Záhada architektova portrétu vyřešena!
Tak tuhle vilu jsem ve skutečnosti neviděla, ale mám ji nadívanou a načtenou docela dobře. Několik známých i neznámých osob spojilo své úsilí, a tak vám mohu nabídnout výsledky našeho pátrání.
K zájmu o tuto vilu mne přivedla Matulova vila v Hlinsku, kolem které mnoho let jezdím vlakem, ale až letos jsem se byla na ni zblízka podívat (podruhé, poprvé jsem jen prošla a nebyl čas). Hledala jsem na internetu stopy po architektovi této vily – Ladislavu Skřivánkovi, a kromě několika lokálních zmínek z měst, kde se nacházejí jeho realizované stavby, nic uceleného. Až na větu, že historik architektury Zdeněk Lukeš o něm kdysi kdesi přednášel a nazýval ho podivínem – pro jeho urputnou zálibu v klasických stylech architektury, zejména v renesanci. Tu si přetvářel k obrazu svému ve stylu novorenesance, ale jen velmi přísně, bez výstřelků. Svým smyslem pro hmotu stavby, klasickou zdobnost a detail pak dosahoval u svých projektů dekorativní monumentality – byl zejména známým architektem veřejných budov, zvláště školních. Modernismus mu nic neříkal. Realizovaných staveb má po celé československé republice dost: Plzeň, Praha, Hlinsko, Klatovy, Vysoké Mýto, Domažlice, Olomouc, Litvínov, Banská Bystrice aj. a nerealizovaných jakbysmet. Trochu pikantní mi přijde odmítnutí jeho návrhu cyrilometodějského kostela v Olomouci, protože chtěli něco modernějšího, navzdory tomu, že už předtím velmi prozřetelně zvolil místo, kde bude kostel stát – cituji: … Měl to být neorenesanční chrám za 10 milionů korun. Návrh však nebyl přijat, protože, jak bylo rozhodnutí zdůvodněno, každá doba má svůj styl, a proto by se měly současné stavitelské tendence projevit i zde.
A právě Zdeněk Lukeš mne upozornil, že hlinecká vila má svůj pandán – dvojče ve Šrotově vile v Olomouci. A že na nároží je dokonce Skřivánkův portrét. To mi nedalo a postupně jsem požádala o pomoc při pátrání několik vytipovaných neznámých Olomoučáků, z nichž jeden – historik umění Jakub Potůček, mi velmi pomohl a toho si cením. Vypátral Skřivánkovu bustu na rohu, z čehož i on měl radost. Nevšiml si jí. A nevšimla jsem si jí ani já! Milada totiž náhodou nedávno do Olomouce zavítala a vilu mi ze všech stran vyfotografovala! A až dodatečně jsem si všimla, že pečlivějším zkoumáním jsem bustu mohla objevit i na jejích fotkách! Nabízím vám tedy několik snímků pana Jakuba Potůčka a Milady a k vile se vrátím bližším textem o víkendu, ještě mi nějaké údaje k úplné spokojenosti chybí. Zatím si pečlivě prohlédněte fotografie. Já vím, nejste do toho takoví blázni jako já, ale zkuste to :).
Šrotovu vilu dnes vyfotografoval Jakub Potůček
povšimněte si pod horní římsou na rohu “boule” – to je busta architekta Skřivánka
Porovnejte s “originálem” a všimněte si kružítka a trojúhelníku – atributů architekta
Skica pana architekta – dle pana Jakuba Potůčka, cituji: původní Skřivánkem navrhovaná zahrada v duchu florentského quatrocentta nikdy nebyla realizována a v zadní části postavili Šrotovi ve 30. letech nájemní dům, aby si na stáří zajistili příjmy na živobytí.
Sken staré fotografie poskytl též pan JP – i zde vidíte bustu LS
A na závěr několik “brutálních” fotografií Milady, která nemilosrdně nafotila současný stav vily, však dočkejme času.
K testu a fotografiím se vrátím, až budu mít k dispozici více detailů. Budova je stejně jako hlinecká vila dekorativně ozdobena vlasteneckými a mravoučnými citáty, zde z Nerudových Zpěvů pátečních a veršů Svatopluka Čecha a sdělením o stavebnících, projektantovi a staviteli a zadavateli.
Na tomto snímku je dostatečně patrné, že otevřená veranda – viditelná na skenu staré fotografie – vzala lety vniveč. Porovnatelné zejména na fotografii pana Patočky nahoře.
Ano, zde důkaz, že na budově shlíží na marné lidské hemžení architekt Skřivánek. V souladu s přesností a měřitelností vyjádřené dvěma atributy, antickým ideálem krásy a povzbuzením ducha vlasteneckými verši. … jak jsou si obě budovy podobné… zda se nenalézá i na té hlinecké utajená architektova tvář???
kružítko a trojúhelník se dává k portrétům svobodných zednářů.
Výpravy za architektonickými skvosty jsou velice zajímavé.Jsem laik,ale moc ráda se vždycky podívám.Co takhle udělat si radost knihami o nejkrásnějších vilách v ČR?Z.Lukeš je spoluautor,ne?
LV, no ano, to mě ale vůbec nenapadlo v té souvislosti, zajímavá shoda, je ale klidně možné, že je to Skřivánkův vtip. Nebo k nim patřil? To jsem se nikde nedočetla. Ale je docela možné, že jeho záliba v klasicismu a tradici, mravoučná hesla, s tím souvisí. To jste mi nasadil brouka do hlavy …
ivy, já jsem také laik, ale tak mě těší se tím zaobírat a vůbec dívat se, pozorovat, nacházet tyhle věci. Knihu máme několik dní v knihovně, ještě není zkatalogizovaná, ale já ji dosud neotevřela, nevím, jestli je spoluautorem, nerozptyluju se jí zatím, protože mám od Milady pár dní dárek: Kaleidoskop tvarů, to je obdobná kniha zajímavých architektonických objektů Pardubického kraje, nejsou tam jen vily, a té je ZL spoluautorem.
LV,tak je opravdu asi v tom znamení opravdu drobný vtip, zednáři mají ve znaku kružidlo a úhelník, jak jsem si právě ověřila:
http://upload.wikimedia.org…s.png
velká prosbaDobrý den. Pátrám po jakýchkoliv podrobnostech ze života arch. Skřivánka. Sídlíme v "jeho" budově – Gymnázium Sušice- a letos slavíme 100. výročí otevření budovy. Již jsem se obrátila na p. Lukeše, odkázal mě na svůj článek z roku 1988, ale ten nemůžu nikde najít. Nemůžete mi prosím pomoci? Beru cokoliv. Na oplátku nabízím fotografie naší školy ze všech možných úhlů – bedete-li o ně stát.
Děkuji. Milena
[…] http://rozvedena.blokuje.cz/871916-vila-eduarda-srota-v-olomouci-php#more-871916 […]