Hallstatt  kostnice a hřbitov u katolického kostela

Salzkammergut / Solná Komora, srpen 2011

Malebné městečko Hallstatt leží ve vnitřní části Solné komory (Rakousko) vedle stejnojmenného jezera, ve výšce 508 metrů nad hladinou moře.

Jednotlivé domy jsou nalepeny jak vlaštovčí hnízda těsně vedle sebe a nad sebou na úzkém pruhu pobřeží mezi vysokými horami; některé jsou částečně postaveny na kůlech zapuštěných v jezeře. Obec v podstatě tvoří jediná průjezdná ulice a malé tržiště.

Připlouváme přívozem z protějšího břehu, kde vlak zastavuje na železniční zastávce Hallstatt, a pokračuje dále směrem k Salzburku.  V okénku  vidíte katolický kostel umístěný vysoko nad hladinou jezera, vpravo od něho hřbitov a kostnice.

Blížíme se ke více a více ke břehu a otvírá se nám pohled na podstatně mladší kostel evangelický,  špičkou své věže dosahující zhruba do výšky farního katolického kostela, postaveného kvůli záplavám na vyvýšeném místě. Kostelům  se budu věnovat samostatně.

Halstattská kostnice je unikátní, existuje údajně od 13. století a je v ní umístěno na 1200 lebek, pod nimi dlouhé kosti (Hallstatt má něco přes 900 obyvatel). Z toho je cca 610 lebek ozdobeno – vymalováno a zařazeno podle rodinné příslušnosti. Kvůli nedostatku místa (hřbitov je malebný,  s romantickým výhledem na jezero, ale velice malý) byly dlouhé kosti, potřebující nejvíce místa, spolu s lebkou nebožtíka po 10-20 letech exhumovány.  Lebky byly vyčištěny, sluncem a měsícem běleny, poté malíři lebek pomalovány.  Na čele je společně s datem narození a úmrtí napsáno většinou jméno člověka, doplněné namalovaným věncem z dubového listí, břečťanu, vavřínu nebo květin.  Tato tradice se započíná v roce 1720.

Nejmladší lebka byla umístěna do kostnice v roce 1995 a leží napravo pod křížem. Patří ženě, která zemřela v roce 1983 a v kostním lůžku zůstal zachován dokonce i jeden zlatý zub. Bylo to jejím osobním přáním, odpočívat ve zdejší kostnici.  Není to totiž samozřejmost – toto přání musí být zakotveno v testamentu.  Po 15 letech je, stejně jako zastara, lebka vyzvednuta, chemicky preparována a pomalována.  Dnes již není nutné vyzvedávat tělesné ostatky kvůli nedostatku místa, protože se díky krematoriu v nedalekém Salzburku rozšířilo zpopelnění a přání spočít v hallstattské kostnice je velmi vzácné.  Pohřbívání do země zde však existuje i nadále. Z důvodu ušetření místa se při odkrytí hrobu zvedá i jeho obruba. Pak už má rakev místa dostatek.

Dvě lebky pod křížem jsou vyzdobeny znakem hada, coby dědičného hříchu Adama a Evy. Nad ním je kříž odpuštění.

Symboly na lebkách:

Dubové listí – symbol slávy,  břečťan  symbol života, vavřín – symbol vítězství, růže – symbol lásky.

Pohled od kostnice k jezeru, na jeho protější straně si povšimněte zámku, až se bude psát o kostelech, bude se k němu a k jednomu nebožtíku vázat velmi zajímavá tradice, dnes již bohužel nedodržovaná..  ani v tak tradiční zemi jakou je Rakousko.

Pohled přes hroby ke kostnici. Vidíte, že hroby jsou velmi úzké. Konstrukce před kostnicí je vstupní stánek, odtud mám všechny informace, které vám předkládám.

Nedávný hrob..

Loučíme se pohledem na jezero a zámek, jehož bývalý zámecký pán projevil ve své závěti velmi zvláštní přání… pokračování příště, v kapitole o zdejších kostelích. malá upoutávka …  kachle z podlahy jeho hrobky jsou ozdobeny lebkou mající uši.

Pozn.  fotky fotila zuzi a všechny jdou zvětšit / pravá myš a zobrazit