Zábava postaru

a jiné věci

Dnes opět jedna beseda o Ezopovi a zase jsme si libovali. Strávili jsme s páťáky příjemnou hodinu a půl. Zadařila se i “meditace” a vychutnala jsem si chvíle, kdy na mně oči dětí visí a čekají s napětím jak to s Ezopem bude dál. Jeho život byl opravdu dramatický, ovšem není jisté, zda není i ten jeho život vybájený. Ale to je přece jedno.

Odpoledne jsme v družném rodinném kruhu v klidu posedávali, popíjeli čas, pojídali co se dalo, občas něco prohodili, prohlíželi s malou Emmou knížky, vařili, a večer se rozhodli, že si promítneme na stěnu pár filmů na staré dětské promítačce Diax. Je to čirá nostalgie v době technické rozmařilosti, ale nás to dost bavilo a Emma byla nadšena. Máme asi 10 filmů, ale stačil jeden. Ten co vydala pořární preventivní skupina a jmenuje se O zvědavé veverce. Je to didaktický film s jednoduchým dějem, mnoha zvířátky která už dovedeme pojmenovat, jedním lesním požárem a jedním úspěšným hasením téhož. Odnesl to jen veverčin ocas a ježkova nožička. Film s 27  políčky jsme shlédli 2x za sebou a moc nás bavil. Rozvíjíme si přitom také své rétorické schopnosti, protože jsme za ta léta (filmek z roku 1963!) zašantročili průvodní text. A zapomněli jak se film zakládá; museli jsme 3x přetáčet, než se nám povedlo ho pustit od začátku do konce a nikoli vzhůru nohama a rubem… Tak pár fotek a dobrou noc.