Čvc 182011
 

jsem z toho nadělení mírně vyvedená z míry

Dnes jsem si vzala volno a chtěla jsem od rána až do večera nerušeně uklízet. Také to tak bylo a je, ale bohužel jsem s tím úklidem zase příliš nepokročila. Tedy pokročila, ale chtěla jsem mít večer hotovo. A to nemám. Jednak to začínám brát nějak zgruntu a jednak jsem několik hodin strávila se dvěma nečekanými návštěvami. Ale obě setkání stála zato, a tak ten zbytek douklidím někdy po práci. Doufám, že nebude jako dnes poprchávat, abych stihla i osekat zahradu.

Dopoledne jsem měla na obou telefonech nepřijaté hovory ze stejného neznámého čísla. Opětovala jsem volání, bylo to ohledně smuteční řeči. Domluvili jsme si na dnešní den setkání. Po skončení hovoru jsem si uvědomila jednu neuvěřitelnou věc. Ta paní chtěla, abych si sama určila čas, kdy za mnou přijdou. Nedala jinak. Přestože mi to bylo jedno a nabídla jsem to samé jim. Ne. Ta neobvyklá slušnost a vstřícnost mě zarazila a uvědomila jsem si zcela automaticky, že to je dnes “nějaké jiné”. A bylo to jiné i při osobním jednání s manželi. Ta samozřejmá slušnost, vstřícnost a důvěra mě tak vyvedla z míry. Nestává se často, aby někdo jednal s takovou… samozřejmou grácií, která druhého těší a inspiruje k témuž. A z obyčejného jednání, které absolvuji velmi často a nic ve mne nezanechá, se rázem stala společenská událost na úrovni. Můžete nad tímto záznamem kroutit hlavou, ale já, děvče z maloměsta, vím o čem mluvím. a vůbec … nějak se vytrácí mezilidská vřelost a zaujetí. O slušnosti ani nemluvě. Ani bych to tak nezdůrazňovala, kdybych se s tou neslušností a netaktem právě nyní dvakrát za sebou nesetkala. Není mi to jedno a jsem na rozpacích jak mám reagovat.

V rámci zbavování se zbytečných věcí opravdu nevím co mám dělat s množstvím různých neúplných servisů kávových, čajových, sklenic vinných a likérových  různého tvaru a dalších nepotřebných cetek dříve vystavených ve skleníku, který jsem zrušila. V Rakousku mají bazary, kde si lidé takové přebytky mohou odprodat za minimální sumu, ale co zde? Vidím, že nejlépe asi bude zbavit se věcí radikálně a bude to. Vyvést je do sběrného dvora. Bude to hned a odlehčení od nepotřebného “materiálna” bude následovat hned vzápětí.

Odpoledne přišla nečekaně kamarádky maminka s kafem a větrníkem, že si jde pro ty loupané a namleté ořechy. Tak jsme to zvážily a bylo toho 3,5 kg. A mohu louskat dál, našla jsem toho včera ještě půl menšího trávního koše, ach jo. A nová úroda na obzoru. Nepomrzlo mi to, safra!

Kamarádky maminka měla dneska svátek a sdílnou náladu. Nemusela jsem moc mluvit, jen jsem naslouchala. Tentokrát mě to bavilo a do občasné slovní reakce, vesměs přitakávání nebo doplňující otázka, jsem se doslova musela nutit a nakonec jsem začala z té pohody zívat. Což bylo sice trochu neslušné, ale logické. Celý den v pohybu a pak najednou zastavení a příjemná únava se začala šířit do celého těla. Nene, ještě se muselo pracovat, a tak se do hajan chystám až nyní. Docela mne od toho dnešního šůrování bolí paže. Ale už to trochu tady začíná vypadat k světu. Méně krámů, už jsou jich plné krabice – připravené k transportu! Teď ještě kdo mi od nich pomůže. Snad už abych si založila malý domácí bazar s cenami velmi velmi mírnými až bezcennými.. A že se ptám…vlny nikdo nechce???

 Posted by at 22.01

  17 Responses to “Slušnost, úcta, vstřícnost”

  1. existují různé weby, kde se takové věci dají nabízet – takové ty komunitní bazary za málo peněz, nebo i za odvoz.

  2. Dík,ještě jsem to nezkoumala, myslela jsem naivně, že s tím nebude problém. Pak je tu také možnost nabídnout do LŠU na tvoření koláží apod.

  3. skleničky a vlnu ani moc nepotřebuji, takhle kdybyste objevila nějaký obracák na seno nebo postroj na koně, to bych bral všema deseti 🙂

  4. :)… je to dost velké, určitě bych si všimla. Ještě je šance na hambálku, tam je ještě jediný neprozkoumaný prostor – uzavřený. Bojím se tam nahlédnout, aby tam nebyly nějaký strašidelný věci. Třeba zetlelý mrtvoly. Ale klidně tam může být i nějaký poklad…

  5. strašidelný prostortak to já mám takovýhle strašidelný prostor ve stodole. Tam kdysi kdosi vystavěl c jednom rohu stodoly zdi a vytvořili tím tak jakousi místnost kam vedou jen jedny malé dveře. není tam žádné okno. Ani ti předchozí majitelé tam nevkročili a nevědí co tam je. já jen tak nakukoval dveřmi a snažil se baterkou temn prostor prosvítit. je tam vidět ….. no není tam prostě vidět skoro nic, jen hromady nějaké slámy a kusy čehosi neidentifikovatelného.
    A protože se tam bojím vlézt rozebírám tu zeď a pomaloučku se tam snažím dostat obchvatem .-) Ale stavěli to bytelně, jde to pomalu.

  6. strašidelný prostor 2úplně jsem zapomněl napsat, že tam třeba taky najdu nějaké zetlelé mrtvoly .-) pokud ano tak si pak můžeme tady psát o tom kdo je měl zetlelejší a kdo zachovalejší :-))

  7. Brr, jak to můžete vydržet. Dala bych si panáka a už by to bylo prozkoumaný. Já tam mám bariéru. Nevedou tam schody ani žebřík. Je to dost velký prostor. Musela bych tam žebřík dopravit složitě po schodech. Tam bych nevlezla ani kdybych si dala panáky dva.

  8. jako abstinent si nedávám panáka, ale stejně by mi asi odvahu nedodal 🙂 Myslím si, že tam bude prostě jen nějaký bordel, ale to místo působí děsivě, stodola je stavěná z velkých pískovců a zadní stěnou jakoby vražená do stráně, nikde ani skulinka světélka do tý komory nevnikne….tož co já vím jestli tam někoho nezavřeli a nenechali ho tam umřít hlady?
    Jinak dnes jsou už i lehké skládací žebříky…ten by se dal vynést po schodech snadno 🙂

  9. Možné je všechno; nebo tam mohl mít pantáta schovanou sexuální otrokyni, myslím tam u vás :), co my víme o těch časech. I kdybych měla lehký žebřík, neodvážila bych se tam pohlédnout. Vyfotím to zespodu, mohlo by někomu připadat že jsem si to vymyslela..

  10. tak vy se tam bojíte nahlédnout a mne ponoukáte ať vlezu do temné komory, co? 🙂 tak si to prohodíme, já vlezu k vám na hambálek a vy u nás do té kobky, co říkáte?

  11. To je velmi nezvyklý nápad, ale šlo by to možná. K vaší kobce nemám žádný citový vztah, stejně tak vy k mojí hambálce. Takže se mě to jako netýká a přistoupím k tomu úkonu nezúčastněně. Ale s mírnou obavou, protože tady od rána s tím strašíte.

  12. ba ne, já jsem v tomhle směru strašpytel a asi bych se vašeho hambálku bál stejně jako mé kobky 🙂

  13. haha, já si myslela, že na poslední chvíli cuknete, ale tím líp. Mít v záloze nějaké vzrušující tajemství s možností ho kdykoli "odtajnit" je dobrá věc. Ať to zůstane jak je.

  14. však svoji odvahu můžete vyzkoušet až budete na chalupě tam u nás 🙂

  15. To jsme to dopracovali, jen abych v té vaší kobce neobjevila něco strašného. Možná byste to měl předem ošetřit, abyste neměl akutní problém s mojí nevolností.

  16. nj ona by mi stejně žena nedovolila tam někoho pustit protože tvrdí, že takový binec je skoro trestné ukazovat 🙂

  17. To jsem fakt ráda 🙂

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient