tak předem: Třídílná minisérie o Sherlocku Holmesovi dnešních dnů startuje dnes ve 21.20 na ČT1.
- Když se budete dívat dnes večer na Sherlocka na jedničce, na dvojce vám ujde Literární revue 333. Ale to neva, na tu se můžete podívat později do archivu ČT na webu téže instituce. Tak co, budeme již odpoledne rozechvělí??? Já tedy jsem, poslyšte na co nás ČT láká:
Na české obrazovky téměř po roce dorazila letní senzace z Velké Británie. Třídílná minisérie o Sherlocku Holmesovi dnešních dnů startuje dnes ve 21.20 na ČT1.
Čím je Sherlock tak výjimečný? Je prostě geniální: v první řadě nabízí vynikající herecké výkony, nejen v představitelích dvou hlavních rolí Benedictu Cumberbatchovi a Martinu Freemanovi a jejich vzájemném jiskření.
Má také úchvatný scénář, který charismatické ústřední duo zásobuje velkou porcí vtipných, sarkastických a úsečných hlášek a nabízí velmi spletité peripetie detektivních příběhů, které řeší. Pak jsou tu ony komické aspekty – od nezakrývané sebestřednosti hlavního hrdiny přes věčnou tichou přednaštvanost jeho drahého doktora Watsona až po jízlivé komentáře, které tomuto lehce sociopatickému duu adresují všichni ostatní.
To jsou oni, vypadají nadějně!
- V pražském Rudolfinu vystavuje Adriena Šimotová, otevřeno od této středy.
Vyjevování (2008–10)
Více včetně fotografií na stránkách Rudolfina
-
Růžena – příběh malířky Růženy Zátkové
Kurátorka Alena Pomajzlová
Císařská konírna Pražského hradu, od 8. 4. do 31. 7. 2011
www.ruzenazatkova.cz
Podobně objevných výstav už moc nebude. Takto významné, zajímavé a současně zapomenuté osobnosti českého umění 20. století nejde nacházet donekonečna. Císařská konírna na Pražském hradě patří od čtvrtka dílu české futuristky Růženy Zátkové (1885 – 1923)..
Její příběh je nejen zapomenutý, ale i podivuhodný a dobrodružný.
Přečtěte a poslechněte si její příběh na stránkách ČR, a jsou tam i ukázky tvorby
-
Prorok. Svět Karla Wilhelma Diefenbacha
DDDer Prophet. Die Welt des Karl Wilhelm Diefenbach
Wien Museum, Hermesvilla
Do 26. 10. 2011
www.wienmuseum.at
Ve Vídeňském muzeu probíhá výstava připomínající výstředního umělce a myslitele Karla Wilhelma Diefenbacha. Jeho vzpoura proti kultuře a životu na přelomu 19. a 20. století je znepokujující i dnes. Rozumíme jí, hlavně příznivci nudismu, poživatelé biopotravin, zkrátka přátelé všeho přírodního.
Diefenbach se narodil v západoněmeckém Hadamaru, malířství studoval v Mnichově. Jeho obrazy byly ovlivněné německým mystickým symbolismem. Byl chatrného zdraví a v Mnichově se vedle umění seznámil i s metodami přírodního léčitelství. Začal zde budovat nejen kariéru malíře, ale i svůj osobitý myšlenkový svět. Chtěl žít v souladu s přírodou, odmítal monogamii a náboženství, propagoval pobyt na čerstvém vzduchu.
V Německu nebyl jediným propagátorem hnutí, jemuž se později začalo říkat lebensreform. Již od 60. let předminulého století se mezi německou elitou šířilo vegetariánství. Gustav Jäger vedl kampaň za teplé a prosté vlněné oblečení coby záruky zdraví. Objevují se první praktikanti homeopatie, herbálních koupelí a otužování. Diefenbach získal skandální proslulost především svou propagací nudismu coby léčebného prostředku.
K Diefenbachovi, žijícímu v polorozpadlém domu nedaleko Mnichova, se v 80. letech připojil malíř Hugo Höppener, který později přijal pseudonym Fidus. Zdravím neoplývající Höppener se původně neúspěšně léčil Jägerovou terapií vlněným prádlem, ale po boku Diefenbacha se z něj stal přesvědčený nudista. V roce 1888 je však kdosi udal policii, že se procházejí kolem své samoty nazí, vystavují se necudně slunci a budí veřejné pohoršení. Následoval soud, kde Diefenbach dostal šest měsíců žaláře, Fidus tři.
Více v Lidovkách
- Čeká mne léto v Solné Komoře! Zorka už tipuje polorozpadlé tajemné zámecké objekty (neboť i takové se tam nacházejí), abychom se jimi až přijde ten čas, společně potěšily. Zatím má dva, tak se potěšte taky:
