český malíř, grafik a ilustrátor
Výstava Václava Boštíka (VB) nazvaná nazvaná Václav Boštík 1913…2005 připutovala do Pardubic z Prahy.
Galerie hlavního města Prahy uspořádala koncem loňského roku rozsáhlou výstavu českého malíře 20. století Václava Boštíka, kterou představuje průřez z jeho padesátileté tvorby. Boštík patří podle kurátora této výstavy Karla Srpa ke základním osobnostem českého výtvarného umění. Postupně přešel od realistické malby k abstraktním obrazům, kterými se proslavil i ve světě. Výstava, která je historicky první Boštíkovou monografickou restrospektivou, je členěna v čase a současně stylu a částečně i námětu. Tvorba Václava Boštíka takové rozdělení umožňuje.
Václav BOŠTÍK se narodil v roce 1913 v Ležákově mlýně v Horním Újezdu u Litomyšle. Jeho otec byl mlynář a strýc byl kněz, oba ale ve svém volném čase malovali, čímž mladého Václava ovlivnili. Boštíkovo zázemí bylo důležité pro jeho další tvorbu. V silně náboženské oblasti a rodině se zrodil jeho zájem o víru, Boštík se v Praze přátelil s dominikány a rád přemýšlel o souvislostech víry a nejnovějších poznatků fyziky.
Svůj vnitřní svět promítal Boštík i do své tvorby. Ve svých počátcích maloval realisticky a i já v jeho obrazech, inspirovaných převážně krajinou v okolí svého rodiště a budovou mlýna, poznávám vliv francouzského malíře Corota. Tuto cestu záhy opustil. Spojovacím prvkem jeho dalších obrazů je světlo, spiritualita, touha dobrat se základních věcí. Proto každým svým dalším obrazem směřoval k abstrakci. Objevuje se vliv umění přírodních národů – primitivní robustní ornament, jednoduchá znakovost, symbolika, základní geomatrické tvary a zvláštní propojení prahmoty s něčím nehmotným, chvějícím se, pulzujícím, rodícím se z mála. Vidím v tom takové tetelení před velkým třeskem. Postupem života došel ve své výtvarné cestě k zobrazování základních principů přírody v naprosté jednoduchosti ve snaze zachytit kmitavý nebo rotační pohyb rodícího se organismu. Tohoto působení dosahoval i použitou výtvarnou technikou – pastelem. Obrazy tohoto typu jsou velmi jemné. K některým motivům se po čase cyklicky vrací, ale vpodstatě se velmi dobře, jak jsem již uvedla, dá množina jeho obrazů rozčlenit v čase. Docházíte ke konci výstavy i životní poutě VB a máte pocit, že na konci by mohlo být už pouze lehce zamatované plátno s černým rozpitým bodem uprostřed a bylo by to to ONO.
První část se nazývá V kruhu a zahrnuje tvorbu z let 1936 až 1948 / na obrazech se objevuje kromě mlýna i kruhový motiv mlýnského kamene
část Znaky ukazuje díla z let 1949 až 1961
Zde inspirace uměním přírodních národů, jednoduchost, robustní ornament, symbolika, symetrie, tajemno, nekomplikovaná spiritualita
Jak jsem uvedla, k některým motivům se VB vrací. Často maloval lebku, pohrával si s tím tvarem a symbolem.
kapitola Pole zahrnuje obrazy z 60. a 70. let, například důležitý obraz Modrá pro Jana Palacha.
Modrá pro Jana Palacha
Čtvrtá část Vlnění přechází až do roku 1987, kdy vznikají jeho pastely nepopsatelných barevných odstínů.
Poslední část se nazývá Mlhoviny a zahrnuje Boštíkovu tvorbu do roku 1997, představují ji obrazy s námětem beztvaré hmoty, často se objevují křesťanské symboly.
Kromě malování vytvořil Václav Boštík v letech 1955 až 1959 s Jiřím Johnem i unikátní pražský památník obětem holocaustu. Na zdi Pinkasovy synagogy napsali 77 297 jmen nacistických obětí. Později se podílel na restaurování renesančních sgrafit na fasádě zámku v Litomyšli.
Václav Boštík představuje špičkovou hodnotu v novodobém malířství. Jeho vnímavost, citovost a duše hledače se promítá do jeho obrazů. Necítím v nich kalkul, ni snahu po líbivosti, ale naplnění skutku malovat sám pro sebe. A snahu celý život se se přibližovat tomu NIC v úplném počátku.
