je mnohem víc než být dívkou Playboye!
Na titulní stranu nejnovějšího čísla prestižního vědeckého časopisu Science se dostal známý dutý sloup, utvořený z knih a “vyplněný” pro iluzi nekonečna zrcadly, z Městské knihovny v Praze.
Autorem je slovenský výtvarník Matej Krén – je náš, žije v Praze. Fotografie vnitřního prostoru válce, tedy díla zvaného Idiom, iilustruje lingvistickou studii amerických vědců z Harvardovy university.
Mám radost, zase se svět dověděl o jednom poctivém postmoderním dílku, co nemusí na sebe upozorňovat hulvátskou provokací, ale krásou. O to zajímavější, že využívá” intelektuálního odpadu” a tvoří z něho novou a zcela originální hodnotu. V tom smyslu je v jednom šiku s Matejem Krenem i Veronika Richterová se svým PETARTEM a jinými zdařilými kreacemi. Volám oběma VIVAT!
O výtvarníku Mateji Krénovi jsem docela nedávno prozřetelně psala na knihovnickém blogu.
Informaci o úspěchu idiomu jsem převzala z dnešních Lidovek
Hezké, i já mám radost. Zuzi, ty jsi většinou taková prozřetelná. :-))
Hahá … to je ďábelský smích, děkuji. Však ta prozřetelnost je dotykem náhody, hahá….
Když má někdo originální nápad a je i manuálně zručný,vznikne potěšení pro oko i duši.
To platí pro M.Kréna i V.Richterovou.
Moc zajímavé a hezké.
Lidovky si určitě přečtu 🙂
To zelené by se hodilo jako ilustrace do sci – fi,například jako mimozemšťané,je to pěkné,ale ten červený hmyz…
ivy, jasně :).
LV, jsou to medúzy, ale ty i vypadají neskutečně i "normálně". Ploštice ruměnice se mi líbí a ozdobila bych jimi i domácí pařez na zahradě. dala jsem tam tu fotku, protože ji znám ve dvojím provedení. Nebo si to alespoň myslím. Bez houbaře a s houbařem. Líbí se mi, když je krajina oživena člověkem, tak nějak třeba jak tímhle houbařem. na to musí být cit. Dříve jsem fotila ráda krajinu bez člověka, nyní se na to dívam jinak. Nemyslím davy, ale jeden člověk tu scenérii ještě pozvedne. Ale chce to cit.