale když se mocipán rozhodne mlčet a odstřihnout se od podhradí, pár povykujících bloggerů ho z jeho bohorovného klidu nevyruší… inu, ukáže se. Všeho dočasu,..  tak klidné spaní, páni hrobaři.

 Posted by at 22.24

  2 Responses to “Rozpad a migrace”

  1. Možná to teď tak nevypadá, ale v konci bloguje.cz může být i něco pozitivního.
    Čtu tenhle blog skoro denně a nikdy jsem příspěvky nekomentoval, ale snad je teď vhodná chvíle autorce poděkovat za práci a úsilí, které věnovala psaní. Myslím, že spoustě lidí uděláte radost, když budete pokračovat někde jinde a pořád stejně dobře.

  2. Ano,děkuju moc, že jste vystoupil z anonymity, mám z vašeho ohlasu upřímnou radost. Už se na ten přestup začínám docela těšit, to stěhování do lepšího nemusí být tak špatné, jasně, zabydlet novej pokojík, zorientovat se, posbírat staré kamarády. přiznávám však obavy z technických procesů, na to nemám zkrátka ty koule, nemohu mít všechno, žáno 🙂

Leave a Reply to zuzi Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz