ze zahrady
Včera jsem zmínila dar od Tamary, umělecký talířek ze Škrdlovic, tak tady ho máte i s barevnou kompozicí, včetně švestky, která má navázat barevný kontakt s talířkem a propojit tak obsah s formou, abych to tak nějak vznosně vyjádřila.
V sobotu Riki zlikvidoval pořezem rezaté větve zeravu a odkryl se znovu pohled na kamenný sarkofág, vytvořený před několika lety z kupy nepotřebného kamene. Hned jsem dostala chuť si ho vyfotit.
Dnes jdouce po městě mne zastavila úsměvem Iva, že TO konečně obojí prodala. Nebudu TO rozvádět, je to mezi námi, ale aspekty s tím tajemným sdělením související jsou velmi zajímavé. Na maloměstě lidé nemají peníze, a tak se prodej zlatých šperků před několika lety zcela zastavil. Ale nyní stoupla cena zlata a jisté vrstvy společnosti zjistily, jak je výhodné nakoupit ze starých zásob za levnější ceny zlaté šperky. A tak se Ivě rázem hnuly kšefty dost podstatným způsobem. A víte kdo prý výhradně nakupoval cenný kov? Romové. Divila jsem se, ale prý se divit nemám. Navzdory tomu že z jejich rozkošatělých a stále se košatících rodin pracuje třeba pouze jedna žena, penězi oplývají. Díky sociální politice nastavené na vlnu Dejme jim prachy, ať je máme z krku. Stejně zástupně jsem se chovala donedávna i já k synovi. Ale peníze mně, stejně jako státu, došly. Tož co s tím.. Člověk už tu starou písničku, že na sociálce dostanou chudí příspěvek na všechno, bere jako klišé a kdovíjak to je. Ale tento zajímavý úkaz jejich kupní síly a tržní předvídavosti o něčem vypovídá! Ano, informační gramotnost stoupá, ale tak nějak podivně, zmiňovala jsem se o tom i na knihovnickém blogu. Hmm, včera jsem zaslechla od sousedů furiantský výstup. Pěkně nahlas jeden fanfarón dával vědět světu, že “když nechce” tak nevadí, na internetu si najde takovou slečnu, která chce jen to a má vyřešeno. Jo! zuzi
Dle mých zkušeností to úplně ze sociálních dávek není. To jeden založí firmu. Firma samozřejmě nic nedělá. Nyní k němu nastoupí do práce druhý člověk. Plat má třeba 50000kč měsíčně. Hned první den zaměstnání onemocní, takže do práce ani nepřijde. V pracovní nechopnosti je několik měsíců. Celou tu dobu mu chodí peníze na účet. Na základě toho a třeba i pracovní smlouvy si vyřídí úvěr. Například komerční. Takže nemusí ručit majetkem. Nebo si pořídí nemovitost. Po obdržení úvěru, se uzdraví a hned dostane výpověď. přihlásí se na úřad práce. Dostává nádhernou podporu, větší než ten kdo skutečně pracoval. Dále je několik možností. Buď zaměstnavatel s. r. o. ukončí činnost. Samozřejmě, že napřed takto zaměstná stovky soukmenovců, nebo od nich vyinkasuje provizi, kterou zaplatí náklady. Příjemce úvěru si užívá peněz z úvěru a podpory. Úvěr nesplácí, proč také. Za peníze je koupena nemovitost. Po určité době se například místní podnikatel,rozhodne, že chce mít v ulici klid, obchodníkům klesají třžby, klesá atraktivita lokality realitkám atd., firma by ráda na místě nemovitosti postavila nájemný dům, kanceláře, továrničku atd.I nabídne jejím obyvatelům domeček někde na vesnici a menší odstupné, v bance zaplatí hypotéku, nebo koupí pozemek, nebo nemovitost v dražbě. Možností je více. Nebo jim stačí když se odstěhují. Na získaný domeček se dá hypotéka. Peníze se nesplatí, domeček je prodán a mezitím se připraví zaačátek tohoto postupu a jede se od začátku. Není to moje teorie, tak to funguje mnohým.
To je zajímavé, vždy mne znovu překvapí praktická kreativita některých lidí v soukromém životě. Já jsem velmi nepraktická a kreativitu si vybíjím jinde. Už to jiný nebude, někdo v týhle společnosti bejt takovej holt musí, když nemá na to, aby byl šibalem co se vyzná.