malá domácí svodka
Z posledních sil jsem se doplazila ke kompu! Dnešní den byl nadmíru pracovní a nejen pro mne! Kromě běžného úklidu po řemeslnících jsem se kolem jedné odpoledne, zarmoucena skutečností, že topenář Milan nedorazil po obědě na smluvené místo (u mne v kotelně), rozhodla k akci gigantického rozsahu, abych zaplašila ten pocit hluboké beznaděje, který člověk získá, když se řemeslník nedostaví. Ano, rozhodla jsem se uklidit kotelnu a přitom také trochu kůlnu. Postupem času jsem se soustředila pouze na kotelnu, abych alespoň jedno měla hotový. Pracovala jsem důkladně a trvalo mi to 4 hodiny pilné práce. V závěru se dostavil s omluvou i řemeslník Milan, a tak máme napuštěno topení a natlakováno neteče. Protože jsme ještě čarovali u záchodové mísy, což jsem si pohlídala a také sama aktivně působila, však byla vykázáná, protože jsem pracovala neefektivně. Pomalu a jemně. Výsledek akce předčil moje očekávání! Mísa si to tam hrdě trůní na novém bílém silikonu a dokonale vyčištěných dlaždičkách vůkol ní. Jaký hezký pohled! Mám připojeno jiným Milanem, elektrikářem, od dnešního skorého rána i nové oběhové čerpadlo, ale praktickou zkoušku simulace topení ponecháme na jindy. První topení je velmi dobrodružné a napínavé. Nikdy člověk neví, zda po tom roce čerpadlo sepne či ne. A letos u toho nechci být sama ani za nic. Akce se chýlí ke konci, mám radost z uklizené kotelny a nyní si troufnu snad i na tu kůlnu.
Dostala jsem od kamaráda fotografii jeho dnešního úlovku. Prý už konečně ROSTOU!
No to snad neni možný, taková houba! Asi se jíst nedá, co, je to "křapáč" ?
To svět neviděl; a to u nás, ne někde ve Skandinávii?
Liško,já z té houby byla několik dní zcela konsternována, ale napadlo mě, zde to není zmutované ve fotošopu… 🙂