též víkendově
Syn nebyl měsíc doma a já si zvykla na úplně jiný rytmus života a trávení víkendů. Je klidnější, pohodovější a pracovnější. Paradoxně … protože mi nikdo práci nemaří a zbytečně nepřidělává, baví mne pracovat “na svým” o to víc. Protože jaký si to udělám, takový to budu mít. O víkendu jsem se věnovala hlavně cukroví a také jsem dostala chuť uvařit si jednou něco složitějšího sama pro sebe. Tak to vyhrály španělské ptáčky s rýží. A když jsem se tak pohybovala z větší části po kuchyni, bylo mi smutno a celý den mi proto šla televize, abych tam někoho u sebe měla. Viděla jsem hodně zajímavých pořadů. Už minulý týden dávali v neděli? (nějak mně to splývá) pořad pro křesťany, ale určitě i pro nekřesťany, který má i svou internetovou podobu. Jmenuje se Tančící skály a dnes šel poslední díl. Překvapilo mě, že mladík uvádějící tento pořad věnovaný náboženství, vědě a kráse (jsou to rozhovory o těchto tématech se zajímavými lidmi – věřícími) není synem primáše Jiřího Pavlici. je mu tak podoben, i jeho řeč – charakter, intonace odpovídají. Ale jmenuje se jinak! No nevím… je to docela dívatelný pořad, tak trochu nenápadně propagandistický. Všimla jsem si už dříve, že režisér Otakáro Schmidt se zabydlel v této křesťanské komunitě. Nebyla to náhoda, i nyní byl v jisté souvislosti jmenován, ale pravda večer v Křesťanském magazínu. Vida, některé pořady ruší a jiné budou mít dvojnásobnou stopáž. Nejsem registrovaný věřící ani věci náboženské příliš nevyhledávám, ale řeknu vám, že tomu dám klidně přednost před různými vtipnými šou pana Šípa, Krause anebo Krampola. Že bych stárla? Ba ne, mně to nikdy moc nebavilo stejně jako seriály. Nějaké výjimky však jsou: Jistě pane ministře. To je geniální humor a ti politici jsou fantastičtí, zkrátka jako ze života. Jsem ráda, že v neděli dávali dopoledne 3 pořady o knihách. Revue 333 bude pokračovat i příští rok, snad vydrží i Knižní novinky a Čtenářský deník. Přílohu sobotních Lidovek o knize roku 2010 jsem zatím jen nakousla a přečetla pouze první stranu. To bude pro mne lahůdka na vánoční svátky. Nebudu se příliš huntovat. Budeme sami se synem a to předpokládá, že moc svátečního klidu si nezažijeme. Přijede už ve středu a další týden jsou prázdniny. Já budu chodit do práce. Budu sama na celý dům a budu se nacházet hlavně v oddělení dospělých, děti se budou pravděpodobně povalovat doma u televize nebo počítače. Dovolenou si beru pouze ve středu. S Miladou a Spajkym vyrážíme do mého města měst – Chrudimi. Navštívíme novou galerii a pokoříme oba městské vycházkové okruhy! To se těším na výlet víc než na stromeček domácí. …. Co jsem ještě viděla … ano poprvé letos Star Dance. Tedy pouze asi hodinový začátek. Hlavně mě překvapil pozdější vítěz Pavel Kříž, byl nečekaně úžasný. Nikdy bych neřekla, jaký je charismatický tanečník. Fantastické figury, jeho výraz tváře, pohyb! a dokonce se pustil i do jemu jistě tak vzdálených hip hopových tanečních figur! Ten chlap mi nikdy nic neříkal, ale nyní jsem musela jen uznale pokývat hlavou! Mělo to šmrnc! Ano, víkend strávený v kuchyni u trouby a televize je za mnou. Včera i dnes jsem si dokonce v jeho závěru musela zacvičit, protože mě bolela záda jak čert. Těším se tolik tolik do postele a mimořádně mně dnes vůbec nevadí, že tam budu dlít úplně sama.
Mám napečeno: Linecké cukroví, Išlské cukroví, Vídeňské dortíčky, Vanilkové dortíčky, Oříškové rohlíčky s oříškovou náplní, Kokosové suky, Kokosové koule, Pusinky, Kokosová srdíčka, Pudinkové banánky plněné marmeládou. Toť vše. Na zvláštní přání dodám obrázek.
Zuzi,s obsahem článku se plně ztotožňuji,co se TV poředů týká.Star dance jsm sledovala,Kříž mě taky mile překvapil.Ale ten počet druhů cukroví mi vyrazil dech.Já totiž cukroví nepeču,pouze vánočky a štolu a chystala jsem se na ty pusinky.Teď jsem se začala stydět a jestli se z toho do rána nevyspím,tak snad zítra upeču vanilkové rohlíčky.Dám vědět :-))
Já jsem zase nikdy nepekla štolu ani vánočku a ani si v tom nevěřím. Droždí je moje slabá stránka. Včera jsem si koupila košíčky z lineckého těsta. Zbyly mi nějaké suroviny, tak je škoda nevyužít. Další nadbytečné zbytky si odnesla včera Saša, co mi dělá vlasy. Inspirovaly ji moje kokosové koule a právě ty košíčky. Hlavně že nemusí péct a by mohla mít dva druhy domácího cukroví.