Czech Grand Design

návrat k “první” Praze…

entrée: Základní informace o Národním technickém muzeu a výstavě Ceny Czech Grand Design (2011)

V prostoru pravého křídla čerstvě zrekonstruovaného Národního technického muzea ještě stále trvá  výstava Ceny Czech Grand Design – Nominace 2011 (do 29. dubna 2012). Co zde můžete vidět.. šperky, módní návrhy, světla, sedací nábytek,  interiérové doplňky, dekorace, fotografie,  grafický design a další  kulantně řečeno produkty, třeba modely mysliveckých posedů  s universálním použitím nebo bílé porculánové letadlo pro radost. (Za neobvyklé považuji, že dřívější pojem: užité umění již nikdo neužívá!, alespoň já na tento výraz dlouho nenarazila.)

Letos poprvé nejsou po udílení cen vystaveni pouze vítězové jednotlivých kategorií a nejlepší ocenění, ale všichni nominovaní ještě před samotným udílením cen. K vidění jsou v NTM téměř všichni nominovaní, jež v prvním kole hlasování získali od 46 akademiků alespoň dva hlasy. Nominováno bylo 101 subjektů s celkem 150 projekty.

Ocenění udílí v osmi kategoriích Akademie designu České republiky, složená z kurátorů, teoretiků a publicistů z České republiky i zahraničí, pro jednu cenu má možnost hla

Jména vítězů  prestižního českého ocenění pro designéry, návrháře i obchodníky, se definitivně dozvíme 10. března a záznam z udílení budeme  moci sledovat 17. března 2012 od 21 hodin na ČT2. – Zvláštností je, že autory udílené ceny jsou vždy loňští Grand designéři roku, letos tedy známá dvojka Olgoj Chorchoj.

Neobvyklým počinem je i samotná instalace objektů –  provedení navrhli Hippos Design neboli dvojice Ondřej Tobola a Radim Babák. Všichni by se sem však nevešli a tak jsou nominovaní v kategorii Objev roku vystaveni v sedmi  výkladních skříních Window Gallery v Rytířské ulici směrem od Václavského náměstí ke Staroměstskému.  Já jen dodávám, že tuto výstavku jsem shlédla před týdnem  – v neděli  (jde skutečně o galerii ve výkladních skříních –  staré budovy banky na rohu ulice Rytířská a Melantrichova).
Tolik na úvod (zdroje poznání a snímků naleznete úplně dole) a nyní jak to celé vidím já.

Národní technické muzeum  a Czech Grand Design.

Tak prý je NTM zrekonstruované… těžko posoudit,  protože ta velebná budova (postavená  v letech 1938-41) má svou nezaměnitelnou pečeť monumentální architektury a to je jednou provždy dané a ostatně … nikdy jsem zde nebyla a tak změny nevidím. Opravdu NIC EXTRA nevidím, snad jen uprostřed vestibulu kruhový velín, kde se nic podstatného neděje a to značí, že jedna pokladna tu dlouhou víkendovou frontu těžko zmůže v dohledné době… ale již přichází posila, brzy třímáme lístky a sobotní dav nás tlačí směrem k jednomu ze dvou vyhazovačů s tupým výrazem. Že to sedí si potvrzujeme záhy dotazem na Czech Grand Design. Jsme poslány mezi letadla a lokomotivy. Tak jsme si to našly samy, ale že nám to dalo… Chybí tu jednoduché a názorné informace kde co stojí, leží nebo visí. Chyba!

Přes fotografický ateliér vcházíme do místnosti, které vévodí jakési stupňovité pódium nebo snad fotbalová tribuna z dřevoštěpových desek?! No, něco takového to bude a je to fakticky velmi zvláštní podstavec pro všechny ty vybrané  designy.  Chybějí mi tu roztleskávačky! .. Návštěvníci opatrně obšlapují před tím piedestalem, a já si s nimi, a v duchu říkám… smí se vůbec mezi ty exponáty vstoupit? Docela to tady vypadá i na uličku, ale nikde nic řečeno, žádné grafické vstupte (na rozdíl od stop gorily na Václaváku) asi to bude umělecký záměr (až později, doma na fotce, si všímám předsunutého stupně logicky vybízejícího k výstupu..)! Vstupuji váhavě – stejně jako se vstupuje na tribunu a hurá! Nikdo mne nenapomíná, a tak záhy následují nás, s respektem k věci, i někteří další z těch, co se sem přišli podívat. Designaterské kousky jsou tu pěkně poruce, některé dražší pod poklopem. Zklidňuji se a hlídám si stabilitu, abych do něčeho drahého a skleněného nevrazila nebo se sama neskácela, je to neobvyklý výstavní terén s velmi malým prostorem k manévrování. Umělecké, ale nepraktické. Protože vím o možnosti diváckého hlasování, tipuji si jednotlivé kousky a třídím a váhám a stále prohlížím a sama pro sebe hodnotím.

Mnoho kousků jsem již shlédla v televizních šotech, šperky a zejména extravagantní oděvy mne moc neuchvacují, přestože tu má jeden šperk i věhlasná architektka Eva Jiřičná, a to mne docela zajímá, však odcházím zklamána.

Lampy se se mi také líbily … ale mezi “moji trojici” se už nevešly

Posedy v mnoha variacích, hříčka domácího kutila. Mám posedy ráda viz jejich četnost na mém blogu: zde zde a konečně i zde, ale nemusím mít jejich miniaturami zasrán celý barák, od záchodu přes kuchyň až do ložnice :)! Kuriozita Czech Grand Dezign

Jsou tu zajímavá křesla, lampy a bytové doplňky. Některé dekorace přestože se jim přisuzuje mnohdy i praktický význam mne doslova udivují. Posedy a bílé porculánové letadlo, nu nevím. Někdy se mi zdá, že vše co návrháře napadne zužitkuje bez předchozí autoselekce. 
Mám už své favority! Ještě jednou si projdu expozici abych se ubezpečila, vyplňuji lístek a vhazuji do osudí. A počítám s výhrou.

Jaroslav Juřica /  židle No. 2, kterou navrhl pro TON

BoaDesign / Petr Mikošek  kolekce stojanů na květiny (Plastia), kolekce svítidel Crystalight (Lucis) a kolekce tašek Pilow

Jiří Pelcl / za světlo Star Track (OMS) ve splupráci s Petrem Mikoškem, křeslo Snug (Polstrin), nápojový set Stone (BOMMA) a kolekci nábytku Luxury Dwelling

Pro konečného vítěze můžete hlasovat i vy

Dojezdy…

V budově NTM jsme prožily několik velmi příjemných hodin, nejen v této expozici. Dvakrát jsme relaxovaly v nové kavárně v přízemí (či podzemí), kde se dá i velmi slušně najíst (nic pro zmlsance a kritiky). Je zde velmi příjemně i když s jistými výhradami. Interiér je docela strohý a nenutí člověka aby se zde rozvaloval a déle pobýval, takže žádná kanapíčka a separé neřkuli intimno… je to takové zkrátka průmyslové… zkamarádily  jsme se tu též s jednou hovornou paní odsud a dověděli se mnohé zajímavosti.
Z kmenových expozic jsme si vybraly a navštívily pouze jednu. V nejvyšším patře budovy – ARCHITEKTURA, STAVITELSTVÍ A DESIGN.

Představeny jsou zde nejvýznamnější architektonické počiny v českých zemích z období let 1860 až 1989. Vystaveny jsou jak původní, tak zcela nové architektonické modely staveb včetně sochařských doplňků, četné skici, plány a fotografie, charakterizující jednotlivé slohové etapy a přibližující velké osobnosti české architektury (J. Zítek, J. Kotěra, J. Gočár, Sial). (citace z webu NTK)
Musím přiznat, že mne toto pojetí prostoru a jeho jednotlivosti nezaujaly natolik, abych byla stoprocentně nadšená, možná tak na 50 %. Prošla jsem vše, ale jak říkám – bez většího zaujetí.  Moc příjemný je však vestibul před touto expozicí. Židličky ke spočinutí, překrásný výhled na Prahu (ty židličky si ale bohužel nemůžete přemístit k oknu!!!) a mírně nefunkční ale naprosto geniální retrokašna ze světové výstavy EXPO BRUSEL 1958. Tu musíte vidět!

Dnes extra pro pana Veselého (co má rád vše kompletně na jednom místě): Co je to dezign
(z angl., vyslov [dyzajn]) znamená návrh a může označovat jak činnost návrháře, tak výsledný produkt jeho činnosti.
Slovo design se poprvé objevilo v Oxfordském anglickém slovníku v roce 1588. Za prvního designéra je považován Christopher Dresser (1834 – 1904), který spolupracoval s významnými britskými výrobci textilu, tapet, litinového nábytku atd.
Design nejúspěšnějšího výrobku všech dob navrhl Michael Thonet. Jeho židle č. 14, vyrobená z ohýbaného bukového dřeva v Koryčanech, se už 150 let prodává po celém světě
Více zde: http://www.tamatam.cz/news/nominace-na-ceny-czech-grand-design/

Zdroje vzdělávacího textu a veškerých fotografií:

http://kultura.infocesko.cz/content/praha-hlm-kultura-muzea-narodni-technicke-muzeum-praha-7.aspx

http://www.ntm.cz/muzeum

http://www.designmagazin.cz/udalosti/30138-vyhlaseni-finaliste-na-cenu-czech-grand-design.html

http://www.designmagazin.cz/udalosti/29929-vystaveni-nominovani-na-ceny-czech-grand-design.html

http://www.tamatam.cz/news/nominace-na-ceny-czech-grand-design/

a nakonec i http://2011.czechgranddesign.cz/index.php?menu_page=102&menu_parent=1&menu_lang=cz&menu_id=103

A už mi zbývají jen surrealisté, František Kaván, Týc a spol…