a pracovně
Dnes jsem celý den už od samého rána pracovala v domě. Dodělávala jsem základní a zásadní úklid po zimě, přesazovala kytky a tak podobně. Přitom jsem vařila, občas přečetla nějaký text z Lidovek (text bloggera píšícího Královiny o Liteře budu komentovat) a přitom myslela na páteční ranní debatu v práci. Kolegyně a zvláště Eliška mě přesvědčovaly, že Michala Davida má každý rád a jeho úspěch v anketě týtý není jen tak náhodný. Dostala jsem vážně míněnou přednášku, že lidé v dnešní době jeho písně potřebují, protože odvádějí je od reality všedního dne. A když se chceš po práci v kolektivu pobavit, není lepší alternativy. Eliška to dokládala shlédnutým muzikálem Děti ráje, kde v závěru všichni lidé povstali a nadšeně aplaudovali. A že třeba takový Dan Bárta málokoho zaujme. Když jsem slyšela, jak mi to Eliška zdůvodňuje, co lidé potřebují, uvědomila jsem si, že je to tak i s knihami. Ale nelze si zasvinit fond jen samým čtivem.
Nechtělo se mi o tom diskutovat, jen jsem konstatovala, že jsem spíš na ty menšiny. Ještě jsem si sdělovaly, jak je to u nás doma s hudební kulisou, a to mám také jinak než ony. V domácnosti kolegyně jde v kuchyni rádio, v obýváku nonstop televize a od syna hudba z přehrávače. Eliška také hned doma zapíná rádio a při práci v knihovně jim rádio Impuls jde celý den nonstop. Každý ať si dělá co mu je milo, hlavně když s ním nemusím bydlet a tohle sdílet. Vadilo by mi to. A neodsuzuji nikoho intelektuálně za odlišný přístup ke konzumaci kultury a nekultury. Však když mi to popmuzic v létě vyřvává z okolních zahrad, bráním se tomu, protože si na to nemohu a ani nechci zvyknout. Jsem zvědavé na letošní sezónu, protože loni jsem několikrát řádila jak divá žena a křičela přes zahradu, že proti tomu mám námitky a nesouhlasím. Snad to i pomohlo, ale nikdy není nic jisté. Také tohle vyhrávání na zahradě jsme probírali a dočkala jsem se nesouhlasu. Prý si tím jen škodím a sousedé mi budou dělat naschvály. Nevím, ale nedovedu k tomu mlčet a trpět pod tím přívalem hudby. Mám zkrátka na zahradě ráda ticho. Asi jedna z mála.
Dnes jsem na to s přestávkami celý den myslela. Že jsem jiná a snad i divná. Že odmítám Michala Davida. Ale nejen proto. Však změnu se sebou nechystám, nemám pocit že bych se stylizovala do nějaké intelektuální role a ve své podstatě tíhla ke konzumní rádiové hudbě, jen si to nepřiznávám… Přiznávám však, že ke mně patří i pravidelná konzumace internetového Aha a Blesku. Nějaká temná perverze se zkrátka vždycky najde..
Teď zrovna píšu a poslouchám bývalé -123 minut a uvědomuji si, že je to s Davidem nesrovnatelné a pro mne neskonale krásné.
Neznám nikoho živého, kdo by poslouchal cíleně Michala Davida.
doporučuju ticho. S jakoukoliv hudbou nesrovnatelné! Navíc neplatíte poplatky autorským svazům.
Hudební znečištění mi také vadí.Občas se zeptám někoho proč má zapnutou televizi. Dozvím se, že ji posloucá. Jednou jsem 11. září po takové odpovědi říkal o tom, že v USA vlítla letada do mrakodrapu a mrakodrapy spadly. A také, že si myslím, že si to udělali američané sami. Odpovědí mi bylo : to nevím, to jsem neslyšel.Řekl jsem teď zrovna to dávají v televizi, chodíš kolem ní, před chvílí ses na ty záběry hořící budovy podíval. Tak neříkej, že tu televizi sleduješ.
[1]V tu chvíli, když mi o x let mladší kolegyně vysvětlovala, zcela vážně a s laskavě domlouvacím úsměvem člověka, který to má v háku, jak se to má s Michalem Davidem, přišla jsem si jak v absurdním divadle a ta totalitní scénka mě ochromila a ztratila jsem zcela svůj esprit a nereagovala. Zábava … uvolnění, každý si najdeme co nás těší. Ale považovat MD za nejlepší nebo nejvhodnější prostředek sloužísí masám k útěku z každodenní ubíjející reality, to mě ohromilo.
[2]Ticho mám nejraděj, ale to živé, třeba ráno na zahradě, nebo ticho v obydleném domě, kdy se ozývají různé zvuky z kuchyně nebo slyšíš útržky hovoru a necítíš se třeba tak osamělý i když si jdeš zrovna po svým.
[3]Ano, je to tak jak říkáte, ty spuštěné spotřebiče dělají umělou kulisu a dryjáčnicky přehlušují vše jemné a přirozené, i to, co je vevnitř. Člověk ani neví o čem to je, snad to má přehlušit ticho a zamezit vlastním myšlenkám, které mnohdy nejsou žádoucí. Hudební znečištění, ještě jsem neslyšela. Líbí se mi ta slovní spojení, co elegantně označují některé hnusy. Třeba včera jsem četla Finanční disciplina nebo ztráta finanční discipliny. To je když dostaneš výplatu a hned první den ji celou prošustruješ za své požitky a závislosti.