postaru, tak, jak to má být
Strávila jsem dva dny v Rokytnici v Orlických horách. Konala se tam dlouho očekávaná soutěžní knihovnická akce “Východočeši”. Na malé chatě Sokola Třebechovice se sešlo několik soutěžních družstev dětí (asi 30) a okolo 10 knihovnic. Ty dva dny byly zcela fantastické. V té malé primitivní chatě, kde jsme doslova zakopávali jeden o druhého, neměli ani pořádně kde ulehnout a počasí stálo za prd, jsme měli paradoxně k sobě velmi blízko a i takový introvert jako já si nadšeně užíval vzájemné pospolitosti. Nevím… jsou prostě akce, na které nezapomenu a tahle k nim patřila. Se Stáňou z Hlinska jsme měly na starost kuchyni pro cca 40-45 lidí a tohle tedy pro mě bylo nové. Však velmi příjemné. Musím říci, že jsme na to ale tak docela samy nezůstaly a vždy se našla kolegyně, která nám s ledačím pomohla a zaskočila, když TO spěchalo. Úvodem jsme hbitě naškrabaly ve dvou 3 obrovské pytle brambor a při tom jsem si vychutnávala tu přítulnou atmosféru, kterou znám z literatury třeba z vesnických přástek. Seděli jsme v komoře, ruce se nám jen míhaly a pusa jela na plný plyn.
Také jedno překvapení! Cestou tam, ve vlaku, jsem dostala neočekávanou pozvánku na rande. Od osoby blízké, ale vzdálené. Občas se vídáme, jak to okolnosti dovolí, ale tentokrát jsme se neviděli hodně dlouho. Více než rok. L. za mnou přijel do Rokytnice, a protože jsme měly brambory naškrabány a vše k večeři připraveno, na malou nevinnou schůzku došlo. Bylo to příjemné zase se po čase vidět, a možná se sejdeme ještě dříve, než zase za ten rok. Ráda bych.
Nevím, co bych dodala. Je mi dobře. Fotoaparát jsem sice neměla, ale protože jsem viděla spoustu krásných motivů přírodních, architektonických a sakrálních, nedalo se svítit, musela jsem fotit na Stánin mobil a Lenčin foťák. Tak se fotek bohdá dočkáte. Motiv chalupy v jarní zeleni, romantické utajené verandy na té chatě, zvláštní neobvyklé sošky Krista, interiéru kostela a unikátních varhan a starobylé omšelé a velmi vzrušující ruiny staré vodárny. Takže jsem se focení zase nevyhnula, ale ještě nemám vůbec nic.
A tak mám další rest. nezpracovanou archeologickou výpravu, středeční Noc s Boštíkem v Pardubicích a nyní Rokytnice.
Alespoň dám odkaz na archeologický výlet na rajčeti. Fotografie mají popisky. Kromě kostelů je v vidění i ledacos z chrasteckého muzea včetně exponátů vázajících se k podlažickému kláštěru a nádherné snímky ze zámecké zahrady. Byla jsem jako vždy, když se zde ocitnu, okouzlena a musela fotografovat. Zahrada je malá, ale vždy mě láká zachytit její pečlivou krásu.
