tak i tak
Slunečné dny mě motivují k práci, do které se mi jinak ani moc nechce. Je to pořád kolem dokola, nyní navíc uklízím po průjezdu řemeslníků domem, ale je to jen dočasná odstávka. Není tomu ještě konec, na něco se zapomnělo. Zatemovala se trubka do koupelny a když už se zase bude kopat v dlažbě, udělají se i jiné zásahy, plánované na potom. Souběžně hrabu listí na zahradě, sbírám ořechy a shrabuji stále dokola sousedovy spadané švestky a házím mu je zpět za plot. Mezitím uklízím dřevník, půdu, snáším dřevo k pořezání a dnes se mi povedlo zcela vyklidit klenutý opukový sklípek. Není tam vůbec nic, kamenná podlaha čerstvě umetená a celek vypadá nádherně. V sobotu mne z toho stereotypu vytrhli strejda a teta z Kolína a vyvezli mne do Chrudimi na výstavu grafiky ex libris. V Chrudimi se totiž nachází kabinet ex libris. Byla to dobrá akce. Myslím celý výlet. Dvě výstavy – staří machři a mladí studenti. Dříve jsem sbírala novoročenky a jak jsme tak chodili kolem ověšených stěn, zdálo se mi, že v mezidobí 20 let se v tom oboru vůbec nic nestalo. A mělo by? Některá jména jsem poznávala i po 20 letech, jiná byla nová, ale celkově se mi zdála úroveň vystavených prací (novoročenka a exlibris jsou si velmi podobné kategorie drobné grafiky) vyšší, hluchých míst tam moc nebylo. Nejvíce mne zaujala střídmá jednoduchá výrazná provedení včetně prací soustřeďujících se na prioritu písma. Na přání strejdy a tety jsem je trochu provedla Chrudimí. Malým kouskem Chrudimě a musím si přiznat, že díky jim jsem byla upozorněna na skutečnosti, kolem kterých chodím léta a nikdy jim nevěnuji pozornost. Je to pro mne denní chleba, který nestojí za bližší prozkoumání. Ano, pod svícnem bývá největší tma. A tak díky strejdovi a jeho všímavosti vím, že autorem sochy Ressla je Šaloun a Komenského Mařatka. Navíc tomu učiteli národů kdovíproč navrhoval podstavec Gočár. No, ale ten fundament byl takový obyčejný a pečeť jeho vrcholného díla rozhodně nenesl. A je to dobře. Hlavní je přece Komenský a nikoli to na čem stojí. Oblohou proletovalo množství gripenů, jejich dráhy se křižovaly a my zamířili do cukrárny. Pak ještě zvenku kapucínský kostel, takto muzeum barokních soch, klášterní zahrady a domů. Myslím, že moji sobotní zachránci z šedi života ze mne moc radost tentokrát neměli. Prolomily se ledy a já, jak jen se to hodilo i nehodilo, jsem nevybíravě nadávala a si stěžovala na svůj úděl stále dokola. Někdy člověk zkrátka zblbne, ví že nedělá správné věci a přesto v tom výlevu pokračuje.
Chcete-li se podívat na fotky z výletu, mrkněte na strejdovo rajče. Strejda si říká hadec. Chrudim je krásná …
Dnes už se sotva držím na nohou a půjdu spát. Podařilo se mi za víkend přečíst sbírku poezie Henryho Psance: Barva času je žlutá, kterou nám věnoval do veřejné knihovny a nevšední knihu Astrid Lingrenové Mio, můj Mio. Poreferuji na knihovnickém webu. Ale kdy ještě nevím. Mám ve všem zpoždění.
Unikátní Hus z hradu Krakovce, instalován a odhalen letos o prázdninách, za účelem podpoření turistického ruchu v oblasti. Není tu usazen náhodou. Krakovec, který je i v dnešní době značně vzdálen od civilizace, byl posledním místem Husova pobytu před jeho odjezdem do Kostnice. Váchův Hus sedí na stráni pod hradem a podle sochaře přemýšlí o sobě a svém problému.
Kazatel v podání sochaře Milana Váchy je na rozdíl od tradičních ztvárnění zachycen vsedě. Nemá ani typickou bradku a je spíše obtloustlý.
HusJe to Hus, ten Komenskej. bz
Tak jako se vyměňují cedulky na domech s názvy ulic, mohou se vyměňovat cedulky s názvy soch, podle toho jak to zrovna vyhovuje, stejně většina lidí nepozná bez nápisu koho socha představuje. Husa nemá katolická církev dodnes ráda.
cedulkaTam je to jméno natvrdo vysochané snad samotným Mařatkou. Tak jaképak cedulkování. bz
Nápis se dá překrýt cedulkou
Hus!jistě jsme se o tom u sochy bavili, ale já mám zřejmě u té školy zarytého v podvědomí Komenského, inu… doma není nikdo prorokem… ale na druhou stranu, jak praví pan veselý. mohl by to být i komenský, kniha jim sluší oběma a určitě je universální, to je, že tam Mařatka nenapsal natvrdo bible. Hus tam musel napsat, právě proto, aby si ho nikdo nespletl u školy s Komenským. To je prozřetelné. Přesto někteří chodí léta okolo aniž by pohlédli pravdě do očí!
husKdyby tam dali tu cedulku, museli by přesochat i Husa. Komenius má takovou čepičku a není tak šponovaný. Kdoví, třeba ta socha už někdy byla i Gottwaldem, ale nyní je to jasnej Hus. bz
Dle klasika : na jménu nezáleží, kdyby se stokrát jmenovala jinak, pořád je to socha
Ještě jednou jsem ho tedy podrobila rozboru. Kouká umanutě do nebe je to jasnej vizionář, U Komenského by taková póza vyvolávala nejspíš pocit zděšení nad situací našeho školství. Ale koukám, taky jsi zajatcem klišé Komenského s čepičkou, to není dobré mít takové mantinely v umění, to já jak vidíš to beru s větší fantazií a blízkost školy (ale i katolického kostela, ke kterému je čelem, ke škole zády) mi napověděla, že by to mohl bát nejspíš nějaký úspěšný pedagogický pracovník. Husa bych tam nečekala.
To je myšlenka, přesochávat sochy! Přátelé z Třebové mi vyprávěli, jak se tam protestovalo proti nové soše Jana Pernera od Jaromíra Garguláka. – Mimochodem, k těm ustáleným podobám někoho: na Staroměstském náměstí je Hus zcela nesprávně vypodoben, protože byl malej a tlustej (a sám si z toho dělal legraci), zatímco tam je vychrtlý prorok. To přece není zapotřebí, takhle lhát.
Mio, můj Mio je překrásná knížka!
Hus!Tak přece někdo překonal klišé asketického vizionáře! Doplnila jsem na Henryho podnět text.
Zdroj archiweb:
http://www.archiweb.cz…p;id=10369
Mio, můj Mio… ano, krásná knížka, litovala jsem když skončila a četla ji pomalu :).
Ten obtloustlej realizmus z Krakovce, to je snaha tvořivce, strhnout na sebe pozornost a schovat to za pochybnou historickou pravdu. Hus má být řádně vyštajlovanej s hlavou lehce vymklou směrem k Pravdě Nejvyšší. Nemá co sedět na prevétu v Krakovci. A JAK má mít mundůr biskupa bratrské jednoty. I s tou baretkou.
Jo, ty nás budeš učit, jak má vypadat Hus! Když ho konečně jeden umělec zlidští, nejde ti to pod fousy! Kdybychom ty standardní figury ze všech měst a obcí dali vedle sebe, vypadalo by to jako garda trpaslíků na tržišti. Máme tu ještě jednoho společně spatřeného … u kubistického kostela v Pečkách, ten ti taky určitě není dost dobrej, není podle tvýho mustru… chybí mu ta vášeň a vyvrácená hlava k PRAVDĚ, jak pravíš. A taky je dost hezkej. viz:
https://rozvedena.blokuje.cz…h.php ani nevím kdo ho vytvořil.. podívám se
Stanislav Sucharda
Tady je ten pořádnej Hus: http://cestyapamatky.cz…jana-husa – a ne, jak někde sere. I ten pečeckej má oduševnělý výraz, netlačí, a je mistrem Suchardou zachycen těsně před tím pověstným (a nutným) vyvrácením hlavy. bz
Výmětje v psychoanalýze symbol peněz, takže Hus na prevétu znamená, že se zbavuje hmotných statků a přiklání se k duc hovnu.
psychoI to je snad možné, ale takový archetyp tu nefunguje – zkusme také třeba Husa při čižbě nebo ve vaně… nevím, co by na to řekli různí vykladači, ale ne. Jen v té jeho klasické exaltované póze si ho tolik nebudeme plést třeba s Komenským.
Tehdy se koupali v sudu.
mneTak si ho tedy vyzkoušejte někde jinde.
děkuji pánovéza velmi podnětnou intelektuální debatu na úrovni. Vidouce mysteriózní Bílkovu představu Husa v Kolíně, kapituluji. Našla jsem si, že Mistra Husa obrobil za život třikrát, pokaždé jiný.
sádrová plastika 1901:
http://img2.rajce.idnes.cz…01.jpg
kompozice v Táboře:
http://upload.wikimedia.org…k.jpg
A vytvořil i Komenského (na zahradě své vily v Praze: http://www.hofmann.estranky.cz…pg
detail: http://nd04.jxs.cz…3414708_o2.jpg
a Žižku. A Žižka stojí u nás na Chrudimsku, v malé vísce Honbice, to jsem překvapena:
http://img2.rajce.idnes.cz…ce.jpg
Do Honbic ode dneška a hlavně do té jeho vily se už dlouho chystám, ale nemaje silnější motivaci a společníka na tu akci, sedím doma.