a jeho včerejší LOGO Googlu
LOGO Google, 19.2.2011
135. výročí narození Constantin Brancusi – obrázek je použit s povolením ARS, NY / ADAGP Paris
Včera oslavil Google narozeniny rumunského sochaře Constantina Brancusi zveřejněním oslavného loga. Jeho výtvarná loga jsou mnohdy zdařile upraveným dílem umělce, ale toto se skládá pouze z originálních prvků . Brancusi je velmi podivuhodný člověk, jak svým osudem, tak svými sochami. Když jsem shlédla toto logo poprvé, myslela jsem si, že se jedná o díla současného umělce, a ne o takřka vrstevníka Augusta Rodina, jak jsem později s úžasem zjistila! Jednoduché prostorové formy – hranol, vertikála, a hlavně dominuje tvar vejce – vše v základní čisté podobě oproštěné od balastu, zaoblené hrany, vyvstávají vliv orientu (jemnost, hladkost zaoblenost a důraz na vnitřní svět) a jednoduché abstrace primitivního umění přírodních národů. Jak úsporné a vyzařující!
Později jsem si přečetla o jeho životní cestě a nadchla jsem se pro tohoto pána. Připomněl mi Josefa Ladu. Ale Brancusi, na rozdíl od Lady, syna chudého ševce – on syn pastýře ovcí, to dotáhl z mnohem nuznějších poměrů, poznamenaných i analfabetismem, mnohem dál (myslím svým věhlasem, společenským životem, o umění diskutovat nelze, není objektivního soudce). Stal se světově uznávaným umělcem a členem té nejlepší umělecké společnosti v Paříži – stýkal se přátelsky s Apollinairem, Picassem, Duchampem, Modiglianim, Rousseauem i Légerem. A můžeme říci, že právem. Jeho díla mají duši a jeho symbolické abstrakci bez výhrad věřím! zuzi
Malá ukázka z google obrázky a níže identifikace jeho soch
Přečtěte si více o jeho osudu…
Constantin Brancusi
|
|
* 1876 – 1957, Rumunsko, Francie Rumunský sochař Constantin Brancusi (Brâncuşi) se narodil v malé karpatské vesničce Hobitza. Jeho rodiče byli chudými pastýři ovcí, se kterými jim pomáhal i malý Brancusi. Aby si ukrátil čas, vyřezával si ze dřeva různé figurky a sošky, k čemuž měl velký talent. Aby unikl přísnému otci, už v devíti letech utekl do blízkého města, kde se živil jako nádeník. Ve třinácti letech pak odešel do Craiovy, kde několik let pracoval u místního hokynáře. Když mu bylo osmnáct let, nechal se zapsat na tamní uměleckou školu kde se kromě profesionálního řezbářství sám naučil také číst a psát. Po úspěšném absolvování školy se Brancusi rozhodl odejít na studia do Bukurešti, kde chtěl získat akademické vzdělání v sochařství. V roce 1903 se rozhodl pokračovat ve studiích nejdříve v Mnichově a pak v Paříži, kde se nakonec také usadil natrvalo. A uvedl se výborně. Vyžádal si ho do svého ateliéru Auguste Rodin, což byla ve své době veliká pocta. Brancusi však u něho vydržel pouhé dva měsíce, neboť již nechtěl dále ztrácet čas. Měl pocit, že už je na čase postavit se na vlastní nohy. Poté také přišly velké Brancusiho úspěchy – v roce 1913 vystavoval v Salonu des Indépendants a v tom samém roce vystavoval na první výstavě abstraktního umění ve Spojených státech, slavné Armory Show. Vrcholem Brancusiho umělecké kariéry a jeho nejznámějším počinem je řada série dvaceti osmi verzí Ptáka v prostoru, pocity z nichž by se daly souhrnně popsat jako hmotné vyjádření svobody a síly. Brancusi byl velmi oblíbený v uměleckých kruzích, přátelil se s Ezrou Poundem, Guillaume Apollinairem, Picassem, Duchampem, Modiglianim, Rousseauem i Légerem. Byl milým společníkem a okouzlujícím hostitelem a pro své hosty rád vařil různá rumunská jídla. Byl malé postavy a nosil vousy. Rád zpíval a hrál na housle, byl také dobrým řemeslníkem a všechen nábytek doma si vytvořil sám. Jako typický pařížský bohém se zajímal o filozofii, ale také o víno a dámskou společnost. Brancusi zemřel 16. března roku 1957 v Paříži. Byl pohřben na hřbitově Cimeti�re du Montparnasse tamtéž. Zdroje informací: Artmuzeum.cz Martiny Glennové (zde naleznete životopis umělce v celé šíři), Wikipedie, web http://www.blippitt.com/ a ještě odkazy u mne ( Norman Rockwell, Josef Frank, Robert Indiana) – snad je to vše? |
