Dub 242011
 

co se děje

Před chvílí jsem si přečetla ve zprávách, že Ivan Martin Jirous stejně jako loni v této době, i letos přebývá v třebíčské nemocnici a má zdravotní komplikace po prasklém žaludečním vředu. Podle svědectví jeho kamaráda Čuňase se tak stalo po undergroundové bohoslužbě na Velký pátek, která se konala ve mlýně U Skaláka v Meziříšku nedaleko Třebíče. Podobné potíže ho tam postihly i loni.

Tak doufám, že poeta zabojuje a přežije. Zatím přežil vše. Kdo ale nepřežil, je kyjovský fotograf Miroslav Tichý. O něm jsme donedávna neslyšeli nebo byl znám jen úzkému kroužku zasvěcenců. Byl podivínem v pravém slova smyslu a žil svobodně jak se jen dá. Život na hraně a nezávisle na všeobecném vkusu a zvyklostech. Výzor bezdomovce, život s minimálními potřebami, ale velký zájem o ženské přednosti. Ty nefalšované. S pocitem dobrodruha a nezájmem o techniku lovil na svých podivných sdrátovaných fotografických přístrojích ženská lýtka, stehna, zadnice a prsa. Teď se o jeho nedokonalé fotografie svět pere. Byl to totiž fenomén, a jeho život a dílo tvořily vzácnou jednotu. Umělec jako ze starých časů. Ale on se jím necítil. Jen sytil svou touhu zachytit prchavou krásu obyčejnosti. Každý z nás máme takové neškodné choutky, však jemu se staly smyslem života.

A také zemřel v sobotu keramik Pravoslav Rada, dva dny před skončením své velké výstavy Rada! Paráda!” v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Bylo mu 87 let a o úmrtí v neděli informovala blízká rodinná přítelkyně Barbara Hucková.

A také zemřel v sobotu ráno ve věku 85 let indický náboženský guru Saí Bába, známý v celém světě a považovaný miliony svých přívrženců za živého boha. Počet jeho přívrženců se odhaduje na deset milionů lidí z více než stovky zemí. Mnozí tomu však nevěří, protože “On sám říkal, že bude žít do 96 let. Nemohl se zmýlit,” řekl AFP jeden z dobrovolníků pracujících pro jednu z četných charitativních organizací Saí Báby.

A jak se máme my? Trávíme dny v pomalém rytmu malé Emmy a povalujeme se na dece, chodíme na dětské hřiště, opékáme buřty a pozorujeme mrtvé slepýše a vrány. Slepýš je na naší zahradě běžný, ať už mrtvý nebo živý, ale uvidět mrtvou vránu se nám ještě nepodařilo. Stalo se tak nečekaně včera, v době, kdy jsme v kolem poledního opékali na zahradě buřty. Našli jsme vránu ležet pod ořešákem s poraněnými drápy a křídlem, už mrtvou. Ale čerstvě.

Dnes jsme navštívili skanzen na Veselém Kopci. To byl ale mumraj! Velikonoční fotky stáhnu až zítra, ostatně i nějaké přibudou. Dipoledne budeme vyrábět vejce natvrdo a barvit vajíčka po přírodním způsobu. Poté vyrobíme hnízdečka a do nich umístíme různé jedlé velikonoční dekorace. A Emma bude ta překvapení – umně rozmístěná na zahradě – vyhledávat.

Dnes cestou na Veselý Kopec jsem si vymyslela jinou trasu a zabloudili jsme. Dcera mi řekla, že se mnou je to jiné, vždy dobrodružné, vždy se něco semele. Beru to jako pochvalu. Také mi říká, že jsem sobec, a že to má po mně. Je to také pochvala a přeberte si to jak chcete.


 Posted by at 21.34

  6 Responses to “Velikonoční každodennost”

  1. Pravoslav Rada- vůbec sem nevěděla, že byl ještě živ, to sem teda hrozná:-((
    Mám od něj několik růžovaných koček z období 70-75, tenkrát sem z nich byla úplně u vytržení:-)

  2. No jo, nyní frčí zase jiní borci, zapomnělo se na leckoho, a ne každý si to zaslouží.

  3. Myslela sem dnes na ty kočky, prodávaly se normálně v každém Skloporcelánu, divné. Ani si nevzpomínám kolik stály, ale nebylo to málo, možná 150,-Kčs, to nejmíň, možná to bylo víc, ale i těch stopade bylo při platu 800 brutto dost. Líbí se mi pořád ty kočky, taky to je " jediná věc" kterou sem neuklidila do krabic, ony a ještě váza Šárky Radové.

  4. Já měla slánku a pepřenku od jeho ženy, solilo se hlavou člověka. Jedna stála kolem stovky, kupovala jsem je v Díle. Pozapomněla jsem na jejich věci, ale když jsem si přečetla, že zemřel, hned jsem si uvědomila, jak jejich výrobky zlidověly, byly všude, ale byly docela milé.

  5. Jo tak Pravoslav Rada a Miroslav Tichý? To jsem nevěděla. O tom druhém mám jednu knížku s fotkama.
    Od toho prvního si teď žádné konkrétní dílo nemůžu vybavit… kouknu se na internet.

  6. Pořád někdo umírá, to je zvláštní, že máš knížku s fotkama o Miroslavu Tichém, já jsem ho zaregistrovala teprve nedávno a myslím, že nás je většina. Tak to ji asi nemáš dlouho :).

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Tvorba webových stránek: Webklient