Kvě 112011
 

ohromující krása opuštěných objektů – památníků bývalé Jugoslávie

Spomenik – soubor fotografií z let 2006 – 2009 / Jan Kempenaers



Památníky vznikly na popud prezidenta tehdejší Jugoslávie Josipa Broze Tita v 60. a 70. letech minulého století, na místech bojišť druhé světové války (např. Tjentište, Kozara a Kadinjača) nebo tam, kde stával koncentrační tábor (jako Jasenovac a Niš). Byly navrženy různými sochaři (Dušan Džamonja, Vojin Bakić, Miodrag Živković, Iskra Grabul …) a architekty (Bogdan Bogdanovic, Gradimir Medaković …).

V oněch letech byly tyto památníky často hojně pietně navštěvovány, jak bylo obvyklé, zejména pionýry. V roce 1990 Jugoslávie zanikla a památníky byly „zapomenuty“.

Znovu na ně upozornil belgický fotograf Jan Kempenaers, který se v letech 2006 – 2009 s mapou jejich rozmístění z roku 1975 toulal po oněch místech (nyní Chorvatsko, Srbsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, atd.), a pořídil z této cesty fotografický cyklus Spomenik, který posléze vyšel i knižně.

Pokusila jsem se objevit na síti onu legendární mapu památníků, ale nepodařilo se mi to. Mohla bych to dotáhnout do konce, jak mám ve zvyku, ale mám nyní úplně jiné starosti, kterí mne od tohoto „úkolu“ odvádí. Škoda..

Prohlédněte si Spomeniky jednotlivě; jsou úžasné svou krásou a monumentalitou ve spojení s místem kde stojí. Jakoby spadly z nebe a mají kupodivu docela jednotný styl. Tím myslím jejich velkolepost a modernost a hmotu. Jsou nadčasové, jako funkcionalistické vily, dovolte mi to přirovnání. Jsem těmi záhadnými symboly, jimž nerozumím, ohromena a rozjitřena., slavnostně naladěna. Některé jdou do futurismu, jiné do surrealismu a další připomínají Sluneční město malíčka Neználka nebo stavby těch nejsvětovějších architektů (třeba Franka Gehryho). Oceňuji také práci fotografa, zdánlivě jednoduché téma, ale fotografie vzbuzují respekt a mají atmosféru.

Asociace hrotů Sochy svobody – symbol vítězství

Nádherný snímek „nukleárního slunce“

Indiánské teepee

stan, vzbuzuje ve mně představu zemljanky, obecně úkrytu

prefabrikovaná pěst komunismu

Tajemný hotel bez oken


Ten mne nadchnul nejvíce, přestože připomíná starý symbol českých drah nebo co 🙂

Velkolepá brána – křídla nebo vůbec nic, jen krása hmoty a jejího opracování

Sluneční město, jen mi chybí obří skluzavky z obřích oken; a mimochodem, kdyby tohle dílo navrhl architekt Kaplický, věřila bych tomu.

rozhledna

Vypučel a rozvinul se květ svobody

Tři strážci

Druhý záběr stejného objektu, viz výše

a Země se rozestoupila v lesním zákoutí

mimozemský hybrid

rodinný dům mimozemské civilizace

 

?

Nevím, zda patří do série Spomenik, ale zapadá tam – vysunutý periskop z podzemní laboratorě

Jak asi vypadala?

Vesmírný koráb

Nebeský stroj – kyklopská vize






 Posted by at 21.11

  9 Responses to “Monumenty, které spadly z nebe”

  1. Se mi líbí, jak si totalitní režimy potrpěly na monumentální pamatníky a pak k nim byli náháněni všichni občané, by pěli chválu na režim.
    Dokonce mám pocit, že čim byl režim nelidštější, tím monumentálnější pomníky budoval.

  2. Sejra,taky jsem chodila. Nesoudím, skoro všichni jsme se tak nějak vmáčkli do té škatulky a žili podle šablony doby. Nyní máme také své modly. Svět silikonových celebrit a zábava je nám servírována podle jinýho mustru. Maně si uvědomuji paní koulařku Fibingerovou v Radě ČT a její dekorační standardy. Ty památníky jsou ale skvostné v tom poločasu rozpadu na samotě u lesa, v lůnu hor. Nemyslíš? Každá doba má něco do sebe 🙂

  3. Dík, Amélie

  4. Totalitní režim v socialistických státech nikdy nebyl.Od tohoto označení se začíná upouštět protože byl účelový a zavádějící, navíc se mohlo použití tohoto termínu obrátit proti dnešním pánům. Kdyby se někdo kdo ten termín používá podíval do příslušných knih zjistil by, že totalitní režim je pojem, který kromě jiných zpracovala Hannah Arendtová a je to režim, který stojí na tom, že vůdce v tom režimu je charismatickou osobností. Byl podle Vás Husák, Jakeš a další představitelé charismatickou osobností? Co se týká Spomeniků – tj. zde vyfocených památníků v reálu mohou vypadat všelijak,možná i odporně, zde jsou ale vyfoceny docela přitažlivě.

  5. Ano u Spomeniku to zcela určitě závisí na úhlu pohledu fotografa, nikdy ty objekty neuvidím, a tak jsem jimi okouzlena z fotografií.
    Zrovna jsem ležela a nemohla usnout nad tou špínou, co se mi honila hlavou. Každý den vypluje na povrch nějaká "malá" špinavost a lidé se tím dávkováním po kapkách stávají otupělými a už jsou tak zblblí, že nevědí co si o tom mají myslet. Mravní kodex naruby. Melou ještě vůbec boží mlýny? Za člověka dnes myslí média. Média nám dávkují přetvořené pravdy a současně ohlupují nafouknutou bublinou provinčního bulváru, otřesnými seriály a jinými peckami do hlavy. Je to stejná nalejvárna jako dřív, jen se u toho tak přímočaře nevraždí jako v 50. letech. Dnes jsou metody likvidace "člověka" jiné. Propracovanější. Přesto existují ostrůvky normality. Ale ne nahoře, tam je každý, kdo má ještě nějaké iluze, zválcován uvláčen a "spacifikován". Jdu zase zkusit spát, ale je mně z toho všeho kolem mě čím dál víc šoufl.

  6. ZuziVšak sem také netvrdil, že se mi nelíbí:-) Některé jsou dokonce velmi pěkné, třeba to teepee. Jen ty okolnosti vzniku jejich krásu snižují…

    Mám z té doby trochu trauma – nechtěli mě vzít do pionýra, nemohl sem jet na spartakiádu – a soudružky učitelky mi to servírovaly jako mojí chybu. Převrat naštěstí přišel včas a milé soudružky šly do řitě až na tu největší svini (psala kádrové posudky), ta se stala šéfovou místního OF:-(
    A máš pravdu v tom, že dneska je to stejné, jen jakoby naopak. Ale můžem si za to sami. Koneckonců co také čekat od národa, kde se stane zpěvákem roku Michal David?

  7. Tak to jo. Podnět k jejich "výstavbě" byl bohulibý a jsou neuvěřitelné. Fascinují mne tím, že nejsou realistické a jejich "betony" a pojetí tvoří i přes jejich vzdálenost podivuhodný celek. A jejich síla tkví právě v tom – v jejich společné sestavě. Jejich původní smysl je zapomenut, zůstává monumentalita, bizarnost a fantazie výtvarníků a architektů.
    Znáš Sejra tohle, Slovensko, Bradlo, mohyla M. R. Štefánika?
    http://www.humanart.cz…913342.jpg
    nebo jinak:
    http://img2.rajce.idnes.cz…le.JPG
    S Davidem máš pravdu. Už jsem o tom psala, jak jsem byla přesvědčována v práci, že je super a lidi ho potřebují.

  8. Ahoj,

    tak co, nevíte někdo, kde sehnat onu legendární mapu jejich rozmístění z roku 1975???

    Michal

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient