Hej hola, to tedy fakt nevím komu mám na starý bloggerský kolena poděkovat!

poděkování a seznamyTak mě někdo doporučil do blogů doporučených samými uživateli. Tak to jsem opravdu překvapena, že jsem se ocitla na tomhle piedestalu, děkuji pěkně záhadný přímluvče. Jsi tajemný, a je to vzrušující pocit vědět, že to nevím!
Vrátila jsem se ze cvičení a půjdu si lehnout a číst. Stále čtu a nečtu “Vycpaného žraloka” a potřebovala bych s ním rychle skoncovat. Táhne se to a pomalu jsem ztratila kontinuitu. Mám doma ještě 3 další knihy do nichž jsem zatím nenahlédla a ještě se staví do fronty dvě dětské od Čtvrtka, které bych chtěla uvést v život na besedách. Tedy podle vzoru Plzeňských a Packých knihovnic z jičínské přehlídky. Kolotoč v Africe a Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska. A jsem jinak samý rest. Všechno se musí zdokumentovat a zpropagovat. Dá to víc práce než uskutečnit samotnou akci. Noviny, web, stáhnout a upravit fotky, popsat, vložit na rajče, rozeslat odkazy, popsat na blogu, najít co kdo chce poslat ze starých besed a další a další a já nevím co ještě, ach jo, alespoň to musím znovu sepsat. Mám nad sebou bič nedostatku času na věci ostatní… Zabředla jsem dlouhodobě do bažiny nesplněných úkolů a stále tam něco přitéká svižným tempem.
V květnu jsme se domluvili s dcerou na Vídni, dvoudenní Vídni. Zahrady, parky, hřbitovy, muzea, výstavy. Píšu v množném čísle, ale musím každou štaci vytipovat zcela přesně. Ano, ještě je tam muzeum pohřebnictví. Chceme jet samy, ač bychom pár kamarádek posbíraly. Ale budem tentokrát sobecké a basta. A musím se vrátit ještě do Jičína. Tam se zase chce podívat Tamara. Nechala se nalákat na alej, lesní kapličky, (ty také ještě nemám obeznané!), žiďák a synagogu, též Lodžii. A to je jen to základní! Plánů dost, ale prozatím jsem si nechala nejméně 14 dní a víkendy na dům a zahradu. Nějak se mi to vleče. Nejdřív práce, pak zábava! Tak já si jdu sepsat posloupné seznamy prací doma a v zaměstnání.