Uděláme si to hezký

řekla .. a já jsem nebyla proti

Dneškem vyvrcholil hektický týden. Můj hektický týden. Dopoledne jakž takž v soustředěné práci – jsme dvě v baráku (měsíc jedeme ve dvou místo ve třech), a tak katalogizuji bedny nových knížek. Práce je to hezká, o to nic, jen že bych potřebovala dělat něco jiného. Nejvíc vymýšlet nové besedy (mám první objednávku na pohádky – týden pohádek pro 1. – 5. třídu) a také očekávám, že mi přiletí nějaký nápad jak hezky účelně a tajemně vylepšit interiér dětského oddělení.

Jsem ráda, že už si mohu dnes sednout po čase k televizi a nebudu dělat vůbec nic. Jen si polehávat a vychutnávat fotbal. Odpoledne jsem měla hodně smutný a dramatický obřad; ač profesionálka, byla jsem z něho tentokrát dost energeticky vysátá. Pak do práce a připravovat se na první poprázdninové podvečerní čtení. Abych se přiznala, mlela jsem tak koncem týdne nějak z posledního a očekávala jsem, že možná i nikdo nepřijde, což bych přivítala. Poprvé… a poprvé jsme nepovolali do zbraně naši malou klaku. Připravila jsem si improvizovaný program… nové knížky, ještě nepůjčené, se zajímavými ilustracemi nebo námětem. O zajímavých lidech nebo zajímaví autoři. Docela se mi podařilo připravit poutavou besedu a jen tak narychlo. Přišli první návštěvníci – slečna s bratrem a já říkám… no snad tu nebudeme sami a ona říká: To vůbec nevadí uděláme si to stejně pěkný… ale nakonec nás bylo moc moc, všechny židle a lenošky byly obsazeny a já se tím množstvím dospělých a dětí naladila na správnou strunu a udělali jsme si to opravdu moc hezký, i když nakonec ani nedošlo na oblíbené tradiční promítání starých pohádek ze staré promítačky s ručním posunem… Slíbil mi Milan, že se tam pro mne staví a zkusíme poprvé zatopit. Přišel až za tmy, když už jsem byla chvíli doma, zazvopní u branky a já se ptám do tmy: Kohopak to k nám čerti nesou??? Ani se moc nesmál. Vlastně vůbec ne. A tak jsme se domluvili, že zítra po obědě mi přijde vysmejčit kotlík, obalit trubky, zkontrolovat zda v kotlíku všechno sedí na svém místě a pak zkusíme zatopit a budeme žádostiví, zda sepne to nové čerpadlo. No a bude skoro hotovo, ještě doma a venku zapravit ty jámy s novejma trubkama… a objednat uhlí a může přijít zima. Budu na ni připravena. Materiálně, ale nikoli psychicky. A tak já jdu ještě pověsit prádlo, obléknout peřinu a polštář a pak už jen zapluju do postele a budu si užívat sportu, fotbalu zvláště.