obraz
Stahovala jsem před chvílí pracovní fotky a narazila na dokumentaci z likvidace krámů v drevníku. Čekala jsem různé pavučiny, mrtvé myši a chuchvalce pořádného prachu, a také až na ty mrtvé myši se to vyplnilo. Vzpomněla jsem si na písničkáře Děděčka a jeho vyprávění... Asi to je s myšma jako s kočkama. Nic převratného, žádný poklad jsem neobjevila, až na tenhle zapomenutý starý tisk, který zřejmě kdosi dříve měl pověšen nad manželskou postelí… bývávalo to tak… nyní však ležel obrázkem dolů na špinavé dřevěné podlaze a na něm se povalovala nějaká prkna… Byla jsem překvapena, když jsem ten kus dektury otočila a vykoukl na mě tenhle utěšený výjev… tak se mrkněte taky. Dívala jsem se včera na své starší příspěvky a musím konstatovat, že poslední dobou se mnou moc legrace není. A bohdá nebude, když se ten život bude tak blbě vyvíjet …. nemyslím ten společenský, ten mi byl vždycky tak nějak u zadku, dovedla jsem si doposud svoje malý štěstí zabezpečit, tak různě, ale teď zrovna si nějak nevím rady a navíc vůkol ta protivná zima. To je všechno ještě horší. Zvykat si ale na ten stav nehodlám. Třeba se něco ukáže, třeba něco tak milého jako je ten tisk, kterej se tak pěkně vyloup z tý špíny.
to je ale kraaaasnyyyy, zuzi to nevyhazuj. A neboj, bude lip. Pusu z londyna x
Moje babička měla v kumbále obrázek, který mi tenhle připomněl, byla na něm holčička, která šle přes nějaký sráz po kládě a nad ní držel ruce Anděl.
Drž se:o)
Zuzi, dovedla sis svý štěstí zabezpečit, protože ten zdroj je v tobě.O něj jsi nepřišla, žiješ, tak on se zase jako vždycky vzchopí, neboj. Ale některé životní okolnosti člověka dokážou srazit na kolena, to je fakt.Drž se!
Děkuji za vaše reakce. Nějak jsem na rozpacích jak odpovědět, všechno co napíšu vypadá na papíře jako klišé. Obrázek bych nevyhodila, to snad ani nejde :).