besedy a obřady
Už je to jistý. Tento týden se po dnešku vybarvil jako řada dalších před ním a ani nadále to nebude jiné. Nepracuji-li na zahradě, trávím dny přípravou besed, besedováním, přípravou textu obřadů a jejich následným deklamováním. Tentokrát je poměr 4 : 5, a tak se omlouvám, že toho víc nesdělím, musím fábulovat.
Text o monumentech v přírodě postupně dávám dohromady, musím čas sčítat po kouskách. Dnes jsem věnovala slunné odpoledne osekání zahrady. Měla jsem zpočátku velkou obavu o osud sekačky, neboť elektrický stroj vynechával a to by moje plány narušilo. Zkusila jsem to, na co mám. Vyměnila stávající kabel za jiný od lampičky. A hle, náhodou jsem objevila, kde je ten háček. Tak jsem zakoupila kabel nový. Překvapilo mě, jak je ta věc drahá, a to jsem si nekoupila tu dražší verzi – kabel natočený na bubnu!
Včera se mi povedl husarský kousek! Po jednom měsíci jsem dočetla knihu Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů. Spadl mi kámen ze srdce! Sebemrskačsky jsem si dala podmínku, že další – novou knihu – otevřu teprve až dočtu tuto. Prala jsem se s ní po chvílích před spaním a šlo to pomalu, dokonce jsem se mnohdy musela vrátit o několik stránek zpět. Je to zajímavá kniha, ale pořád se tam stejné věci omílají dokola. Říkala jsem si, jak z toho děvče uděláš stručný výtah??? Určitě by ta kniha “šla říci” jednoduše a stručně. hle! Poslední kapitola byla věnována právě tomu!
Jinak mám docela dobrý pocit, to jest, přízrak chmůr na chvíli odplul do pozadí, ale stále je přítomen a kdykoli může střelhbitě zaútočit. Ale každý máme něco a musíme s tím žít, no ni?
Zuzi, promiň, ale víš, že mi připadáš jako masochistka? Knihu, která mě nezaujme, prostě odložím. Nemíním zažívat útrapy jako při povinné četbě. No jo, ale každý člověk je jiný, že? Tvoje šílený životní tempo bych těžko zvládala. Nedokázala bych ani žít tak osaměle – pořídila bych si určitě nějakou němou tvář. Od té doby, co tě čtu, nemůžu si pomoct, mám pocit, že jsi příliš zahleděná do sebe, když se sebekritizuješ, dáváš si pozor, abys to přehnala tak nějak víc intelektuálně než od srdce. Ale to jen jen můj subjektivní pocit. Obdivuju a zároveň nechápu, jak může jít někdo se svým soukromým až tolik na trh.
To jsem tomu dala! Samozřejmě, soukromím
Ahoj Jano,děkuji za tvůj komentář. Je pro mne zvláštní číst, jak skrz blog působím na jiné; mohla bych z toho něco pro sebe vyvodit, třeba v čem mám ubrat, v čem přidat, ale v poslední době na nějaké "strategické osobní výboje" už ani nemám vůli. Někde se daří a jinde ne. Co to je.. nedovedu to pojmenovat, nenašla jsem rovnici ani žádný zákon. Věřím na nevyzpytatelnost. Zvíře si pořídit nemohu, protože se o něho neumím postarat. A je to další starost. Copak ještě? :). Jsem sebestředná a sobecká, to ano, ale současně i plachá a zranitelná. Tohle zde je divadlo a kdo si udělá o někom obrázek na základě autocenzurovaného textu, který zde o sobě píše, může se mýlit. Dobrý a zkušený psycholog možná časem leccos pozná, z nepatrných stop, které zde člověk třeba maně zanechá. Nepíšu sem vše, ale snažím se nelhat, nevymýšlet si. Ale přesto některé věci jsou pro mne tabu.
Jsem ráda sama, teď to je dobrý, ale když je zima a zkrátí se dny, tak to stojí za prd. Vše?.